Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel sv. Jiljí leží v centru města naproti zámku u Masarykova náměstí. Původní kostel se hřbitovem se zde nacházel již roku 1368, ale při velkém požáru v roce 1594 byl poničen i kostel a fara. Oba objekty však byly záhy opraveny.
V roce 1744 pod patronací majitele zdejšího panství Františka Antonína Rottala byl vystavěn nový chrám. Stavitelem byl Tomáš Sturm starší z Holešova. Původní bystřická věž kostela měla kulatý tvar a ten měl být při stavbě T. Šturmem zachován, dokonce zde měly být dvě takové věže a naopak štíhlá kostelní věž, jakou vidíme v Bystřici, měla patřit Kvasicím.
Další požár v roce 1789 byl kostel poškodil, ale opět byl rychle opraven. V roce 1791 na kostelní věž instalovány první hodiny.
Při dalším velkém požáru v roce 1833 byl opět zasažen jak kostel, tak i fara. Při obnově kostela byla vystavěna nová věž a tím kostel získal svou dnešní podobu.
Vnitřní klenba kostela ve výšce 24m vytváří dominantu prostoru, který je prosvětlen osmi prosklenými okny a má výbornou akustiku. Síla zdi je přes 1m, délka kostela 41,5m, šířka 16,8 (na východní straně se sakristií 20,9m). Celková výška kostela s věží a křížem je 56m. Původně přiléhala ke kostelu z vnější strany kaple sv. Kříže, střecha byla kryta šindelem.
Součástí umělecky cenného oltáře z umělého mramoru byl rottálovský obraz Panny Marie svatohostýnské, přenesený ze Svatého Hostýna, malovaný na dřevě, reliéf tepaný ve stříbrném plechu. Za oltářem Madony je velký obraz sv. Jiljí malíře Jana Hofera a nad ním rodový erb Jana Jakuba Leonarda della Rovere Conte di Monte L`Abbate, manžela Marie Amálie, dcery Františka Antonína Rottala. Stejný erb je také nad barokním portálem kostela. Z jejich podnětu byl kostel sv. Jiljí opravován. Mramorová křtitelnice u kněžiště je z roku 1758, velmi stará je také kamenná křtitelnice u vchodu. Obě jsou památkově chráněny.
Varhany s barokním dekorem byly na kůr instalovány již v roce 1756 a v době Loudonů roku 1840 zcela přestavěny. Poslední přestavbu prováděla firma Rieger-Kloss Krnov za II. světové války a definitivně ji zakončila v roce 1945.
Zvony bývaly v Bystřici čtyři: sv. Jiljí (1094kg), Sv. Jan Nepomucký (429kg), zvon zasvěcený Kristu na hoře Olivetské (692kg) a sv. Michal (31kg, v kapli sv. Vařince, hřbitovní zvon). Všechny byly v roce 1917 zabaveny k válečným účelům a až roku 1921 na základě veřejně sbírky ulity dva nové zvony: Arnošt a Václav. Třetí zvon Vladimír byl pořízen v roce 1936, ale také on musel být odevzdán Němcům. Roku 1942, když byl spouštěn z věže, se utrhl a rozbil. Malý pohřební zvon sv. Michal se nepoužívá a ani ze sanctusové vežičky se už při pozdvihování dávno nezvoní.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=6628
http://www.farnostbph.wz.cz/kostel.php