Loading...
Budova Muzea výtvarných umění je sice již od roku 1906 jednou z dominant a symbolů budapešťského Náměstí Hrdinů (Hösök tere), ale její adresou je ulice Jiřího Dóži (Dózsa György utca 41). V každém případě se ovšem jedná o budovu pozoruhodnou; o budovu, která bývá jedním dechem označována za neoklasicistní i neorenesanční. A kupodivu je to pravda …
Tím ovšem zajímavostí spojované s touto stavbou z let 1900 až 1906, kterou nejlépe označíme výrazem eklektická, zdaleka nekončí.
O založení Muzea výtvarných umění rozhodl zákon z roku 1896. O dva roky později bylo vypsáno výběrové řízení na podobu jeho budovy. Přihlásili se tři architekti a šest společností, aby vzápětí jejich návrhy posuzovala porota tvořená politiky a umělci. Dodnes je považováno za podivné, že byl realizován projekt, který skončil na druhém místě (co to ovšem je např. ve srovnání se šumperskou radnicí, kde to v roce 1909 „vyhrál“ návrh umístěný až na 5. místě). Jednalo se o návrh Alberta Schickedanze a Philipa Herzoga, který však jeho tvůrci museli ve finále ještě trošku doupravit.
Muzeum pak bylo veřejnosti otevřeno v roce 1906. V nedávné době se dočkalo rozsáhlé rekonstrukce, během které muselo být uzavřeno. Své brány pak návštěvníkům opět otevřelo v roce 2018.
Muzejní budova je dnes typickou ukázkou staveb historizujícího stylu II. poloviny 19. století. Na první pohled jistě zaujme široké schodiště vedoucí k otevřené centrální kolonádě vstupního portika v průčelí neoklasicistní přístavby. Jeho čelo tvoří osm sloupů s vrcholovým tympanonem zdobeným basreliéfem. Po stranách portikového sálu měžeme vidět obdobnou kompozici bočních křídel, které se středovým sloupovím spojují nízké, desetisloupové sekce. Pseudoantické sloupy a velké prostory pak charakterizují také interiéry muzejní budovy.
Dvoupatrová křídla hlavní budovy za neoklasicistní přístavbou jsou pak představiteli neorenesančního stylu, a to jak v exteriéru, tak i v interiéru. Typickou renesanční výzdobou v prvním patře budovy je řada slepých oken, plocha stěn s polosloupy a centrální balkon. Interiéry galerijních křídel jsou historizující, střední část pak tvoří zastřešené palácové arkádové nádvoří. Podobu interiérového mobiliáře navrhl W.E. Toroczkai.
Pozoruhodné stálé expozice, které tato zajímavá muzejní budova svým návštěvníkům nabízí, jsou však už jinou kapitolou …