Bohutín – ledopády ve skale

Jak už jsme si pomalu zvykli, období zhruba od konce desátého měsíce v roce do třetího měsíce v následujícím roce stále více připomíná prodloužený listopad, než období, kterému se dříve říkalo zima. Můžeme vést polemiky, zda se o to ve velké míře zasloužily antropogenní vlivy, kterým se říká globální oteplení, nebo to má na svědomí činnost sluneční, precese zemské osy výměna tepla v oceánech a podobné jevy spíše přírodního rázu. Nicméně občas se i to roční období jaksi vzpomene, co má zhruba dělat a na krátko pak můžeme vzpomínat, jaké krásné zimy byly, když jsme chodili do první obecné.

Po přelomu roku se tak kupodivu stalo i letos, ne že by to platilo kontinuálně, ale přeci jen nasněžilo poněkud více než jindy a leckdy i přituhlo, jak skoro nikdo za deset let nepamatuje. A i díky tomu sněhu a mrazu tak leckdy vzniknou pozoruhodné útvary, které bez těchto činitelů jinak ztrácí efekt. Jsou to různé útvary s vodním základem, které vytvarovaly teploty pohybující se v záporných hodnotách. K velmi efektním jevům tohoto druhu pak patří různé rampouchy, střechýle a ledopády.

Ty ledopády potřebují k vzniku více suroviny, tedy vody a nějakou kolmou či silně svislou plochu, nejlépe skálu. Nejvíc takových útvarů je pak hlavně ve vysokých horách, kde je skal víc než dost, ale dají se najít i u nás, kde máme sice vysokých hor méně, ale skal celkem dost a nemusí se k tomu jezdit do Adršpachu nebo na Hrubou skálu. Leckdy může být ledopád k vidění i poblíž civilizovaného území, zejména tam, kde probíhala těžba nějakých stavebních surovin, tedy v kamenolomech. Pak stačí aby nasněžilo, mírně se oteplilo a pak zase přituhlo a stačí čekat na výsledky.

V současnosti tak můžeme najít pěkné ledopády i v celku snadno dostupných lokalitách, jako je třeba už opuštěný stěnový lom v Bohutíně na Šumpersku. Ve stěnovém lomu pod Burdovým lomem se původně dobývala různá ortorula ke stavebním účelům. Díky faktu, že ložisko je v podstatě na úpatí kopce, je o vodu respektive tající sníh postaráno ve svazích nad lomem i díky rozdílu zhruba 150 výškových metrů, které činí rozdíl od vrcholu lomové stěny k vrcholu kopce. Letos se utvořila díky srážkám a následujícím mrazům celkem pěkná podívaná, na kterou i pamětníci tolik nepamatují (potkal jsem dva kamarády, ti vzpomínali, že úžasná podívaná byla snad až v minulém století). Jediným nedostatkem, je fakt, že ledopád v Bohutíně je značně omezen dobou trvání, lom je orientován zhruba jihozápadně a jakmile se do stěny opře slunce, začíná destrukce. Ač tedy krátkodobá záležitost, kromě místních mohou byť z povzdálí sledovat nevšední jev i cestující ve vlacích na trati od Zábřeha do Jeseníku (i obráceně).