Loading...
Budapešťské Szépművészeti Múzeum je plným právem považováno za jedno z nejvýznamnějších muzeí v Evropě. Ceněná je zejména jeho sbírková rozmanitost, historická kontinuita uměleckého materiálu a velké množství mistrovských děl. A kdo toto muzeum, které bylo otevřeno v roce 1906, někdy navštívil, jistě potvrdí, že se jedná o nevšední zážitek. Vždyť budapešťské Muzeum výtvarných umění představuje soubory světového (tedy v malířství i sochařství spíše evropského) umění od starověku až do konce 18. století. Nachybí ani samostatná maďarská sekce a opomenout jistě nesmíme ani skvělé časové výstavy v čele s letošním Mistrem Mistrů, tedy Hieronymem Boschem.
Nabídka největšího muzea umění v Maďarsku, které svým způsobem připomíný hlavně vídeňské KHM - je natolik obsáhlá, že by tento článek musel být několikastránkovým textem, aby ji alespoň částečně popsal. Autor článku se sice rozhodl, že bude co nejstručnější (původní materiál měl více než 10 stran formátu A4), ale až na vás bude posouzení, jestli se mu to povedlo. Technické údaje – jako adresa, otevírací doba a cena vstupného – jsou uvedeny na konci článku, popis muzejní budovy a její historie jsou popsány v samostatném příspěvku.
Když bylo muzeum nedávno rekonstruováno, byly současně obnoveny do původní koncepce i stálé expozice. Ty fungují jako galerie maďarských (do roku 1800) i mezinárodních dějin umění, včetně starověkých kultur (Egypt a antika). A jen tak mimochodem: o zřízení Maďarského muzea výtvarných umění rozhodl Miléniový zákon z roku 1896. A ještě před I. světovou válkou se už o něm říkalo, že je nejvýznamnější a sbírkově nejbohatší muzejní institucí mezi Vídní a Petrohradem. Během II. světové války však byla poškozena nejen budova muzea (silně), ale i muzejní sbírky (naštěstí poměrně málo). Jistá část obrazů však byla přesto ztracena nebo zničena. I tak se uvádí, že počet zdejších uměleckých děl dnes již přesahuje sto dvacet tisíc kusů.
Muzejní budova architektů Alberta Schickedanze a Ference Herzoga Fülöpa byla postavena v neorenesančním a neoklasicistním stylu v letech 1900 až 1906. Velká rekonstrukce zde proběhla v letech 2015 až 2018 a dotkla se přibližně 40 % budovy v čele s románským sálem, který připomíná raně křesťanské kostely v Ravenně a téměř 70 let sloužil jako sklad. Na první pohled však muzeum zaujme zejména širokým schodištěm vedoucím k otevřenému centrálnímu portiku v průčelí neoklasicistní přístavby.
Základní sbírka Muzea výtvarných umění vznikla spojením několika starších samostatných sbírek (např. sbírky hraběte Ference Széchényho, sběratele Miklóse Jankoviche, arcibiskupa Jánose László Pyrkera, Esterházyů, biskupa Arnolda Ipoly, malíře Istvána Delhaese, hraběte Istvána Pálfyho nebo archeologa Paula Arndta).
