Kończysty Wierch
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Kończysty Wierch - lokalizace vrcholu ze sedla Bobrowiecka Przelecz (červenec 2008)
•
Fotografie (2)
• Foto: 11965
Kończysty Wierch - (slovensky: Končistá), vrchol (2002 m, podle slovenských map – 1993,7 m) v hlavním hřebeni Západních Tater, po němž zde prochází i statní hranice mezi Polskem a Slovenskem. V něm na jihozápadě sousedí s Jarząbczym Wierchem (Hrubý vrch – 2136,9 m). Dělí je sedlo Jarząbcza Przełęcz (1954 m). Na východě, za sedlem Starorobociańską Przełęczą (Račkovo sedlo - 1975 m), je nejbližším vrcholem Starorobociański Wierch (Klin - 2176 m) K severu, do polského vnitrozemí, vybíhá z vrcholu přes 3 km dlouhý vedlejší hřeben. V něm je, za sedlem Dudową Przełęcz, nejbližším vrcholem Czubik (1845,9 m). Tento hřeben odděluje doliny: Jarząbcza (na západě) a Starorobociańska (na východě). Zde severovýchodní úbočí nazývané „Nieskorniaki“ padají do malého ledovcového karu - Dudową Kotlina. V něm je pět malých plesek nazývaných Dudowe Stawki. Jižní úbočí klesají do slovenské Zadnej doliny Račkovej, k Račkovym plesám.
Vrchol je budován krystalickými horninami, především roháčským granodioritem. Oblý vrchol je porostlý travinami, především sítinou trojklanou (Juncus trifidus). Je zněj výhled po okolních dolinách a vrcholech (zejména na západ na Wolowiec a Rakoń, a k severu na Kominiarski Wierch - rozhled z vrcholu viz: Kończyty Wierch).
Hřeben mezi Kończystym Wierchem a Starorobociańskim Wierchem je charakteristický svým rozdvojením dlouhou hřebenovou brázdou. Název vrcholu se objevuje už na mapách z roku 1796 jako „Koncisti“.
Na vrchol lze vystoupit:
- Po červené hřebenové trase od rozcestí na hřebenovém vedlejším vrcholku vrcholu Jarząbczy Wierch (Hrubý vrch) (asi 0:45 hod)
- Po červené hřebenové trase ze Siwego Zwornika přes vrchol Starorobociański Wierch a sedlo Starorobociańską Przełęcz. (1:15 hod)
- Po zelené hřebenové trase z vrcholu Trzydniowiański Wierch, trversem kolem vrcholu Czubik (0:50 hod)
Ze slovenské strany - každoročně jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu):
- Po žluté výstupové trase z Račkovej doliny od Rázcestia pod Klinom (1:30 hod)
Nadmořská výška:
2002 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.206, 19.808)
Poslední aktualizace: 9.11.2012
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
3,00
Diskuse a komentáře k Kończysty Wierch
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Kończysty Wierch
Czubik
Vrchol
– nevýrazný vrchol (1845,9 m n.m.) v polských Západních Tatrách, v oblasti Doliny Chocholowskiej . Najdeme jej v bočním, severním hřebeni vybíhajícím z Kończystego Wierchu. Tento hřeben odděluje doliny Celá obrazo…
0.3km
více »
Končistá
Vrchol
Končistá - (polsky: Kończysty Wierch), vrchol (1993,7 m, podle slovenských map – 2002 m) v hlavním hřebeni Západních Tater, po němž zde prochází i statní hranice mezi Slovenskem a Polskem. V něm na jihozápadě so…
0.5km
více »
Trzydniowiański Wierch
Vrchol
- dvojvrchol (1758,3 a 1762 m n.m.) v polských Západních Tatrách. V bočním hřebeni vybíhajícím na sever z Kończystego Wierchu. Je posledním výraznějším vrcholem tohoto hřebene. Tento hřeben se nazývá Kulawcem. …
1.1km
více »
Klin
Vrchol
Klin - (polsky: Starorobociański Wierch) - nejvyšší vrchol v polské části Západních Tater (2172,7 m n.m., podle polských map – 2176 m). Leží v hlavním, a zde i hraničním hřebeni tohoto pohoří. Mezi Končistú (Koń…
