Zámek v Týnci se otevřel veřejnosti.

Kam a jak jedeme?

Zprávy v mediích oznamovaly, že bude v dubnu otevřen výše jmenovaný zámek a to o každém víkendu. Tuto příležitost si přece nemůžeme nechat ujít. Dostat se veřejnou dopravou o víkendu do Týnce je vyloučené a tak volíme dopravu vlastní. Z hlavní silnice z Klatov do Železné Rudy odbočujeme před Luby a po dalších deseti minutách hledáme místo, kde zaparkovat. Je vidět, že zájem o zámek je značný. To se nám potvrzuje u zámecké pokladny a tak musíme počkat až na další prohlídku. Je čas přečíst si něco o minulosti Týnce. První písemná zmínka je z roku 1227, kdy bylo týnecké panství majetkem kláštera benediktinek u sv. Jiří na pražském hradě. Ve 14. století vlastnili panství vladykové z Týnce. Po roce 1420 patřil Týnec majitelům hradu Klenová. V 1. polovině 16. století je Týnec uváděn jako zpustlý. V roce 1554 kupuje Týnec Bořivoj Rochce z Otova. Který nechal obnovit tvrz a panství osídlil. Od roku 1584 je majitelem Jan Vidršpergár z Vidršperka. Do jeho rodiny se přiženil Vilém Albrecht z Kolovrat Krakovský. Tomu se podařilo po roce 1624 udělat z Týnce panství střední velikosti. Panství zdědil hrabě Maxmilián Norbert, který nechal na počátku 18. století postavit reprezentační barokní sídlo. V roce 1927 kupují zámek manželé Polívkovi a ze zámku se stává luxusní hotel. V době krize hotel zaniká. Následně je v zámku sirotčinec a po únoru 1948 je v držení armády. Po revoluci se měl ze zámku stát hotel, ale naštěstí k tomu nedošlo. Poslední majitel zámek opravuje a otevírá.

 

Za čím jedeme?

Z ulice vcházíme na velké prostranství a před námi se otevírá pohled na velkolepou stavbu. Budova zámku je dvoupatrová a její délka je 60 metrů. V zámku je několik desítek místností a jeden velký sál. Hlavní osa budovy je ve středu zvýrazněna mohutným válcovým rizalitem. Hlavní vchod má tři vjezdy. Vstupní hala má nástropní malbu a začíná tady prohlídka zámku Na schodišti do prvního patra je torzo původní malby. V prvním patře zaujme několik vybavených místností novějším nábytkem a koupelna. Schodiště v druhém patře je doplněno řetězem, na kterém jsou připevněny destičky. Podobné jsou umístěny na stropě. Má to být něco hodně moderního, snad se to dá označit jako zajímavé. Následuje chodba s koberci. Zajímavou místností je ta s peruánskými vázami a s vybavením na cesty. Místnosti v této části mají malby na stěnách i stropech. Nástropní malby jsou díla současných umělců. Současnému umění sice moc nerozumím, a tak posouzení nechám na čtenářích ve fotogalerii článku. Zajímavý je sál s varhanami. Několik dalších nástropních maleb mě moc nezaujalo a docházíme k zámecké kapli. Ta je posledním zastavením prohlídky a je nejen zajímavá, ale i hezká. Zbývá starý zámek nebo také úřednický dům. Byl postaven v renesančním slohu a je nepřístupný. Ale při prohlídce zámku je starý zámek z okna prvního i druhého patra jako na dlani.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití je vhodné mír sebou. V Týnci žádná restaurace není a to samé platí o ubytování. Ale Klatovy nebo Janovice nad Úhlavou jsou nedaleko.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Opravený zámek se nám líbil. Na Klatovsku patří k těm největším a návštěvník těchto končin si jej určitě nenechá ujít.

 

Ostatní informace

Vstupenky je možné zakoupit na internetu nebo přímo na zámku. Vstupné je 220,- Kč, snížené 150,- Kč. Prohlídka trvá necelou hodinu. Zámek je od roku 2014 národní kulturní památkou. Starý zámek je od roku 2004 kulturní památkou. Parkování je možné v okolních ulicích. Ještě k doplnění, zámek je dílem barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Ve starších průvodcích je zřejmě mylně uváděn architekt Auguston. Pravé západní křídlo zámku nebylo stavebně dokončeno. Výlet do Týnce je možné spojit s návštěvou nedalekého hradu Klenová a s tvrzí Opálkou.