Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 16 F3
kostely
památné stromy
zámek
historické budovy
katovna
První zmínka o lokalitě 9. století Stará Boleslav a 1290 Brandýs nad Labem
Prvopočátek osídlení katastru, je nutno, na základě archeologických nálezů, datovat do období doby kamenné. Z archeologického hlediska byly obě města trvale osídleny již v období kolem 3. století př.n.l. keltskými a germánskými kmeny. První Slované se do těchto míst dostali kolem 9. století. Později, na přelomu 9. a 10. století, ve Staré Boleslavi vystavěli Přemyslovci své hradiště, k ochraně labského brodu. Proto se zabývejme nejprve touto částí souměstí. Toto hradiště bylo dokončeno v první polovině 10. století na lužické obchodní stezce a úzce souviselo s přemyslovskými expanzemi do ostatních krajů. Obehnáno kamennou hradbou a vybaveno kostelem sv. Kosmy a Damiána (dnes kostel sv. Václava) u nějž byl později úkladně zavražděn kníže Václav. V roce 1052 byla založena Staroboleslavská kapitula. Na místě tohoto hradiště vznikl za Karla IV. a Václava IV. Staroboleslavský hrad, který byl zničen v období husitských bouří. Jeho pozůstatky můžeme spatřit již jen jako bránu u vjezdu na staroboleslavské náměstí. Nalezneme zde mimo jiné památky i baziliku sv. Klimenta z 11. stol., kostel Panny Marie z roku 1617, který byl vybudován na v místech původního románského kostelíka Matky Boží. Dále zde nalezneme kostel sv. Václava (11. stol.), u nějž byl pravděpodobně koncem září 929, nebo 935 zavražděn kníže Václav, který byl později svatořečen a prohlášen za patrona české země. Část obce byla vyhlášena jako městská památková zóna. Za zmínku stojí též zdejší památné stromy. Při založení staroboleslavské kapituly spadla Stará Boleslav do jejího majetku ve kterém zůstala.Druhá část souměstí – Již ve 12. století je doložen kostelík sv. Petra proti Staré Boleslavi. Později zde přibyl i kostel sv. Vavřince a následně zde vzniká i ves. Brandýs nad Labem byl založen před rokem 1290 ze kterého pochází též první zmínka o Hrádku. Pozdější tvrz u brodu přes Labe vystavěl Jan, nebo Beneš z Michalovic. Po vymření mužských členů Michalovického rodu se Brandejs, jak byla ves nazývána, dostala do majetků Tovačovských z Cimburka. Ti začali s přestavbou tvrze na hrad, který dostavěl Jan ze Šelmberka, který byl druhým manželem Johanky Krajířové z Krajku, vdovy po Janu Tovačovském. Krajířové, kteří mimo jiné vlastnili i vzdálený Hrubý Rohozec, nechávali hrad nadále zvelebovat a rozšiřovat. Tomuto rodu byl však Brandýs v roce 1547 konfiskován a přešel do majetků královské komory. Po nástupu Habsburků na český trůn došlo k přestavbě brandýského hradu na zámek a proto byly některé části přistavěny. Toto sídlo se stalo oblíbeným pro Rudolfa II, který zde velmi často pobýval. V dobách jeho vlády zde pobýval také Tycho de Brahe. ZA 30-ti leté války byla obě města silně poničena. V roce 1813 se zde sešli i císař František I., pruský král Vilém III. A ruský car Alexandr, kteří na brandýském zámku rokovali o postupu protinapoleonských armád. V rukou královské komory a později jen Habsburků zůstal Brandýs do roku 1918. V tomto roce se též zámku zmocnil stát a začal jej účelově využívat. Z dalších památek Brandýsa nad Labem uveďme jen kostel Obrácení sv. Pavla z roku 1542, kostel sv. Petra vystavěný po roce 1675, kostel sv. Vavřince – dnes zrušený, Červený dvůr a katovnu s ukázkami mučících prostředků pro výslech práva útrpného. Zajímavé jsou též dva mosty z nichž jeden renesanční je využíván jako silniční a druhý, krytý je součástí zámku. Součástí zámku je i mlýn, který pojímá celkem 11 hnacích kol a řadí se tak mezi největší mlýny. Mimo uvedené stavby nalezneme v tomto souměstí ještě celou škálu dalších staveb a architektonických či kulturních zajímavostí..V roce 1960 byly obě města spojena v jediné souměstí. Vychází odtud několik turisticky zajímavých cest. Z Brandýsa nad Labem můžeme využít zelené TZN vedoucí k Zárybám, Kostelci nad Labem, Jiřicím a přes Lobkovice do Kojetic, kde končí. Modrá TZN prochází Brandýsem n.L. od Čelákovic a Lázní Toušeň, aby se zde stočila ke Staré Boleslavi a mířila k Lysé nad Labem. Tím se přesuneme do Staré Boleslavi, kde narazíme též na žlutou a zelenou TZN, které každá jiným směrem míří k Sojovicím.
Fotogalerie
Dvojměstí (od r.1960) Brandýs nad Labem - Stará Boleslav se rozkládá na kraji okrasu PrahA - východ ve výšce 175 m n.m. Obě hlavní části jsou zajímavé jako samostatné celky, jak je také budu níže popisovat. K městu dále patří osady Kabelín, Královice, Vrábí, Hrušov, Popovice, Spořilov, Písek, Houšťka a Hluchov. Zde podtrženým se budeme v závěru podkapitoly ještě věnovat.
