Cefalù – katedrální klášter (Chiostro della Cattedrale, Chiostro Duomo)

Klášter, který s normanskou katedrálou v Cefalú těsně sousedí, bývá často označován za jednu z nejdůležitějších ukázek sicilského a někdy – s lehkou nadsázkou - i evropského středověkého umění. Tou vzácností mají být dvojité sloupky v obdélném ambitu křížové chodby u severní stěny katedrály. Je přitom zajímavé, že tento ambit se nachází téměř 3,4 m pod úrovní podlahy transeptu. 

Z původní podoby ambitu se však dochovala jen jeho jižní část (a ani ta ne zcela kompletně), protože východní strana byla zcela zničena požárem v roce 1809 (a co nezvládl požár, to dokončila roku 1943 II. světová válka) a poškozená severní část už se nikdy neobnovila. A také západní strana je „pouze“ výsledkem stylistické rekonstrukce z počátku 20. století. Poslední velká rekonstrukce zde proběhla v roce 2003 a následně byl klášterní ambit zpřístupněn veřejnosti. Vstupné jsou 3 eura, fotografovat se nesmí (ale nijak moc se to nehlídá a porušení zákazu se zjevně smrtí netrestá) a je potřeba si uvědomit, že kromě těch kamenných hlavic za své peníze nic víc neuvidíte. Přesto návštěva katedrálního kláštera za těch „pár peněz“ jistě stojí. Místo má atmosféru, je zde opravdu boží klid a některé hlavice jsou skutečně nádherné.

Unikátní ukázka sochařství normanských časů je současně nejstarším klášterem svého druhu na Sicílii. Klášter byl postaven v polovině 12. století, a to v období třiceti let. Jeho stavbu sice zahájil oblíbený (aby ne, když vyhnal z Cefalú Araby) král Roger II., ale dokončil ji až Rogerův čtvrtý syn Vilém I. zvaný Zlý. Severní část byla po požáru demontována a rekonstruovala se až v roce 1952. Bohužel se už ale nikdy na původním místě znovu nesestavila. Jižní i západní část je charakterizována jednoduchými, ale velmi elegantními, hrotitými oblouky a původními hlavicemi na štíhlých sloupcích. Tyto hlavice jsou krásným příkladem románského sochařství a zdobí je nejen plastiky s rostlinnými motivy, opicemi, jeleny, orly, akrobaty nebo fantaskními stvořeními (hlavice jsou tedy antropomorfní, zoomorfní i fytomorfní a jejich tématika často vychází ze středověkých herbářů a bestiářů), ale i biblickými scénami (např. Adam a Eva nebo Noemova archa). V severozápadním rohu klášterního ambitu bývala původně kašna, která je v současné době uložena v katedrále, kde čeká na rekonstrukci.

Klášter i katedrála sice svým způsobem spadají do kategorie „italská románská gotika", ale zejména samotný klášter je důkazem tvrzení, že se na stavbě celého komplexu výrazně podepsali řemeslníci z Francie. Jeho podoba je totiž velmi blízká klášterům v oblasti Provence. Některé informační prameny však celou stavbu připisují řemeslníkům z italské oblasti Apulie.

Prohlídka kláštera, resp. jeho ambitu, je zpoplatněna a přijde nás na 3 eura. Otevírací doba je relativně poměrně krátká, většinou je ambit přístupný od 10,00 do 13,00 hod. a od 15,00 do 18,00 hod. (je však lepší si otevírací dobu raději vždy předem ověřit). Vstup s pokladnou najdeme mezi katedrálou (vlevo od ní) a biskupským palácem se sídlem diecéze.