1.4km
více »
Starorobociański Wierch
Vrchol
Starorobociański Wierch, - dříve známý jako: Klin, Wysoki Wierch (slovensky: Klin) - nejvyšší vrchol v polské části Západních Tater (2176 m n.m., podle slovenských map – 2172,7 m). Leží v hlavním, a zde i hraniční…
1.4km
více »
Siwy Zwornik
Hora
– nevysoký, nevýrazný vrcholek, spíše jen uzel hřebenů (1965 m n.m.). Pro Slováky jen mírná vyvýšenina v hřebeni, oddělující dvě snížení Gáborovho sedla. Leží v hlavním hřebeni Západních Tater. Leží v hlavním hř…
1.7km
více »
Hrubý vrch
Vrchol
Hrubý vrch - (polsky: Jarząbczy Wierch) – vrchol (2136,9 m n.m.) ve vedlejším, slovenském hřebeni Západních Tater nazývaným „Otrhance“. Tento asi 5 km dlouhý, vedlejší hřeben však vybočuje z hlavního tatranského…
1.8km
více »
Siwa Przełęcz
Sedlo
- nevelké, travnaté sedlo (1812 m n.m.) v polských Západních Tatrách, oddělující vedlejší hřeben Ornaku, od hlavního tatranského hřebene. Ze sedla se, směrem k hlavnímu hřebeni, zvedá krátký hřeben Siwych Turni, …
1.8km
více »
Ornak
Hřeben
- boční hřeben v polské části Západních Tater. Vybíhá k severu z hlavního hřebene mezi vrcholy Starorobociańskiego Wierchu …
1.9km
více »
Jakubina 2194 m n. m.
Štít
Jakubina je druhý najvyšší vrchol v Západných Tatrách.Nachádza sa na vedľajšom hrebeni,ktorý sa napája na hlavný hrebeň Západných Tatier.Jakubina má z vrcholu nádherný výhľad na okolité štíty vrátane Bystrej-najvyššieho vrchu v tomto pohorí.Vrchol má veľmi Prudké steny,ktoré postupne prechádzajú až do kolmých zrázov a to hlavne severná a východná strana.Najlepší prístup je z…
2km
více »
Jakubina
Vrchol
Jakubina - (polsky: Raczkowa Czuba) – druhý nejvyšší vrchol (2173,7 m n.m.) v Západních Tatrách, ve skupině Liptovských Tater, v bočním hřebeni „Otrhancov“. Zde se nachází mezi Hrubým vrchom na severozápadě a Vy…
2km
více »
Łopata (Polské Tatry)
Vrchol
Łopata - (slovensky: Deravá) – vrchol (1957 m n.m. podle slovenských zdrojů – 1955,4 m) V hlavním hřebeni Západních Tater. Na hranicích Polska a Slovenska. V hřebeni se nachází mezi, na západ ležícím vrcholem Wo…
2.3km
více »
Bystrá
Vrchol
Nejvyšší vrchol Západních Tater, zvedající se asi půl kilometru jižně od hlavního hřebenu pod hraničním vrchem Blyšť mezi závěry dolin Kamenistá, Bystrá a Gáborová. Z vrcholu je daleký výhled. Přístup značenými …
3km
více »
Iwaniacka Przełęcz
Sedlo
– též: Iwanicka Przełęcz – sedlo (1459,2 m n.m.) v polské části Západních Tater. Odděluje vedlejší hřeben Ornaku na jihu, od Kominiarskiego Wierchu (1829,2 m) na severu. V masívu Ornaku je nejblíže sedlu vrchol Su…
3.1km
více »
Volovec
Vrchol
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od …
3.4km
více »
Bystrá (Západné Tatry)
Vrchol
– nejvyšší vrchol Západních Tater (2248,4 m n.m.). Nachází se ve slovenské části tohoto pohoří asi jen 600 metrů jižně od slovensko-polské hranice. Zde, z hlavního hřebene, po kterém tato hranice probíhá, vybíhá, …
3.4km
více »
Rákoň
Hora
(polsky: Rakoń) – nevýrazný vrchol (1876,3 m n.m.) v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z vrcholu Volovec (Wołowiec 2063,4 m). Po hřebeni probíhá statní polsko-slovenská…
3.8km
více »
Ostrý Roháč
Štít
Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…
4km
více »
Roháče - Západní Tatry
Tipy na výlet
Roháče jsou mezi turisty pojmem. Náročný hřeben s exponovanými místy s krasnými panoramaty a nevyspitatelným počasím. Ale kde vlastně Západní Tatry jsou?
