Brno (Brno – střed) – Královská kaple a Hranolová věž na Špilberku

vitrážová okna  •  Fotografie (16)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Královská kaple

arkády se sedilii

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Královská kaple patří jednoznačně mezi nejreprezentativnější prostory hradní pevnosti Špilberk. A na tomto konstatování nic nemění ani fakt, že se v podstatě jedná o „novostavbu“. Dnes už totiž nikdo nezná původní podobu ani funkci tohoto rozlehlého sálu, ale je více než pravděpodobné, že se jednalo o prestižní prostoru středověkého hradu, která sloužila k reprezentaci jeho majitelů. Předpokládá se, že v těchto zdech pobývali např. moravský markrabě Jošt, král Přemysl Otakar ii. nebo císař Karel iV. s první manželkou Blankou z Valois.

V současné době se jedná nejen o součást jednoho z mnoha špilberských prohlídkových okruhů (Příběh hradu), ale také o multifunkční sál, kde se mohou konat např. svatby, výstavní vernisáže nebo komorní hudební a divadelní představení.

Od konce roku 2023 zde např. můžeme vidět krásné moderní vitráže, a to v rámci mimořádné výstavy nazvané 20 let špilberských vitráží z taveného skla. Návštěvníci kaple tak mohou obdivovat vitráže z dílny předních českých sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Samotné okenní vitráže sem ale byly instalované již v roce 2003 a jedná se o charakteristický prvek Královské kaple i největší umělecké dílo v majetku Muzea města Brna. Stanislav Libenský se však instalace svého díla nedožil - zemřel totiž začátkem roku 2002.

Královská kaple se nachází ve východním křídle hradu, které patří k jeho nejstarším částem. Na jeho podobě se ale nejvíce podepsalo 20. století, kdy zde mj. sídlil německý wehrmacht. V 80. letech tady proběhl rozsáhlý archeologický průzkum, aby tu následně vznikla tzv. Královská kaple. Instalace vitráží v roce 2003 vše zakončila.

S kaplí sousedí Hranolová věž, což je někdejší důležitá součást obranného systému středověkého hradu. Věž má půdorys 13 x 14 m a sloužila k obraně východní brány i jako poslední útočiště obránců hradu. Po barokní přestavbě hradu se věž bez oken změnila ve věznici (byly zde „samotky“). Dnes věž tak trošku působí dojmem někdejší klenotnice. A také se zde konaly závody ve šplhu na 8 m laně, což nám kdysi přineslo první olympijskou medaili.

V Hranolové věži jistě zaujmou vysoké stropy s dřevěnými krovy nebo kachlová dlažba s mapou se znaky zemí, které svého času ovládal údajný zakladatel hradu Přemysl Otakar II. (mapa je podle tehdejších zvyklostí orientována k jihu). Nepřehlédnutelná je také rozměrná dřevěná moravská orlice pocházející z 18. století.

Na závěr snad ještě pár čísel a doplňujících informací. Rozměry vitrážových oken jsou 2,8 x 1,5 metru (2 okna), 6,3 x 1,5 m (4 ks) a 5,8 x 2,4 m (2 ks). Celkem se jedná o 90 bloků litého skla o tlouště od 2 do 7 cm a hmotnosti 20 až 60 kg. 

O původní funkci této prostory nemají odborníci dodnes jasno. Jedni ji považují za hlavní jednací sál, jiní za skutečnou hradní kapli sv. Jana Křtitele. Původně byla zaklenuta dvěma poli křížové chodby a osvětlena gotickými okny s lomeným obloukem. Při rekonstrukci hradu v letech 1997 až 2000 bylo částečně obnaženo původní zdivo a přistavěn jižní kůr. Zrekonstruovány byly také arkády se sedilii. Z malého nádvoří můžeme vidět v I. patře zazděný honosný zdobný portál, kterým se do prostor kaple kdysi z hradního nádvoří – a po kryté dřevěné pavlači – vstupovalo.

A kdo by nechtěl absolvovat celý hradní prohlídkový okruh, může si za 120 Kč (snížené vstupné je za 50 Kč) koupit vstupenku do Královské kaple a na hradní rozhlednu. Otevřeno je tady denně od 9,00 do 18,00 hod.

Autor: markyz63

Další články autora: 3553

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli