Budapešť– bazilika sv. Štěpána v plné verzi (Budapest - Szent István király bazilika)
Druhá nejvýznamnější církevní památka Maďarska by mohla být klidně zařazena nejen do kategorie chrám či kostel, ale také rozhledna, muzeum nebo hřbitov. Je přitom zajímavé, že i když se v podstatě jedná o novostavbu, jednotlivé informační zdroje se nejsou schopny shodnout na období její výstavby. Zahájení stavby se většinou uvádí s datací rokem 1847 nebo 1851, její dokončení pak rokem 1905 nebo 1906. Platí naopak stavební sloh (neorenesance), tým architektů (József Hild, Miklós Ybl a József Kauser) nebo rozměry (87 x 55 x 96 m).
Monumentální (kon)katedrála, kterou najdeme na adrese Szent István tér 1 a kterou můžeme zaregistrovat také jako farní kostel Lipótváros, je schopná pojmout až 8.000 věřících a kromě mohutné kopule ji charakterizuje dvojvěžové průčelí. Obě věže dosahují výšky 79 m.
Své jméno dostala bazilika po svatořečeném uherském králi a zakladateli maďarského státu Štěpánovi I. Uvnitř chrámu se v relikviáři nachází jeho mumifikovaná pravá ruka umístěná ve zdobném relikviáři sv. Joba. A někoho možná překvapí, že od svého dokončení byla bazilika ve vlastnictví státu a katolická církev byla pouze správcem tohoto majetku. To se změnilo teprve v srpnu roku 2001, kdy se chrám sv. Štěpána stal církevním majetkem.
Ještě donedávna se platilo vstupné jen na vyhlídkový ochoz a do pokladnice, v současnosti již je zpoplatněn i vstup do interiéru baziliky (ceník vstupného a otevírací doba jsou uvedeny na konci článku). Až překvapivé je neomezené fotografování, jen v pokladnici si miúsíte vypnout blesk.
Zajímavá je nejstarší historie vzniku svatoštěpánské baziliky, na jejímž místě stálo ještě v 18. století kolbiště pro zvířecí zápasy. Nejprve se zde objevil malý provizorní kostelík, aby sloužil věřícím z nové čtvrti – a od roku 1817 i farnosti – Lipótváros. V roce 1838 přišla velká povodeň a ta „uvolnila” místo pto stavbu nového svatostánku. Jeho klasicistní podoba se zrodila roku 1845 v hlavě architekta Józsefa Hilda, základní kámen stavby však byl položen teprve v říjnu roku 1851. Hild řídil stavbu až do své smrti v roce 1868, aby se vzápětí zřítila chrámová kopule.
Než se odlidili trosky psal se rok 1871. Přišel nový architekt Miklós Ybl, který původní stavební plány neorenesančně opravil a následně stavbu vedl až do své smrti v roce 1891. Vše pak roku 1905 dokončil József Kauser, který je autorem výzdoby exteriéru a podoby interiéru chrámu. Vrcholový kámen však byl umístěn na své místo až po více než roce, konkrétně v prosinci roku 1906.
Je jistě zajímavé, že kostel měl být původně zasvěcen rakouskému patronovi sv. Leopoldovi a až v roce 1897 rozhodl hlavní arcibiskupský úřad o změně zasvěcení na sv. Štěpána. Ani ten však nezabránil vážnému poškození baziliky během bombardování města v letech 1944 a 1945. A aby toho nebylo málo, kopule znovu vyhořela hned v roce 1947. Do roku 1982 byl klid – tehdy však bouře strhla krytinu velké kopule, takže v roce následujícím byla zahájena celková rekonstrukce baziliky, která trvala plných dvacet let. Tehdy byly renovovány také všechny obrazy, sochy, mozaiky i vitráže, vznikla kruhová vyhlídková plošina nabízející nádherný panoramatický výhled na Budapešť a zrekonstruováno bylo rovněž náměstí Szent István ter.
Současná podoba (se třemi místnostmi) a umístění chrámové pokladnice (přístupná výtahem) pochází z roku 2012 (původně se nacházela v přízemí jižní věže). Můžeme zde vidět zejména množství liturgických rouch a nádob nebo ruční výšivky královny Alžběty.
