Zámecký park a platanová alej v Bystřici pod Hostýnem
Turistické cíle • Příroda • Zahrada
Prohlídka zámku v Bystřici pod Hostýnem je bohužel ochuzena o návštěvu zámeckého parku, který je stále v majetku vojenských pánů a tudíž veřejnosti nepřístupný. Dnes už ani není o co stát, protože se za ta léta stal dendrologicky zcela bezcenným. Je to Velká škoda, protože v období své největší slávy patřil k nejkrásnějším na celé Moravě!
Vznikl na počátku 19.století za majitele Jana Nepomuka hraběte Wengenského, ale jeho sláva se začala odvíjet až od nového zámeckého pána – Oliviera Loudona, potomka slavného polního jenerála. (Ve skutečnosti maršála, ale slovo generál se v populární písni lépe rýmuje.)
Olivier se zasloužil o krásnou podobu parku, který byl zčásti anglický a přecházel pozvolna do přirozeného lesního porostu a Obory. V lese se vyskytoval majestátní smrk, červené duby a několik druhů lip. Nejzajímavějším stromem v parkové části byl rozložitý červený buk, který byl zasazen už roku 1812. Po sto letech dosáhl výše 27 metrů, obvod jeho kmene činil 3.5 metru a měl nesmírně košatou korunu. Říkalo a psalo se o něm, že prý to byl jeden z nejkrásnějších stromů v celém Rakousko-Uhersku!
Svobodný pán Olivier proslul též jako milovních různého cizokrajného rostlinstva, zvláště si oblíbil ananasy. A tak byly poblíž zámku v parku umístěny nejen skleníky, ale také jeden „ananasový dům“, na nějž byl majitel nesmírně pyšný a díky němuž se v širokém okolí proslavil. Kromě zkrášlení parku novým rostlinstvem se stal Olivier Loudon také zakladatelem nádherné platanové aleje, která dodnes zdobí silnici a nábřeží říčky Bystřice od středu města až po feudální sídlo.
V jeho šlépějích pokračoval i syn Ernst Loudon, který nechal v parku vystavět četné romantické stavbičky – jako třeba umělou jeskyni, „středověké ruiny“ či malou kapličku.
Ona jeho sláva a opěvování vznikly i z jiného důvodu: pan Olivier i jeho potomek byli lidumilové a celá ta přírodní krása byla už tehdy volně přístupna veřejnosti. (Což bylo v té době opravdu raritou, protože jiní tehdejší feudálové by tak rozhodně neučinili!)
A tak se v Bystřici stalo, že si v něm mohli děti z městečka hrát spolu se zámeckými potomky a dokonce v zimě společně bruslili na zámeckém rybníku. Volně po celém areálu se ale mohli pohybovat i všichni místní spolu s lázeňskými hosty.
Dnes bychom napsali, že Loudonové (i když byli aristokraty) měli Velké sociální cítění. Nepřístupna veřejnosti byla jen největší chlouba – skleníky a ananasový dům, tam si jen tak někoho starý zámecký pán nepustil...
Soumrak parku přichází s jeho vnukem. Po zdědění rodového majetku sice ještě uvažoval o rozšíření anglického parku, ale poté se přestěhoval do Vídně, dostal se do finančních problémů a bystřické panství prodal státu!
Od roku 1935 se bohužel stal regulérním majetkem vojáků (nyní Armády ČR), kteří si v něm vybudovali sklad vojenských léčiv. Několik let po „sametu“ vojsko zámek vyklidilo a vrátilo ho městu, ale areál parku si i nadále ponechalo. Dnes se v něm nachází nejen Základna a sklad zdravotnického materiálu, ale také laboratoře, dílny a jiné. A navíc v něm vojenští páni zaměstnávají stovku civilních pracovníků z města.
Do parku se tedy nedostaneme a musíme se spokojit s pohledem na něj ze slavnostního kruhového sálu, nacházejícího se v prvním patře zámku. Viděná výseč zobrazuje část plochy se sochou polního maršála Loudona a stromoví kryje zámecký rybník a budovy Armády ČR.
Jak se zmínila naše průvodkyně – o jeho bývalý nádherný porost a dřeviny dnes už nepečuje žádný zahradník, ale alespoň ta tráva se v něm pravidelně seče!
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Bystřice pod Hostýnem
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Zámecký park a platanová alej v Bystřici pod Hostýnem