Dnes se tedy muzeum pyšní Egyptskou sbírkou, která je druhá největší ve střední Evropě (pomohl jí fakt, že se muzeum účastnilo vykopávek v Núbii) a kde krásně malované schrány mumií nebo části soch z období Říše středu a Nové říše zaujmou asi nejvíce. Antickou sbírkou s mramorovými i terakotovými sochami zastupujícími nejen řecká a římská umělecká díla, ale také exponáty z Kypru, Sicílie a severní Afriky, Starou galerií neboli Obrazárnou starých mistrů, jejíž základ tvoří obrazy ze sbírky Esterházyů pocházejících z období od počátku 13. do konce 18. století (mj. Raffael, Giorgione, Tizian, Veronese, Dürer, Altdorfer, Cranach, Bruegel, Rembrandt, El Greco, Velásquez nebo Goya), Sbírkou středověkých soch, kde italské mistry 13. až 17. století doplňují hlavně exponáty z německy mluvících zemí, Grafickou sbírkou, která je cenná a početná, ale nemá stálou expozici (najdeme v ní mj. da Vinciho, Raffaela, Rembrandta, Dürera nebo Renoira), Sbírku moderního umění zahrnující obrazy a sochy 19. a 20. století (méně početna kolekce, hl. rakouský biedermeier a francouzský romantismus a impresionismus, tedy i Coubert, Monet, Manet nebo Renoir), Vasarelyho sbírku (uložena v samostatném muzeu) a Knihovnu (také mimo muzeum; jedná se o největší uměleckohistorickou knihovnu v Maďarsku). Původně byla vystavována také Sbírka sádrových odlitků, která dokumentovala vývoj sochařství od antiky do 19. století.
Máme-li upozornit na exponáty známých mistrů, u kterých se návštěvníci muzea zastavují nejčastěji, tak zmíníme určitě např. Adama a Evu od Hanse Baldunga, Altdorferovo a Brueghelovo Ukřižování, Cranachovu Salome, Holbeinovu Smrt Panny Marie, Browerovy Kuřáky, van Dyckův Manželský dvojportrtét, Bourdonův obraz Bacchus a Ceres s nymfami a satyry, Bassanův Merkur kradoucí stádo spícímu Argusovi, Bronzinovo Klanění pastýřů, Gaddiho Narození Páně, Svatého Štěpána od Ghirlandaia, Lippiho Pannu Marii s dítětem, Portrét mladé ženy od Palma il Vecchio, Raphaelovu Madonu Esterházyů, Tiepolův Odpočinek na útěku do Egypta, Veroneseho Krista na kříži, El Grecovo Zvěstování nebo Svatou Máří Magdalénu či Zubaránovo Neposkvrněné početí. Mezi sochami najdeme také tolik oblíbeného F.X. Messerschmidta nebo Adriena de Vriese. Zaujme i da Maianův Kristus a samaritánka nebo Madona s dítětem od Andrei Pisana. Minimálně stejně slavná jména najdeme také ve sbírce kreseb (10.000 ks) a rytin (100.000 ks). Z novějších záležitostí a francouzské „kuchyně“ můžeme obdivovat např. Corotovu Ženu s kopretinami, Courbetovy Zápasníky, Gauguinovu Zimní krajinu, Manetovu Dámu s vějířem nebo Renoirův Portrét dívky. Nechybí zde ani jména jako Marc Chagall nebo Oskar Kokoschka.
A na závěr ještě slíbená „technická data“:
Otevřeno je zde od úterý do neděle, a to v čase od 10.00 do 18.00 hod. Ani tento čas však nemusí stačit na kompletí prohlídku, protože se zakoupenou vstupenkou můžeme zhlédnout expozice Románský sál, Renesanční sál, Barokní sál, Starověký Egypt, Klasický starověk, Evropské umění let 1250 až 1600, Evropské umění 1600 až 1700 a britské malířství 1600 až 1800, Evropské sochařství 1350 až 1800 a Maďarské umění 1600 až 1800
Muzeum se nachází na adrese Dózsa György útca, ale hlavní vstup je umístěn na Náměstí Hrdinů (Hősök tere). Vstupné do muzea přijde na 3.400 Ft (polovinu platí lidé ve věku od 6 do 26 let a od 62 do 70 let, starší a mladší jdou zdarma). Zapůjčení audio průvodce (maďarština, angličtina, italština, ruština, španělština, japonština, francouzština a němčina) stojí 900 Ft.
A ještě dodatkové PS: Fotogalerie je tentokrát zcela úmyslně ponechána bez popisek. Sice názvy i autory většiny publikovaných děl znám, ale nechtěl jsem čtenáře Turistiky nijak ovlivňovat. Některá díla neznámých mistrů totiž skutečně zastíní i mnohá věhlasná jména …