Třetí nejvyšší budova v Maďarsku měla být původně zcela neoklasicistní stavbou s tradičním vstupním portikem s korintskými sloupy. Dnes do chrámu vstupujeme prostorným vestibulem mezi fasádními věžemi. Tympanon je podepřen korintskými pilastry a můžeme zde vidět sousoší Leo Fesslera Klanění uherských světců a Panna Marie s Ježíškem. Pod tympanonem je umístěn latinský nápis Já jsem cesta, pravda a život. Exteriérové sochy vytvořili Leó Fessler, Béla Brestyánszki a Ed Mayer. Na tamburu kopule jsou umístěny sochy čtyř evangelistů, na východní straně – na parapetu – sochy dvanácti apoštolů a Krista.
Interiér baziliky má půdorys řeckého kříže, který na západě uzavírá sakristie a kaple Svaté Pravice. V průsečíku kříže se nad svatyní tyčí velká kopule. Malé kopule pak najdeme v ramenech řeckého kříže. Interiér je mimořádně bohatý na cenná umělecká díla. Vždyť již ve vestibulu hlavního vchodu si můžeme prohlédnout sochu sv. Štěpána od Károlyho Senyeie nebo mozaiky Bertalana Székelyho a Thana Móra. Na stropě kopule nad svatostánkem je vyobrazen Bůh a na povrchu tamburu můžeme vidět fresky Krista, proroků a evangelistů od Károlyho Lotze. Hlavní baldachýnový oltář byl vytvořen podle návrhu Józsefa Kausera a zdobí jej socha sv. Štěpána od Alajose Strobla. Ten je také autorem skulptur sv. Gerarda, sv. Františka z Assisi a sv. Aloise z Gonzagy. Kazatelna je také dílem Józsefa Kausera, varhany vyrobila slavná dílna Józsefa Angstera a interiérové zlacení provedl Róbert Scholtz. Za zmínku stojí také sochař József Dankó, autor plastik sv. Antonína a Krista.
V bazilice je celkem šest zvonů; největší je sv. Štěpán z roku 1990 (9.250 kg, průměr 240 cm), nejmenší sv. Alžběta z roku 1993 (500 kg). Kostel se však chlubí hlavně záležitostmi spíše kultovními, přesněji kultem svatoštěpánským. Od roku 1931 nese titul basilica minor a o 40 let později vyrobil György Dominek relikviář sv. Joba. Velký význam má také chrámový sbor, který pořádá koncertní turné po celé Evropě, i zdejší slavné varhanní koncerty.
Zmínit je nutno také chrámovou kryptu, která je takovým maďarským Slavínem. Navždy zde odpočívají zejména osobnosti z oblasti sportu, umění i vědy, včetně fotbalistů Ference Puskáse, Zoltána Vargy a Sándora Kocsise, vzpěrače Gyözöho Verese nebo herečky Lorán Lenke. Krypta je však – bohužel – veřejnosti nepřístupná.
Otevírací doba v bazilice je tak trošku nepřehledná a je lepší si ji vždy ověřit předem. Interiér kostela je však nejčastěji přístupný od 9,00 do 17,45 hod., přičemž pokladna, umístěná vpravo od baziliky, zavírá o 30 minut dříve. Panoramatická vyhlídka a pokladnice jsou otevřeny od 9,00 do 19,00 hod., jen v období listopad až únor se zavírá již v 17,00 hod. Obchod se suvenýry se nachází při vstupu do kostela a je otevřen od 9,00 do 17,00 hod.
Vstup je zpoplatněn, za prohlídku interiéru kostela zaplatíte 1.200 HUF, za vyhlídku a klenotnici 2.200 HUF a za kombinovanou vstupenku 3.200 HUF (studenti to mají za 1.000 – 1.800 – 2.600 HUF, důchodci za 900 – 1.600 – 2.300 HUF). A i když se svým způsobem jedná o – možná až přehnaně pompézní – „novostavbu”, vyhozené peníze to určitě nebudou ...