Bystřice pod Hostýnem – Městské muzeum

Turistické cíle • Muzeum

napoleonská sekce • Fotografie (39) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (39 fotografií)

cechovní část

slavnostní sál

Vstoupit do fotogalerie (39 fotografií)

Bystřice pod Hostýnem je osmitisícové město, jehož Městské muzeum tvoří dva samostatné zámecké okruhy. To se může již samo o sobě zdát poměrně atraktivním doporučením k návštěvě. Zdejší muzeum za prohlídku navíc také rozhodně stojí … a na tomto konstatování nic nemění ani fakt, že se současní zámečtí páni – tedy město – k turistům chovají chvílemi téměř až macešky. K tomu se ještě dostaneme, ale hned na úvod si můžeme prozradit, že pozitiva tady jednoznačně převládají.

Zdejší muzeum vzniklo – původně jako Krajinské - v roce 1933, a to z iniciativy zdejšího rodáka, spisovatele, překladatele, pedagoga a sběratele umění Františka Táborského, Ten muzeu věnoval řadu předmětů ze svých rozsáhlých sbírek, a proto není divu, že je mu věnována i část současné expozice. Na zámek se však muzeum přestěhovalo až na počátku 21. století (původně se nacházelo v tzv. chlapecké škole) a ve víceméně dnešní podobě bylo znovuobnoveno až v roce 2006.

Muzejní expozice je rozdělena na několik částí a hned v první místnosti navíc zaujmou sondy, z kterých je jasně vidět, že zdi místností (alespoň některých) byly v minulosti zcela pokryty freskami nebo nástěnnými malbami. Snad se někdy najdou peníze na jejich rekonstrukci.

Muzejní prohlídka začíná expozicí keramiky, která je zaměřena převážně na 18. a 19. století a manufaktury v Bystřici pod Hostýnem, Holíči nebo Hranicích (keramika na šlechtických dvorech a v měšťanských domech) i lidové dílny ve Valašském Meziříčí a Rajnochovicích (keramika v domácnostech na Valašsku). Některé exponáty působí moderně i dnes.

Následuje část zaměřená na zdejší řemeslníky a tedy na bystřické cechy v čele s řezníky, obuvníky a činnostmi dřevo i kovoobrábějící. Expozice zahrnuje období od středověku do 19. století a zajímavá je např. cechovní truhlice, ke které byly tři klíče u tří cechmistrů (takže vlastně takové malé korunovační klenoty). Závěr této částí prohlídky představuje pracovnu zakladatele muzea Františka Táborského. Je sem přestěhován nábytek (včetně postele) z jeho bystřického bytu a je zřejmé, že slavný rodák spával v polosedě. Nebylo to ale v obavě o narušení účesu, ale ze strachu před příchodem Zubaté.

Následoval další přesun – nejprve do slavnostního freskového sálu s egyptskými motivy, který dnes slouží hlavně jako koncertní a oddací síň, a potom do velmi zajímavé expozice nazvané Historický ohýbaný nábytek. Na jedné straně výkladní skříň muzea, ale – bohužel - také jediná část, kde se vůbec nesmí fotit a poctivě se to hlídá (prý kvůli ochraně firemního tajemství, což je ovšem nesmysl, protože na stránkách muzea ty fotky normálně jsou). Expozice představuje vývoj ohýbaného nábytku značky Thonet / TON (ten nejstarší z německého Boppardu i pozdější z Bystřice pod Hostýnem) a konkurenčních firem Kohn Vsetín, Fischel Mimoň a Mundus Brno. Židle a křesla pocházejí z období od II. poloviny 19. století do poloviny 20. století.

Závěrečnou částí je Expozice napoleonských vojáků, která je umístěna v bývalé zámecké kaple a kterou zde zřídil Klub vojenské historie francouzského císařství v Bystřici pod Hostýnem. Vidět tady mj. můžeme ukázku vojenského špitálu, uniformy, repliky palných i chladných zbraní, ručně malované terče nebo drobné dobové nálezy přímo z míst bitvy u Slavkova.

Tím je muzejní okruh vyčerpán. Další prohlídkový okruh se jmenuje Co se skrývá za tajnými dveřmi. Tato novinka z července roku 2024 je už však spíše typickou zámeckou prohlídkou zaměřenou na šlechtický rod Loudonů (nebo – chcete-li - Laudonů), kteří byli potomky slavného vojevůdce Marie Terezie a více než 100 let majiteli zámku.

Vstupné na prohlídkový okruh je 100 Kč (snížené 70 Kč) a provádí se v 9.00, 10.30, 13.00, 14.30 a 16.00 hod. Otevřeno je od úterý do neděle a vstupenky se kupují na městském informačním centru, které také sídlí na bystřickém zámku – tedy na adrese Pod Platany 2.

Na závěr ještě dvě doplnění. Bystřický zámek je považován za ojedinělou ukázku postupné modernizace panských sídel od poloviny 15. století. Nejznámějšími majiteli byl rod Laudonů a socha vojevůdce Ernesta Gideona Laudona zdobí zámecký park dodnes. A tento park je současným zdejším hlavním „průšvihem“. Svého času se prý jednalo o jeden z nejkrásnějších parků na celé Moravě. Nacházela se zde již na konci 19. století velmi moderní oranžerie nebo tzv. Ananasový dům. V současné době – bohužel - park není veřejnosti přístupný, a to jen a pouze proto, že se v něm nachází jakýsi sklad zdravotnického materiálu.

Poslední aktualizace: 16.10.2024

Bystřice pod Hostýnem – Městské muzeum na mapě