Brno (Brno – střed) – vodojemy na Špilberku jako Chrám kamene

Fotografie (26) • Foto: markyz63

U vodojemů na Špilberku se – na rozdíl od jejich „kolegů“ na Žlutém kopci – můžete rozhodnout, jestli je chcete vnímat hlavně jako zajímavou technickou památku, pozoruhodné lapidárium nebo unikátní hradně-muzejní expozici nazvanou Chrám kamene. Když ale tyto vodojemy v letech 1870 (jedná se o nejstarší brněnský moderní vodojem) a 1900 vznikly, byly skutečně „jen“ tou technickou stavbou zásobující vodou centrum města. Do současné podoby byly zrekonstruovány v letech 2017 až 2019, aby sem následně bylo umístěno lapidárium, představující několik desítek pozoruhodných kamenných artefaktů.

Také o vodojemech na Špilberku, které se pyšní kapacitou převyšující 2 miliony litrů, můžeme prohlásit, že se jedná o až neuvěřitelně působivou ukázku podzemní architektury i jedné etapy brněnské historie. Většina návštěvníků ovšem soustředí svou pozornost spíše na to umění dávných kameníků a sochařů, zejména náhrobky ze zrušených brněnských hřbitovů, sochy nebo kamenné ozdoby ze zaniklých brněnských staveb. Přitom i tady můžeme obdivovat různé technické prvky jako např. obří potrubí nebo regulační komoru. Od dubna roku 2024 tento prohlídkový okruh obohatily interaktivní a audiovizuální prvky.

V každém případě platí tvrzení, že se jedná o skutečný podzemní poklad Muzea města Brna. A to i přesto, že je vstup možný pouze s průvodcem. Vodojemy na Špilberku jsou přístupné celoročně (v období říjen až březen ale pouze o víkendech) a vstupenky na jejich prohlídku se prodávají v pokladně na malém hradním nádvoří. Cena vstupného je 120 Kč (zlevněné přijde na 70 Kč).

Co ještě dodat na závěr? Zmínit musíme zejména fakt, že se vodojemy nacházejí uvnitř bastionu východního barokního opevnění Špilberku z I. poloviny 18. století a že jako zásobárna vody pro město Brno složily do 20. let minulého století. Zaměřit se musíme také na kamenné artefakty, z nichž některé byly vystavené již od roku 1908 v lapidáriu křížové chodby brněnské Nové radnice, jiné z kapacitních důvodů „zbytečně zahálely“ v muzejním depozitáři. Dnes zde tak můžeme vidět např. svorníky klenby gotické Královské kaple z počátku 14. století, boží muka od Valeria Planera z roku 1494 nebo náhrobek rektora Alberta z Krosna z roku 1399.

Vodojemy jsou vysoké přibližně 7 metrů, původně byly oddělené a spustit se do nich dalo pouze šachtami shora. Stavba staršího vodojemu zřejmě probíhala podle projektu anglického stavitele Thomase Docwryho. Voda do něj byla přečerpávána pomocí parního stroje. Druhý vodojem byl postaven severozápadně od toho staršího.

První nádrž byla postavena z pálených cihel a má obdélný půdorys 25 x 7 m. Valená klenba spočívá na pětici cihlových hranolových pilířů. Stěny i strop jsou omítnuty cementovou omítkou. Druhá nádrž je betonová a byla postavena na půdorysu 25 x 12 m. Plochý železobetonový strop nese šest nestejně vysokých hranolových betonových sloupů. Mezi oběma nádržemi byla umístěna šoupátková komora s ventily, regulačním plovákem a elektroinstalací. Vodojemy na Špilberku řešily v II. polovině 19. století nedostatek pitné vody v Brně.

Poslední aktualizace: 19.10.2024

Brno (Brno – střed) – vodojemy na Špilberku jako Chrám kamene na mapě