Boskovice – skrytá historie aneb Starý hrad nebo pouhá Bašta?

Návštěvníci Boskovic – a zejména ti, kteří se rekrutují z řad příznivců historických památek – bývají tímto jedenáctitisícovým jihomoravským městem většinou nadšeni. Mezi ty nejoblíbenější pamětihodnosti pak patří zřícenina zdejšího hradu, který bychom ovšem možná měli správně nazývat hradem Novým. Nedaleko od něj se totiž nachází místo, kde zřejmě stával hrad dávno před tím. Je přitom zajímavé, že názory historiků na původní funkci „Starého“ hradu neboli Bašty se často diametrálně liší a ani turistické značení není tomuto místu nijak nakloněno. V další části tohoto článku se pokusíme uvést na pravou míru nejen polohu, ale i historii někdejší hradní pevnosti. Tím ovšem netvrdím, že všechny otazníky náhle zmizí …

Často se můžeme setkat s informací, že k Baště – jak se tomuto místu nejčastěji říká – vás dovede červená TZ a že se jednalo o pouhou předsunutou baštu boskovického hradu. Ani s jednou z těchto informací nelze až tak jednoznačně souhlasit. Červená TZ nás provede nedaleko od „Starého“ hradu a několik výškových metrů pod ním. Díky tomu zjistíme, že předsunutá fortifikace by v tomto místě mohla být slavnému hradu pánů z Boskovic spíše k neprospěchu. Navíc je docela možné, že stavitelem Bašty byl někdo jiný než Boskovicové (druhá varianta ovšem připouští, že Bašta byla původním rodovým sídlem pánů z Boskovic, kteří si až později nedaleko odsud vybudovali pohodlnější, přístupnější a mohutnější „Nový“ hrad). Souhlasit naopak můžeme s tím, že tento pevnostní areál vznikl na místě někdejšího hradiště někdy v průběhu 11. až 13. století, že tato stavba byla několikrát pobořena i následně opravena a že v roce 1707 byla rozmetána střelným prachem. Většina zdiva byla následně rozebrána. Tento hrad si totiž dnes opravdu můžete prohlédnout již jen v podobě terénních náznaků a reliéfních zbytků. Úspěchem největším je pak objev nepatrných zbytků lícovaných zdí. Přitom ještě před sto lety se zde – v místě někdejšího hradního paláce - nacházely klenuté podzemní místnosti, a tak se tomuto místu prý dodnes někdy také říká „U tří sklípků“.

A kde tedy Baštu najdeme? Řekněme odvážně, že původní boskovický hrad se nacházel jen pár stovek metrů od současné – turisticky velmi atraktivní a v soukromých rukou se nacházející – zříceniny a je – víceméně zcela a jistě neprávem – opomíjen. K Baště nevede žádné turistické ani lokální značení, a i když mi slečna v informačním centru na boskovické Radnici tvrdila, že už tam je nějaká infotabule s historií „Starého“ hradu (ten má být i součástí NS Hradní okruh), nic jsme tam neobjevili. Jen ty náznaky, mohutné příkopy a spousty rozmetaného kamení. Musíme zkrátka dojít po červené TZ k rozcestníku před „Novým“ hradem. Tam nepůjdeme ani k samotné zřícenině, ani nebudeme pokračovat dolů po červené, ale vydáme se po neznačené cestě vzhůru. Cesta se brzy stáčí doleva, následuje zámecký sad a po pěšině na jeho okraji dojdeme k lesíku. V té chvíli se už nacházíme v předhradí. Vzápětí nás čeká hluboký hradní příkop před již neexistující bránou. Teprve když postavíme do nejvyššího místa v Baště, oceníme hloubku příkopů i rozsáhlost hradu. Při zapojení fantazie okamžitě vidíme rostoucí rozsáhlé hradby i samotné jádro hradu. V té chvíli může těžko někdo uvěřit, že by se někdy mohlo jednat jen o nějakou baštu nebo jiný typ předsunutého opevnění. Navíc co by to bylo za předsunutou fortifikaci, když ji lze snadno obejít? Turisté na pěšině s červenou TZ pod Baštou jsou toho důkazem ….

Jestli se tedy jedná o původní Boskovický hrad, založený mezi 11. a 13. stoletím, . nebo o předsunutou hradní baštu, postavenou v období 13. až 15. století, je už na každém z návštěvníků tohoto místa. Autor článku se však přiklání k názoru, že v Boskovicích svého času stávaly hrady dva. V každém případě však platí, že tato „hromádka kamení“ byla za kulturní památku ČR označena již v roce 1958.