Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad Pernštejnem leží pod východními vrcholky Českomoravské vrchoviny, východním směrem od města Nové Město na Moravě. Severním směrem od města byla na řece Svratce postavena dvě vodní díla, přehradní nádrže Vír I. a Vír II. Město obklopují hluboké lesy. Bystřicí protéká stejnojmenná řeka Bystřice. Severním a východním směrem od města se rozkládá přírodní park Svratecká hornatina. Severním směrem od města u obec Karasín na úbočí kopce Přední skála ( 712 m.n.m.), je vybudována sjezdová trať s lyžařským vlekem. Na vrcholku tohoto kopce je postavena rozhledna. Městem prochází značená dálková cyklotrasa Pražská. Vydáme-li se po Santiniho cyklistické stezce dojedeme k Westernovému městečku Šiklův Mlýn. Z města vede i několik značených turistických tras. Vydáme-li se východním směrem z Bystřice podél toku stejnojmenné řeky dojdeme ke zřícenině hradu Aueršperk a dále můžeme pokračovat k další zřícenině Zubštejn. Jihovýchodním směrem dojdeme přes obec Nedvědice k hradu Pernštejn, který patří mezi nejpěknější v České republice.

Historie

Na místě dnešního města stávala ve 13. století osada. Ve 14. století bylo k osadě připojeno nově vznikající městečko, které získalo status města od Rudolfa II. v roce 1580. Původně bývala obec součástí panství patřícímu hradu Pyšolci. Od počátku 15. století obec náležela k panství hradu Pernštejn a to do roku 1592. Po tomto roce se jako majitelé městečka vystřídala řada šlechtických rodů. V roce 1585 postihl město ničivý požár. V roce 1620 po porážce Poláků město opět zachvátil požár, který jako pomstu založili poražení Poláci. Také v pozdějších letech město ničily rozsáhlé požáry. Oheň v roce 1841 zničil kostel, radnici, pivovar, stovku obytných domů a padesátku stodol. Ve městě v 16. století působila jednota bratrská, která ve městě založila i školu. V roce 1592 však jednota musela na příkaz vrchnosti z města odejít. Náměstí ve městě má protáhlý půdorys a dominuje mu gotický kostel svatého Vavřince, přestavěného barokně v letech 1750 až 1753. Renesanční evangelický kostel, začal po roce 1719 sloužit jako hřbitovní kostel. Radniční budova byla původně postavena v renesančním stylu byla v roce 1808 přestavěná. Dnešní podoba radnice je po obnově po ničivém požáru v roce 1841. Dnes je v budově radnice umístěno vlastivědné muzeum. Domy na náměstí byly postaveny v barokním a renesančním slohu, a po opravách se pyšní řada z nich klasicistní fasádou. Budova školy byla postavena v roce 1852 a je v novorenesančním slohu. Ve středu náměstí je postavena kašna z roku 1892 a nedaleko mariánský sloup z roku 1727, který zdobí sochy svatých. Jižním směrem od Bystřice je naleziště uranu. Ve druhé polovině 20. století se Bystřice značně rozrostla, příčinou byla nedaleké těžba uranu.