Starorobociański Wierch

Starorobociański Wierch - pohled z Boboroveckého sedla z lokalizací vrcholů (červenec 2008)  •  Fotografie (1)  • Foto: 11965

Starorobociański Wierch, - dříve známý jako: Klin, Wysoki Wierch (slovensky: Klin) - nejvyšší vrchol v polské části Západních Tater (2176 m n.m., podle slovenských map – 2172,7 m). Leží v hlavním, a zde i hraničním hřebeni tohoto pohoří. Mezi Kończystym Wierchom (Končistú – 2002 m, slov. -1993,5 m) na severozápadě. Oddělen od něj sedlem - Starorobociańską Przełęcza (Račkovo sedlo -1965 m). Na východě, je nejbližším vrcholem nevýrazný vrcholek nazývaný Siwy Zwornik (1965 m). Ten se nachází za sedlem Gaborową Przełęcz Niźnia (1938 m). Úbočí klesají z vrcholu na sever do Doliny Starorobociańskiej, na jihozápad do Račkovej doliny a na jihovýchod do Gáborovej doliny. Z vrcholu vybíhá na jih kratičký hřeben, který je jako klín vražen mezi obě slovenské doliny – odtud slovenský název hory. V hraničním hřebeni, mezi vrcholem a sedlem Starorobociańską Przełęcza se zvedá nevýrazný, nepojmenovaný, vedlejší vrchol. Mezi ním a vrcholem Kończysty Wierch je hřeben v několika-stometrovém úseku rozťat plýtkou brázdou (zdvojení hřebene).

Starorobociański Wierch má tvar pyramidy, jejíž svahy jsou převážně kamenité. Budován je bílými, krystalickými žulami a břidlicemi. Nad závěrem Doliny Starorobociańskiej se zvedá až do 500 metrové výše. Úbočí jsou zde podťata kolmými stěnami tzv. Wielkimi Jamami. Pod nimi je dno ledovcového karu – Zadnie Zagony. Jsou zde velké porosty sítiny trojklané (Juncus trifidus). Ty se už v polovině léta zbarvují horu do červena. Po těchto úbočích v zimě často padají laviny!

Polský název hory pochází od zaniklé pastviny (mýtiny) – „Hali Stara Robota“, která se nacházela v Dolinie Starorobociańskiej. Její název označoval bývalé doly na železnou rudu, která se zde těžila už asi v 16. Století. Doloženy jsou pak z roku 1766.

Starorobociański Wierch se nachází téměř ve středu hřebene Tater a je proto dokonalým výhledovým bodem. Panoráma z jeho vrcholu zahrnuje jak Západní, tak i Vysoké Tatry. Zvláště působivé jsou výhledy na: Bystrú, Kamenistú, Temniak a Roháče. Rozhled z vrcholu viz: Starorobociański Wierch 2176m.

Na vrchol poprvé vystoupil, v roku 1813, švédský přírodovědec Göran Wahlenberg a změřil jeho výšku.

Na vrchol můžeme vystoupit:

• Po červené hřebenové trase z Kończystego Wierchu (Končistej) přes sedlo Starorobociańską Przełęcz (Račkovo sedlo) - (asi 0:45 hod)
• Po červené hřebenové trase ze Siwego Zwornika přes sedlo Gaborową Przełęcz Niźnia (Gáborovo sedlo) – (0:40 hod)