Loading...
Osadu se zvláštním jménem Rozpáralka najdeme mezi obcemi Týnec a Klenová nedaleko Klatov. Dochovala se tam renesanční válcová boží muka. Pocházejí z roku 1575 a jedná se o jednu z nejstarších památek kraje.
Poloha božích muk není ani zanesena na mapách. Najdeme je za domem čp. 1 při staré cestě na Klenovou a do Javora. Jsou tam tak trochu zastrčena, schována a to bylo zřejmě jejich štěstím. Proto se dochovala až do dnešních dnů.
Boží muka se skládají z válcového zděného podstavce vysokého skoro 3 metry. Na vrchu válcového podstavce je umístěn žulový čtyřboký hranol s reliéfy. Na každé straně hranolu je jeden reliéf. Bohužel jsou reliéfy již špatně viditelné a nápisy na nich se špatně čtou. Na jedné straně je reliéf s ukřižovaným Kristem, na druhé s erbem rodu Příchovských a Rochovců a nad ním B R Z U T O (= Bořivoj Rochovec (Rochce) z Útova (dnes Otova), na třetí straně s erbem se třemi „špicemi“ dole svázanými a nad ním písmena A R Z R a letopočet 1575. V posledním poli je erb svisle rozpůlený a nad ním E P S B. Mají to být erby Šlovických ze Šlovic a Fremutů z Tropčic. První manželka Bořivoje Rochce pocházela právě z rodu Šlovických ze Šlovic. Záhy ale asi zemřela a druhá manželka byla Anna Fremutová (Fremutka) z Tropčic.
O smyslu božích muk je plno dohadů. V kraji se jim prý říká „Baba“, což odkazuje až ke starým dobám na přelomu pohanství a křesťanství. Na Moravě se babami nebo bábami označují tzv. cyrilometodějské kříže. Jsou to kamenné kříže neuměle vytesané z hrubého pískovce. Nechávali je vztyčit věrozvěstové Cyril a Metoděj při průchodu Moravou na místech, která byla obrácena na křesťanskou víru. Často mají velice hrubou, skoro neopracovanou podobu a podobají se starým pohanským modlám, tzv. babám, což byly z kamene vytesané sochy slovanské bohyně Báby. Nabízí se tedy myšlenka, že Cyril a Metoděj nechali tyto staré modly přitesávat do podoby křížů.
Co se týče božích muk u Rozpáralky, je velice zajímavé, že bezděkovský učitel Josef Biskup zaznamenal pověst s příběhem, který se měl odehrát právě na přelomu pohanství a křesťanství. Když přišel na Klatovsko Střezislav, začalo se rychle šířit křesťanství. Mezi pohany a křesťany se rozhořela válka. U Klatov proběhla bitka, v níž pohané prohráli. Na pomoc jim vyjel rytíř z Klenové. V potyčce s křesťany byl ale probodnut a na Klenovou už se nestihl vrátit. Obě místa, jak probodnutí, tak rytířova skonu byla označena božími mukami. Zajímavé je, že podobná boží muka byla u cesty z Týnce na Loretu, tedy blíže ke Klatovům. Tato boží muka mohla tedy označovat probodnutí rytíře. Zatímco boží muka u Rozpáralky mohla označovat místo skonu rytíře.
Další dochovaná pověst je opět velmi krvavá až hororová. Praví, že zde byl zavražděn a rozpárán nějaký šlechtic a části jeho těla i s oblečením byly rozneseny po okolí. Jedno pole tak dostalo jméno Rukáv, rybník u mlýna Kusmouk Nohavice, jiné místo se prý jmenovalo Košile. A právě proto celá osada dostala jméno Rozpáralka. Na pamět této události byla postavena boží muka. Snad ale mohla mít i smírčí význam. A tady se opět dostáváme ke kamenným křížům zv. baba. Zajímavé je, že název „baba“ později převzaly i některé kamenné kříže postavené ve středověku, již ale ve smírčím významu. To znamená, že pachatel činu musel vysekat a postavit kamenný kříž jako součást svého trestu a usmířit tak před Bohem svoji vinu.
Traduje se také, že ve výklenku božích muk byla každý večer rozžata svíce, aby náhodní pocestní nezabloudili. A aby pověstí nebylo málo, tak další uvádí, že v podstavci je zazděn poklad. Proto byla boží muka často poškozována. Dnes už se ale na pověsti nevěří, tak snad mohou dále pokojně stát u cesty, jitřit fantazii a vzbuzovat dohady. A přeju jim, aby ještě dlouho vydržela , protože takových památek je v kraji dochováno už málo.
Existence božík muk může ale mít méně prozaické vysvětlení. Byly umístěny u hlavních cest směrem ke Klenové , kde sídlil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a další boží muka stejného charakteru byla umístěna na cestě směrem na Luby a Klatovy (ta, která zmiňuji v pověsti od Josefa Biskupa). Oboje boží muka snad tedy mohla vytyčovat hranice malého Rochovcova týneckého panství, které musel v soudních sporech vícekrát bránit. Prostě to byl sloupek, který upozorňoval na to „tady je Rochovcovo“.
Jak jsem zmínila, další podobná boží muka jako ty na Rozpáralce byla umístěna u cesty na Klatovy. Najdeme je na poloviční cestě mezi Týncem a osadou Loretou po pravé straně cesty. Dnes jsou ozdobeny obrázkem sv. Anny (N49°21.069, E13°16.375). Upravena byla asi roku 1885, a to za působení a přičiněním týneckého kněze Josefa Formánka. Původem ale spadají až do středověku. Jednalo se právě o boží muka zbudována za držitele panství Bořivoje Rochovce z Útova v roce 1575. Na vrcholku hranolové spodní části byl umístěn čtyřboký hranol na každé straně s reliéfem, včetně iniciál Bořivoje Rochovce. Čtyřboký hranol, který byl na vrcholku podstavce, spadl a byl odložen do dolíku v louce pod silničním příkopem naproti božím mukám. Dnes je uložen na Obecním úřadě v Týnci. Boží muka bez vrcholového hranolu byla tedy proměněna v boží muka zasvěcená sv. Anně a zavěšen na nich ve výklenku obrázek sv. Anny. Na její svátek v létě se pořádala procesí.
Na závěr se ještě vrátím k božím mukám na Rozpáralce. Teorií k jejich účelu je plno. Pověsti k nim se vážící jsou přímo hororové. Boží muka jsou sama schována mimo všechen ruch, stojí tam velice klidně a tajemně. Když je navštívím, v každé roční době, mají své zvláštní kouzlo. Jakoby vystoupily z mlhy starých časů, tak trochu už nepatří do dnešního světa. Pokud skrývala něco špatného, tak to všechno odvál čas. Jsou pro mě takovým místem harmonie a tajuplnosti. Jsem ráda, že se zachovala dodnes a je možné je navštěvovat.
Zdroje : http://www.mistnidedictviposumavi.cz/index.php?page=308&idp=45&idrr=&str=1&lang=cz&task=detail&sm=, https://www.geocaching.com/geocache/GC5TEMH_rozparalka-bozi-muka?guid=85e46db8-2adb-4c6e-b95f-74900a031207