Bystřice pod Hostýnem - kostel sv. Jiljí

Bystřice pod Hostýnem je menší město na pomezí Hané a Valašska pod Hostýnskými vrchy. Nejstarší zpráva o městě pochází z roku 1368. Městem se stala Bystřice až roku 1864.

Kostel sv. Jiljí stojí přímo v centru města na Masarykově náměstí. Chrám stojí přibližně na místě, kde již roku 1368 byl původní kostel se hřbitovem. I když byl roku 1545 v Bystřici založen za městem nový hřbitov, starý sloužil dál. Dokonce pochovali pár osob i v kryptě pod kostelem. V ní byly r. 1584 uloženy ostatky Přemka Prusinovského z Víckova, rytíře Božího jeruzalémského hrobu (majitel panství). Kromě něj jsou v kryptě ještě pozůstatky několika kněží, úředníků velkostatku a jejich rodinných příslušníků. Krypta prý byla otevřena veřejně naposledy na žádost školního inspektora Julia Šobra 3. prosince 1927.

Při požáru v roce 1594 byl poničen kromě obytných domů také kostel a fara. Obě stavby však byly brzy opraveny. Protože kostel však nepostačoval zvětšujícímu se počtu farníků, nechal poslední mužský potomek Rottalů František Antonín Rottal (1717-1767) v Bystřici postavit roku 1744 nový farní kostel sv. Jiljí. Práci zadal holešovskému staviteli a sochaři Tomáši Šturmovi. Hrabě Rottal vlastnil i vesnici Kvasice, kde nechal také postavit nový chrám páně a tak obě práce zadal společně. Z nějakých nepochopitelných důvodů však stavebník návrhy popletl a stavby přehodil . Menší kostel, k němuž z boku přiléhala kaple sv.Kříže, vystavěl v Bystřici a větší v Kvasicích. Bystřický kostel byl rovněž zasvěcen sv. Jíljí jako doposud. Při opětovném požáru v roce 1789 byl kostel poškozen, ale rychle opraven. V roce 1791 byly na kostelní věž instalovány první hodiny, kterém tam sloužily až do roku 1982. Při posledním velkém požáru v roce 1833 byl opět zasažen kostel i fara. Při následné opravě a dostavbě za Oliviera Loudona kostela byla postavena nová věž a tím kostel získal svou dnešní podobu.

Kostel sv. Jiljí je podélná jednolodní stavba. K presbyteriu přiléhá na severní straně čtyřboká sakristie s oratoří. Hlavní vchod do kostela je ze západu pod věží. Hlavní oltář pochází druhé pol. 18.století. Na něm je bývalý Hostýnský obraz Panny Marie (zvaný Rottalovský) pocházející ze 17. století. Po jeho stranách jsou sochy sv. Františka Paulánského a sv. Antonína Poustevníka. V kostele je pět bočních oltářů - sv. Tekly (1751), sv. Floriana (1768), sv. Barbory (1778), sv. Jana Nepomuckého (1781) a sv. Josefa (1781). Barokní varhany kostel dostal v roce 1756, roku 1840 zcela přestavěny. Jejich poslední přestavbu provedla firma Rieger-Kloss Krnov v době II. světové války. Mramorová křtitelnice u kněžiště je z roku 1758, velmi stará je také kamenná křtitelnice u vchodu. Původní zvony byly v roce 1917 zabaveny pro válečné účely. V letech 1921 a 1936 byly pořízeny nové, ale i ty skončily v hutích (v době II. světové války). V roce 1982 byla provedena generální oprava interiéru i exteriéru kostela.

Nyní je kostel chráněná památka, spravuje jej Římskokatolická farnost Bystřice pod Hostýnem. Pravidelné bohoslužby bývají každý den.

Svatý Jiljí (?640 – ?710), mnich a poustevník, jeden z nejoblíbenějších středověkých světců. Podle legendy se narodil v Aténách v Řecku jako syn bohatých rodičů. Již jako chlapec projevoval mimořádnou dobročinnost. Když rodiče zemřeli, rozdal všechno jmění chudým a rozhodl se sloužit Bohu v ústraní jako poustevník. Usadil se v jeskyni a podle legendy se živil mlékem ochočené laně. Podle legendy jej na lovu poranil vizigótský král Flavius Vamba. Ten potom nechal vystavět klášter a Jiljí byl jeho opatem. Je patronem kojení a kojících matek, tělesně postižených, žebráků, lesů, kovářů a skotského města Edinburg.