Budapešť - Královský justiční palác (Budapest - Királyi Igazságügyi Palota)
Někdejší monumentální Justiční palác na náměstí Lajose Kossutha (Kossuth Lajos téri) býval původně Maďarským královským justičním palácem (Magyar Királyi Igazságügyi Palota), aby se později stal významnou muzejní budovou, ve které sídlila nejprve Národní galerie a později – až do roku 2017 - Etnografické muzeum. Dnes vzbuzuje tato památkově chráněná stavba z let 1893 až 1896 spíše dojem chátrající – i když stále úchvatné a nepřehlédnutelné - zříceniny, ale brzy bychom zde prý opět mohli vidět výstavní soudní budovu.
Budova Justičního paláce byla postavena v eklektickém stylu podle návrhu slavného architekta Alajose Hauszmanna a původně v ní sídlila Královská uherská kurie; tedy Maďarský nejvyšší soud. Na výzdobě budovy se podíleli nejvýznamnější maďarští umělci své doby, např. malíř Károly Lotz nebo sochaři György Zala, Károly Sennyei a Alajos Stróbl. Za poměrně smutné se považuje období let 1948 až 1957, kdy sem bylo umístěno Muzeum historie dělnického hnutí. Možná v té době maďarským dělníkům ani moc nevadilo, že budova umístěná naproti Parlamentu svým průčelím silně připomíná berlínský Reichstag.
Tympanon nad hlavním portálem je dílem Györgyho Zaly a vidět zde můžeme (uprostřed) soudní jednání, (vlevo) alegorii legislativy a (vpravo) judikaturu. Nad ní se nachází bronzová kvadriga od Károlyho Senyeie, kterou řídí bohyně pravdy Veritas držící v rukou pochodeň a palmovou ratolest. Zajímavé je, že kvůli nedostatku místa má pouze tři koně. Sochu představující Zákon vytvořil János Fadrusz, zbývající sochy na fasádě vytvořili József Róna a Gyula Donáth. Strop centrální haly o ploše 200 m2 zdobí malba od Károly Lotze zobrazující Vítězství Spravedlnosti.
Je zajímavé, že Hauszmann budovu Justičního paláce navrhl tak, aby zdůraznil vodorovné linie, které přímo kontrastují s vertikální linií Parlamentu. Pro nás je potěšující, že budovu postavil Havel Lipót, významný maďarský architekt a stavební mistr českého původu.
Během II. světové války byl tento palác poškozen, ale hned vzápětí tu úspěšně proběhly restaurační práce pod vedením architekta Eleméra Csánka Rottmanna.
Budova s obrovským foyer a dvojvěžovým průčelím sice bývá označována jako eklektická, ale najdou se i tací, kteří ji popisují spíše jako monumentální stavbu s převládajícími prvky neorenesance a neobaroka. Někdo zase může vidět hlavně ten neoklasicismus, takže je zřejmé, že zmíněný eklektismus je tentokrát zcela na místě.