Spilberk

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Za sportem • Do přírody

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografie)

Brnensky hrad Spilberk byl zalozen ve druhe polovine 13. stoleti ceskym kralem Premyslem Otakarem II. Ve 14. stoleti slouzil jako sidelni hrad moravskych markrabat z rodu Lucemburku, urcity cas na nem pobyvala i manzelka Karla IV. Blanka z Valois.

Jako strategicky vyznamna pevnost se uplatnil v 15. stoleti za valek husitskych i za boju mezi ceskym kralem Jirim z Podebrad a uherskym Matyasem Korvinem. V nasledujicim stoleti vojensky vyznam hradu poklesl. Roku 1560 presel z kralovskeho majetku do vlastnictvi mesta Brna. Po porazce ceskeho stavovskeho povstani byl v roce 1621 zkonfiskovan a stal se cisarskou zemskou pevnosti, jejiz nejslavnejsi chvile nastala na sklonku tricetilete valky. V roce 1645 spilberska pevnost pres svuj chatrny stav odolala spolu s mestem Brnem trimesicnimu oblehani mnohonasobne presily svedskych vojsk a vyznamne tak prispela k obratu ve valce. V nasledujicich sto letech byl postupne prebudovan v mohutnou barokni pevnost, ktera jako citadela tvorila spolu se stejne opevnenym mestem jednotnou pevnostni soustavu, nejvetsi a nejvyznamnejsi na Morave a jednu z prednich v cele habsburske monarchii.

Tento vyvoj byl dovrsen na pocatku ctyricatych let 18. stoleti, v prvni fazi valek mezi Marii Terezii a pruskym kralem Fridrichem II. pro nehoz se v roce 1742 stala brnenska pevnost neprekonatelnou prekazkou.

Soucasti vnitrniho opevneni Spilberku se staly kasematy. Byly to z cihel postavene klenute dvoupatrove chodby, ktere se vnitrni stranou opiraly o strme klesajici skalni podlozi hradu. V ramci reforem rakouskeho vezenstvi rozhodl v roce 1783 cisar Josef II. zridit na spilberkske pevnosti vezeni pro nejtezsi a nejnebezpecnejsi zlocince. Krome starsi vezenske budovy, nachazejici se v zadnim prikopu, prikazal prebudovat k vezenskym ucelum horni patro severnich kasemat. Po dokonceni teto adaptace sem byli prvni veznove umisteni v cervnu 1784. Pro zlocince, odsouzene na dozivoti bylo postupne zhotoveno 29 jednotlivych kobek, sbitych ze silnych prken a tramu, k nimz byli veznove trvale prikovani. Tyto kobky se nachazely v "nejhlubsich a nejhorsich kasematech". Horni patra kasemat slouzila jako vezeni az do pocatku 30. let 19. stoleti. V hromadnych celach byli v kasematech vezneni pouze "obycejni" kriminalni zlocinci, predevsim vrazi, lupici a zhari, odsouzeni jednak na dozivoti, jednak k deletrvajicim tezsim druhum vezení. Svym urcenim i charakterem predstavovaly spilberske kasematy nejtvrdsi zalár v cele rakouske monarchii. Do techto prostor neprichazely osoby vyssiho stavu a tzv. statni veznove. Pro ne byly urceny mistnosti v hornim patre stare vezenske budovy v zadnim prikopu, pozdeji pak cast kasarenskych objektu, zejmena jejich severni kridlo. Puvodne prizemni budova byla v roce 1800 upravena na vezenske cely a zvysena o jedno patro. V nem se pak nachazely "aresty" pro statni vezne, v nichz nedobrovolne pobyvali tez italsti karbonari a dalsi bojovnici proti habsburskemu absolutismu.

V OKOLÍ JE Toho spousta kde se najíst přece jen to je uprostřed Brna.

Souziti spilberske vojenske pevnosti s rozrustajici se veznici, ktera byla od reformy Josefa II. v r. 1783 pod civilni spravou, prinaselo radu problemu a vzajemnych neshod. Po zniceni dulezitych casti pevnostniho systemu Spilberku odchazejicim francouzskym vojskem cisare Napoleona v roce 1809 ztratila pevnost svuj vojensky vyznam a v roce 1820 byla zrusena.

Cely Spilberk se stal civilni veznici, kterou zrusil az cisar Frantisek Josef I. v roce 1855. a v roce 1858 se jeji prostory premenily na vojenske kasarny, kterymi pak zustaly dalsich sto let.

Spilberske kasematy pak byly v roce 1880 zpristupneny verejnosti. Od te doby se uz vice nez 120 let tesi velkemu zajmu navstevniku.

Jeste dvakrat vsak vstoupil Spilberk znovu do obecneho povedomi jako misto utrpeni a nesvobody. Poprve v letech prvni svetove valky, kdy zde krome provinilych vojaku byli vezneni i civilni odpurci rakouskeho rezimu, podruhe a mnohem vyrazneji v prvnim roce nacisticke okupace Ceskoslovenska. Tehdy ve spilberskych zdech trpelo nekolik tisic ceskych vlastencu, z nichz nekteri zde nalezli smrt. Pro vetsinu vsak Spilberk znamenal jen prestupni stanici do dalsich nemeckych veznic ci koncentracnich taboru.

Nemecka armada provedla v letech 1939-1941 na Spilberku rozsahle upravy, aby zde vytvorila vzorova kasarna v romanticko historizujicim duchu tehdejsi velkonemecke ideologie.

Roku 1959 opousti Spilberk ceskoslovenska armada a definitivne tak konci jeho vojenska era. Nasledujiciho roku se Spilberk stava sidlem Muzea mesta Brna, ktere zde verejnosti zpristupnuje historicke a kulturni dedictvi sveho mesta uchovavane v muzejnich sbirkach.

Nejvyznamnejsi brnenska historicka pamatka se tak stava zivym a turisticky atraktivnim kulturnim centrem Brna i cele Moravy.

říjen – prosinec

9 – 17 hodin

otevřeno denně včetně pondělí !!!

Vstupné
	plné vstupné	70 Kč
	snížené vstupné	35 Kč
	rodinné vstupné (2 dospělí + 1 až 4 děti do 15 let)	150 Kč
	děti ve školní výpravě	30 Kč
	poplatek za cizojazyčný výklad	+ 20 Kč ke vstupnému na osobu
	půjčovné za audioprůvodce	20 Kč + vratná záloha
	prodej vstupenek končí 45 minut před uzavřením !!!
	telefon: 542 123 614