Bzenec - náměstí Svobody

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Ve městě Bzenci nebydlí ani pět tisíc obyvatel, ale na rozdíl od mnoha větších sídel se může pochlubit mnoha památkami a historií, která sahá až do roku 1015, kdy se o něm v análech objevila první písemná zmínka. Bystrý čtenář si jistě spočítá, že v tom případě letos slaví Bzenec rovných 1000 let své existence... a samozřejmě má pravdu. Známé vinařské městečko leží v příznivé poloze v Jihomoravském úvalu. Na jih od města se rozkládá písečná rovina pokrytá rozsáhlými borovými lesy, nazývaná "Moravskou Saharou", z opačného směru je před studenými větry chráněno vršky Kyjovské pahorkatiny. Ten první si vyhlédla manželka Přemysla Otakara - královna Konstancie - a nechala na něm zbudovat hrad. Ještě počátkem 14.století byl důležitým obranným prvkem a lidské osídlení pod ním se stalo důležitým střediskem, neboť se v něm konaly trhy. Konaly se pravděpodobně v místech dolního rynku, který dnes nese název Náměstí Svobody.

Městečko časem přišlo o svůj význam, neboť důležité župní úřady se přestěhovaly do Uherského Hradiště, hrad byl za uherských válek zcela zničen a ono se stalo toliko centrem Bzeneckého panství. Jeho původní majitelé se museli spokojit s bydlením v tvrzi, ale jejich potomci (či jiní majitelé panství) si už vystavěli daleko pohodlnější první zámek. Jak plynul čas, jeho podoba se změnila ještě dvakrát. Daleko větší proměnou prošlo samotné město, které bylo postiženo mnoha požáry, ale díky pracovitým obyvatelům vždy povstalo (jak fénix z popela) do ještě větší krásy. Dnešní návštěvník, ocitnuvší se na jeho hlavním náměstí, bude překvapen jeho rozlohou, se kterou by bylo spokojeno i město mnohem větší. Tvoří jej obdélník o rozměrech asi 160 x 50 metrů, přičemž nutno k jeho šíři přičíst šíři vozovky, neboť při jeho jižní straně jím prochází směrem od východu k západu hlavní silnice.

Historické fasády budov (a jejich výška) asi nebudou tím nejzajímavějším, co nás na rynku nejvíce upoutá. Jeho velká část je pěší zónou, přičemž západní část vyplňuje parčík s novodobou kašnou a hezkými dřevěnými skulpturami. Ze středu náměstí se tyčí Mariánský sloup z roku 1915. Původně zde stávalo sousoší Svaté Trojice. Bylo ale přeneseno před kostel Sv.Jana Křtitele, který - ačkoliv nestojí přímo u rynku - tvoří mu charakteristickou výškovou kulisu. Nejzajímavější dominantou - jak náměstí, tak i celého města - je romantická zřícenina, vypínající se z odlesněného návrší severním směrem. Nejedná se o zbytky původního přemyslovského hradu, ale "jen" o ruiny kaple sv.Floriána, přesto ale dodávají městu Bzenci důležitý charakteristický rys...

Nadmořská výška:

185 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (48.973, 17.266)

Poslední aktualizace: 19.4.2015

Vyhledání vlakového spojení na výlet