Bratřejov - kostel sv.Cyrila a Metoděje
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Obec Bratřejov je pro většinu účastníků silničního provozu obcí téměř neznámou, přestože jí prochází důležitá dopravní tepna za Zlína do Valašské Polanky. Silnice ale prochází okolo potoka Bratřejovky spodním okrajem obce, a málokterý motorista odbočí, aby se na tu dědinu podíval hezky zblízka. Je pravdou, že s mnoha historickými pozoruhodnostmi se zde návštěvník nesetká, ale ta hlavní stojí za to! Je jí kostel, zasvěcený věrozvěstům svatému Cyrilu a Metodějovi, postavený v novogotickém slohu. Na tom by možná nebylo nic až tak zvláštního - vždyť takových známe spoustu i leckde jinde, ale tady byl projektantem architekt Michal Urbánek... a že se díky němu stal kostel nejen dominantou celé obce a okolí, ale také nejhodnotnější novogotickou perlou na celém Zlínsku, tož o tom žádná!! Bratřejov přitom není nijak velkou dědinou - zástavba se táhne od zmiňované hlavní komunikace směrem k jihu proti toku potoka až pod strmější svahy hlavního hřebene Vizovických vrchů v délce jen asi 1.5 km a v mělkém údolíčku žije ve svých příbytcích pouhých 750 obyvatel. Bratřejov totiž měl - (tak jako spousta jiných valašských obcí), taktéž kruté osudy. První zmínka o něm pochází z r.1468, kdy už patřil k majetku vizovického kláštera Smilheim. Když o něco později dědina spadala pod krutého Zdeňka Kavku z Říčan, nastaly jejím obyvatelům krušné časy. To samé je potkalo za 30-leté války a útrapy dovršily vpády uherských nájezdníků. Není proto divu, že spousta místních sedláků a chalupníků se po následných neúrodách raději odstěhovala jinam.
Bratřejovští si velmi dlouho přáli mít mít svůj vlastní kostelíček, ale svůj sen si mohli splnit až těsně před koncem 19.století. Za veliké iniciativy vizovického děkana J.Bartoše se začaly hromadit první penízky ze sbírek a darů všelikých institucí, které děkan písemně požádal o finanční hotovost. Až konečně nastal rok 1871 a na místě budoucího chrámu byl slavnostně položen základní kámen. Svého slavnostního vysvěcení - (dokonce přímo od brněnského biskupa), se hotové dílo dočkalo až o devatenáct let později (tedy r. 1890) a velká fara u kostela byla dostavěna až za dalších osm let. Náklady na stavbu toho všeho spolkly více jak sto tisíc zlatých, ale účastníci mší byli naprosto spokojeni a při obřadech se mohli kochat pohledem na skvělou výmalbu interiéru od A.Růžičky. Vídeňským malířem byl i R.Geyling, který se postaral nejen o hlavní oltář se svatým Cyrilem a Metodějem, ale také o nástěnné obrazy ze života těchto světců. A co ty nádherné vitráže v oknech, na kterých také rády spočinuly zraky návštěvníků bohoslužeb? Ty pochází také od "vídeňáků" - byly zhotoveny dílnou C.Geylinga. A to byla prosím řeč pouze o interiérech, i zvenčí působí převysoká věž i loď chrámu také naprosto impozantním dojmem! Kostel sic stojí na návrší stranou od hlavní ulice, procházející odshora dolů dědinou, ale o to více je jeho stavba stavbou obci dominantní... a navíc si naprosto úžasně "sedla" i do okolní líbezné krajiny!