Začněme zeširoka. Základním horským celkem jsou Tatry. Ty se dále dělí na 2 geomorfologické celky, tj. na Západní a Východní, v Polsku Zachodnie a Wschodnie. Jejich hranice je jasně dána a známá. Ze severu na polském území postupuje Dolinou…
4km
více »
Plačlivé 2125 m n.m.
Štít
Plačlivé je ostrý bralnatý vrch,ktorý nájdeme v hlavnom hrebeni Západných Tatier vedľa Ostrého Roháča 2088 m n.m. ,s ktorým tvorí charakteristickú horskú skupinu.Starší názov tohto vrchu bol Plačlivý Roháč.Na vrc…
4km
více »
Volovec, Ostrý Roháč a Plačlivo
Trasa
Od Tatliakovy chaty vede zelená značka pěšinou v louce a kosodřevině serpentýnami celkem mírně až do travnatého sedla Zábrať (300 m převýšení, 30 min.). Ze sedla se po žluté vytrvale, přesto docela příjemně po pev…
4.5km
více »
Plačlivé (Plačlivý Roháč)
Štít
Plačlivé (Plačlivý Roháč) - vrchol (2125,1 m) v hlavním hřebeni Západních Tatrer. Je vyšším z „Roháčů“ ,ale má poněkud měkčí tvary. Tím druhým je Ostrý Roháč (2087,5 m) ležící severovýchodně od Plačlivého. Oba v…
4.7km
více »
První seznámení se Západními Tatrami (Roháče) - díl druhý, cesta na Plačlivé.
Štít
Pokračování prvního dílu (https://www.turistika.cz/mista/prvni-seznameni-se-zapadnimi-tatrami-cesta-k-rohacum-dil-prvni/detail) začnu něčím, co jsem zažil poprvé právě pod Roháči. Ve výrazně menší míře u roz…
4.7km
více »
První seznámení se Západními Tatrami - závěrečný díl - sestup z Plačlivého, "výpad" k Smreku a běžecký návrat k Žiarské chatě a dále k zastávce autobusu v údolí.
Štít
Dokončení předešlých dílů (https://www.turistika.cz/mista/prvni-seznameni-se-zapadnimi-tatrami-cesta-k-rohacum-dil-prvni/detail a https://www.turistika.cz/mista/prvni-seznameni-se-zapadnimi-tatrami-rohace-dil…
4.7km
více »
První seznámení se Západními Tatrami (cesta k Roháčům), díl první.
Hora
Zhruba před půl rokem jsem se rozhodl vypravit se poprvé do Západních Tater. Do míst, které již v představách vytvářely nemalý respektu. Inu hory s velkým „H“. Ono píši to tak jen proto, abych v článku vypada…
4.8km
více »
Jak se bydlí svišťům pod Žiarským sedlem
Zajímavost
Se svištěm horským tatranským (Marmota marmota latirostris) jste se ve vyšších polohách Vysokých, Západních či Nízkých Tater pravděpodobně setkali také.
Svišti jsou hlodavci z čeledi veverkovitých. Dorůstají dé…
4.9km
více »
Jaskinia Mylna
Jeskyně
Jaskinia Mylna - průchozí jeskyně v Dolinie Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Její vchod se nachází ve výšce 1098 m n.m. Jedná se o jednu z nejzajímavějších tatranských jeskyní, kterou lze navštívit bez…
5km
více »
Roháče = plesa
Trasa
Západní Tatry (Roháče) jsou součástí Tatranské přírodní oblasti a nacházejí se na Slovensku na západ od hlavního pásma Vysokých Tater okolo Slovensko-Polských hranic. Rozkládají se na území o rozloze 370 čtvereční…
6km
více »
Tri kopy
Hřeben
Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se třemi vrcholky. Nachází se ve skupině Roháčů mezi mělkým, ale širokým sedlem Hrubá priehyba, které na západě tento úsek hřebene odděluje od H…
6km
více »