Město je položeno u řeky Labe, která od sebe odděluje Brandýs a Boleslav, na okraji Mělnické kotliny. Severovýchodně od Boleslavi se nachází rosáhlý les, zatímco zbytek okolí je bezlesý. Místní krajina je rovinatá, a tak nabízí zajímavé pohledy na různé obce, třeba právě Starou Boleslav.
Kolem Brandýsa - Boleslavi vede ,,dálnice“ R10 PrahA - Turnov a po obou stranách Labe zde jde železniční trať, i když na žádném z místních nádraží není křižovatka. Brandýsem prochází železnice Neratovice - Čelákovice a kolem Boleslavi hlavní trať Lysá nad Labem - Ústí nad Labem. Do Brandýsa - Boleslavi jezdí pražské integrované linky, které, projíždějí-li celé město, staví mimo jiné na ústředních zastávkách Náměstí (v Brandýse) a Autobusové stanoviště (v Boleslavi). Také sem zajíždějí autobusové linky na Mladou Boleslav, jež zastavují z celého města na dvou zastávkách, a to v Brandýse U soudu a v Boleslavi Školní, z nichž obě jsou však nedaleko centrálních zastávek. Autobusy pak jezdí i k oběma nádražím rozlišeným tak, že zastávka u ŽST Brandýs n./Lab. se nazývá Nádraží a u ŽST St. Boleslav Železniční stanice.
Brandýs nad Labem se stal r.1581 královským městem a jestliže si ho přijedete prohlédnout autobusem, je ideální vystoupit na náměstí, jež je velmi pěkné - s radnicí -, a pak napravo (při pohledu na radnici) spatřit kostel Obrácení sv. Pavla (z r.1542). Ve městě se ovšem nacházejí ještě dva menší, ale neméně zajímavé kostelíky - když sejdete za kostelem Obrácení sv. Pavla na ulici níže a dáte se doleva, uvidíte seševše pod kopec napravo - na kopečku - Kostel sv. Vavřince (z pol.14.stol.). Cestou k němu přetnete zelenou značku, na niž se od Vavřince vraťte, protože vás přivede kolem kostela sv. Petra ke krásnému renesančnímu zámku. Pokud jste si přijeli jenom prohlédnout obě města, sejděte za zámkem ke starému mostu přes Labe (jenž však bude brzy nahrazen novým), za nímž přímo hlavní ulicí snadno dojdete do Boleslavi.
Na místě Staré Boleslavi bylo v 9. století slovanské hradiště, na jehož místě vystavěl Boleslav I. hrad. U dnes již neexistujícího kostela sv. Kosmy a Damiana byl r.935 zavražděn sv. Václav. Hrad byl v r.1420 zničen. Roku 1898 se Boleslav stala městem. Ve městě přicházejíce od Brandýsa nejprve uzříte kostely sv. Klimenta a sv. Václava. Sv. Kliment je původně románská bazilika, menší sv. Václav byl založen v 11.stol. Břetislavem I. a je v něm památník Václavova zavraždění. Branou projdete na náměstí s radnicí a za ním uvidíte poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, tento je raně barokní z l.1617-23 od G. de Vaccaniho a později byl přestavěn K. I. Dietzenhoferem. Za kostelem Nanebevzetí P. Marie uzříte ještě pěknou kapli v sousedství autobusového stanoviště. Pokud byste chtěli přijet rovnou do centra Staré Boleslavi, můžete kromě autobusáku využít také zastávku U brány.
Pokud jde o menší části dvojměstí, zmíním z nich jako první Hluchov ležící mezi oběma centry; zde přímo u hlavní silnice stojí kaple sv. Rocha. Dále si zaslouží pozornost Vrábí na okraji Brandýsa při cestě na Prahu; u autobusové zastávky zde najdete kapli poutní cesty, o níž ještě bude řeč, ale zdejší náves s pěknou kapličkou je poněkud schovanější - západně od zastávky při zatáčce mírně klikaté ulice směřující na Hrušov. Popovice najdete ještě západněji - severně od Dřevčic; také zde stojí za podívání náves s kapličkou. Spořilov leží severozápadně od centra Brandýsa u řeky Labe, ale zdejší zajímavost je až za zástavbou - v místě zvaném U světice tady nad pramenem stojí kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Cestou na Spořilov vede zelená turistická značka kolem brandýského hřbitova s kaplí. Ačkoliv mimo východiště značené trasy většinou moc nezmiňuji, zde to musím udělat; začnu však cestou neznačenou, ba dokonce v současnosti neschůdnou, a tou jest poutní cesta z pražského Proseka do Staré Boleslavi lemovaná výklenkovými kapličkami z r.1674 vzdálenými od sebe na délku Karlova mostu; bohužel je většina z nich zchátralá, neudržovaná, a na postavení nějakého chodníku podél nich snad nikdo vlivný ani nepomýšlí; tato poutní cesta spojuje dva kostely zasvěcené sv. Václavovi. Slibovanou značenou cestu dozajista nenajdete na mapách KČT, a právě proto se o ní musím zmínit, stojí totiž za to, abyste o ní věděli a potenciálně ji prošli; je vyznačena improvizovaně modrou barvou a začíná na boleslavském autobusovém stanovišti vedouc k hájovně u Sudohlavenské cesty; před železniční tratí se dává doleva po cestě, se kterou se brzy stáčí, přechází trať a směřuje ke Lhotě, kde se u jezera připojuje na oficiální červenou.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.