Budapešť - Památník tisíciletí (Budapest - Millenniumi emlékmű)

Památník tisíciletí na Náměstí hrdinů patří k nejznámějším symbolům maďarské metropole. Ve své podobě spojuje vysoký sloup, půlkruhovou kolonádu a bronzová sousoší. Vznikl v letech 1896 až 1906 a jsou pod ním podepsána dvě jména: Albert Schickedanz (architekt, který podobu památníku kompletně navrhl) a György Zala (tvůrce reliéfních panelů a některých soch). Celkem se ale na podobě památníku podílela asi desítka uznávaných maďarských sochařů.

Památník představuje tisíciletou historii Maďarska a je jednou ze staveb, které k oslavě milénia (1896) vznikly (dalšími byl např. Parlament nebo most Františka Josefa). Před samotným pomníkem je umístěn pamětní kámen hrdinů padlých v I. světové válce z roku 1929 (současný 4,5 m dlouhý, 2,4 m široký a 0,5 m vysoký monolitický kamenný blok ovšem navrhl Béla Gebhardt až v roce 1956). Po té druhé válce naopak nechali komunisté zničit sochy panovníků z habsbursko – lotrinské linie a nahradili je skulpturami osobností různých maďarských národních bojů za svobodu.

Památník, připomínající některé pomníky hrdinů II. světové války, je v podstatě sochařským souborem vybudovaným nad artéskou studnou z roku 1868 a má ukázat, že Maďaři jsou schopni prezentovat ekonomická, vědecká a umělecká díla tak. aby si toho všimnul celý svět. Jeho části připomínají téměř každý důležitý detail maďarské historie. Sochařský soubor byl dokončen v roce 1906 umístěním čtyř alegorií (Války, Míru, Práce / Rozkvětu a Vědění / Slávy).

Památníkem se všem připomíná 1.000 let od příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Jeho středobodem je 36 m vysoký sloup s 6 m sochou Archanděla Gabriela, který se podle legendy ve snu zjevil uherskému králi Štěpánovi a nabídl mu královskou korunu. V jedné ruce drží apoštolský kříž, ve druhé korunu sv. Štěpána. U paty sloupu sedí na koni vojevůdce Arpád a sedm kmenových náčelníků. V polokruhové kolonádě se nacházejí významné postavy maďarské historie v čele s uherským králem Štěpánem I. Uherským (+1038). Toho doplňují Ladislav Svatý (+1095), Koloman Uherský (+1116), Ondřej II. (+1235), Béla IV. (+1270), Karel I. Robert (+1342), Ludvík I. Veliký (+1382), Jan Hunyadi (+1456), Matyáš Korvín (+1490), Štěpán Bočkaj (+1606), Gabriel Betlen (+1629), Imre Tököly (+1705), František II. Rákóczi (+1735) a Lajos Kossuth (+1894).

Památník na náměstí Hősök tere (Náměstí hrdinů) bývá označován jako eklektický i jako stavba korintského typu. Jeho půlkruh je 85 m široký, 25 m hluboký a 13 m vysoký. Průchod mezi oběma kolonádami je 20 m široký. V levé a pravé sloupové síni jsou umístěny bronzové sochy dějinných osobností (viz. výše), reliéfy na kamenných podstavcích pak zobrazují historické události spojované s danou osobnosti (např. Štěpán dostává korunu od papeže, král Kalman zakazuje upalování čarodějnic, král Ondřej II. vede křížovou výpravu nebo Hunyady zastavuje turecké dobyvatele). Na nárožích kolonád jsou proti sobě umístěny vrcholové dvoukoňské povozy Vojny a Míru i ostatní alegorické postavy.

Pro nás jsou nejzajímavější dva reliéfy, jejichž námět se dotýká také našich dějin. Na jednom je zobrazena bitva na Moravském poli, kde Ladislav IV. bojoval na straně Rudolfa Habsburského proti českému vojsku Přemysla Otakara II., na tom druhém sedmihradský kníže Gábor Bethlen, známý nedodržováním svých slibů, uzavírá spojenectví s Čechy.

V letech 2000 až 2001 prošel celý Památník tisíciletí i s Pamětním kamenem hrdinů náročnou kompletní rekonstrukcí a vzápětí byl prohlášen národní památkou.