Chaty a chalupy
Mapa - Klatovy
Zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého nad Loretou u Týnce
Monumentální torzo, krásné chátrání, nádherná ruina, místo s geniem loci, místo obdařené nebývalou energií,… a tak podobně. Tak taková slova mě napadají, když se postavím do středu kaple a podívám se vzhůru k nebi kruhovým otvorem, který zbyl po zřícené kupoli.
Tohle tajemné místo najdeme jen pár kilometrů od Klatov na návrší mezi obcemi Týnec, Vacovy a osadou Loreta. Přístup ke kapli umožňují lesní cesty přímo z osady Loreta nebo ze zatáčky silnice Lomec – Loreta u bývalého vojenského objektu.
A teď popořadě. Nejprve něco k historii kaple. Podle nejnovějších poznatků byla barokní kaple vysvěcena roku 1704 jako kaple Jana Nepomuckého. V té době nebyl Jan Nepomucký ještě ani blahoslaven, ani svatořečen. Blahoslaven byl roku 1721. Svatořečení Jana Nepomuckého se konalo 19.3.1729. Dlouhou dobu se ale jako rok založení kaple bral rok 1730. To by tedy kaple byla podstatně mladší. A aby to nebylo tak jednoduché, tak i někteří tvrdili, že kaple začala být stavěna už po roce 1680 jako poděkování od uchránění před morem. Když se přidržím poslední verze (rok vysvěcení 1704),tak stavebníkem byl muž vysoce postavený u císařského dvora, Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat (1660-1721) spolu se svou manželkou Marií Barborou rozenou z Vrbna a Bruntálu. Hrabě Kolowrat byl císařským komořím a skutečným tajným radou, zastával funkci prezidenta nad apelacemi v Čechách a stal se i nejvyšším zemským komořím v Čechách. Byli to majitelé týneckého panství. Stavba byla zadána klatovskému staviteli italského původu Marcovi Gilmetimu. O jak krásnou stavbu se muselo jednat svědčí i dnešní pouhé ruiny…
A protože v baroku se událo plno zázraků, bylo tomu tak i tady. O místní události se samozřejmě dochovala pověst. Existuje hned několik verzí, které se ovšem liší jen nepatrně. Tak tedy stručně : Hrabě pobýval v daleké zemi, kde se na noc ubytoval v nějakém hostinci. Z pouhého rozmaru prý probodl mečem na dvoře slepici. Bohužel ale právě téhle noci byl v hostinci zavražděn jistý cizinec. U hraběte Kolowrata byl nalezen zakrvanený meč. Hrabě marně dokazoval svoji nevinnu. Nevěřili mu a byl vsazen do vězení. Tam se modlil k Janu Nepomuckému, aby ho z vězení osvobodil. Prosba byla vyslyšena a hrabě se ocitl na kopečku nedaleko svého sídla v Týnci. Jako poděkování zde postavil honosnou kapli. V mírně pozměněné variantě pověsti se nejednalo o hrabětě Kolowrata, ale o nějakého cizího šlechtice, který se na místo kaple dostal z vězení po vyslyšené modlitbě k Janu Nepomuckému. Panstvo ho na tomto místě našlo a on jim vyprávěl o zázraku. Tak tedy praví pověst. Víme, že hrabě v mládí pobýval v cizině. Byl v císařských diplomatických službách. V nesnázích způsobených jeho horkokrevností se tedy mohl octnout. Tolik asi realita. Zbytek je pověst podpořená tehdy se vzmáhajícím kultem Jana Nepomuckého. Kult Jana Nepomuckého podporovali v rámci rekatolizační snahy jezuité a Maxmilián Norbert byl mecenášem klatovských jezuitů. Ale jak se říká, „na každém šprochu je pravdy trochu“…
Pro barokní architekturu je typické, že je komponována na pohledovou osu. Na konec této osy se umisťuje nějaká stavba, třeba kaple, letohrádek, socha. Osovou spojnici zámku a kaple pak pravděpodobně tvořila cesta lemovaná stromy. Vrch naproti zámku přes mělké údolíčko s rybníky má dva vrcholky. Proč byl pro stavbu kaple vybrán ten západnější? A co tedy vedlo Kolowraty k postavení kaple zrovna na tomto místě? Znalost místa, které bylo výjimečné a uctívané už dávno před stavbou kostela? Je možné, že zde již dříve stávala nějaká kaplička či křížek. Nebo zde bývalo něco ještě před nástupem křesťanství, v době, které říkáme pohanská?
Silný zdroj zemské (ženské či jinové) energie zde byl odedávna. Místo si však pečlivě vybíralo, komu energii poskytne a komu ne. Proč tomu tak bylo, nevím a asi není šance se to dozvědět. Silná energie tady stále je. Nemohlo by tohle sloužit jako vysvětelní, proč byl vybrán zrovna tenhle pahorek? …
Když se člověk dostatečně vynadívá vzhůru kruhovým otvorem po bývalé kupoli, není od věci sklopit zrak a všimnout si netradiční zvlněné podlahy. Je to umělecká instalace a myslím, že velice vhodným způsobem doplňuje „interiér“ kaple. Autorkou je Kristýna Kužvartová, dílo se jmenuje „Kapka aneb hladiny hloubky“ a dokončeno bylo v roce 2013. A protože bych záměr umělkyně mohla vyložit nepřesně, ze stránek http://www.plzen2015.cz/cs/akce/zanikle-a-ohrozene-kostely-0 zkopíruji její vysvětlení : „Opuštěné prostory jsou doprovázeny zvukem. Ač se to na první pohled nezdá, pod jejich tichem zní šum větru a odkapávání času. I zřícenina barokní čtyřboké kaple sv. Jana Nepomuckého, ležící na zalesněném vršku u vsi Loreta jihozápadně od Klatov, se pod koloběhem kapek propadá do věčnosti. Z původní kaple, orientované přesně na osu zámku v nedalekém Týnci, zbyly jen čtyři zdi, na místě kupole se dnes otevírá obrovský kruhový otvor k nebi. Stačí jen jediná kapka, která lehce poruší běh času a zmrazí okamžik dopadu. Ve středu chrámové lodi proniká tato kapka hluboko pod hladinu – podlahu, čeří ji a vlní. Protíná horizont našeho současného postavení a promítá se do plochy. Zároveň však nutí k pohledu vzhůru, tedy k otázce „odkud a kam?“, a kopíruje tak ve svém účinku vertikální osu chrámu. Kruhovým vymezením je symbolem nekonečného opakování, cyklu. Vody, života i smrti.“
Teď by bylo načase dokončit historii kaple. Tak tedy jenom krátce. Zdejší krajinu zdobila kaple bohužel jen velmi krátkou dobu. Byla zrušena na základě dekretu císaře Josefa II. v roce 1783. Tak začalo její chátrání. Před druhou světovou válkou sloužila jako rozhledna, ale ne dlouho. Takže ani to zkázu kaple nezastavilo…
Zřícenina je volně přístupná. A tak dnes můžeme toto místo pro meditaci kdykoliv navštívit a načerpat zdejší energii. 
Zdroje : www.prateleceskehistorie.estranky.cz, www.geocaching.com
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého nad Loretou u Týnce
