Budapešť – Vídeňská brána (Budapest - Bécsi kapu)
Vídeňská brána je pravděpodobně nejznámějším vstupem na budapešťské „Hradčany“, tedy v tomto případě Hradní vrch neboli Várhegy. Nejedná se ovšem o nějakou středověkou bránu budínského hradu, ale o „novostavbu“ z roku 1936, jejíž podobu navrhl architekt Jenö Kismarty-Lechner. Přesto však její historie do dávných dob temného středověku zasahuje. Na tomto místě se totiž původně nacházela tzv. Sobotní brána, které dostala své jméno podle tradičních trhů, vedle ní se pravidelně konajících. Později se brána jmenovala také Židovská. A na úvod si ještě můžeme prozradit, že současná brána stojí na stejnojmenném náměstí, tedy na - nebo spíše u - Bécsi kapu tér.
Zničenou středověkou bránu nejprve nahradila věžovitá brána barokní, která byla vystřídána novou stavbou v roce 1723. Ta byla používána až do roku 1849 a o další rok později zde stála opět nová varianta, tentokrát v podobě hradní dvojbrány. Ta pak byla stržena v roce 1896, aby roku 1936 vznikla brána současná, mající již spíše pouze symbolický význam. Bránu stále zdobí erb, reliéfní Běžící anděl, Panna Marie a dekorativní keramický reliéf, vytvořený – stejně jako zmíněný anděl - významným maďarským sochařem I. poloviny minulého století Bélou Ohmannem. K bráně přiléhají hradby s vyhlídkovou terasou.
Před bránou, nacházející se mezi hradem a silnicí na Vídeň, jsou umístěny závory, které brání vjezdu motorových vozidel na Hradní vrch. Omezení se netýká pouze obyvatel, kteří zde mají trvalé bydliště, vozidel taxi služby, autobusů, zaměstnanců hradních kanceláří, Národní galerie a hotelů, stejně jako hotelových hostů.