Cefalú - královský palác Osterio Magno (IPalazzo Osterio Magno)

Jednou z nejvýznamnějších památek sicilského města Cefalu je nárožní palác nazývaný Osterio Magno. Jedná se totiž o opevněnou stavbu z 12. století, ve které svého času přebýval první sicilský král Roger II. Ve 13. století palác získal bohatý rod Ventimigliů a je proto docela zajímavé, že první dochovaná písemná zmínka o Osterio Magno pochází teprve z ledna roku 1387. Palác poté zůstal v držení Ventimigliů (jejich erb najdeme nad portálem) až do roku 1602, kdy ho prodali Simonemu de Flore. Ten však o rok později zemřel a někdejší královský palác získal řád dominikánů. Potom zde postupně byly byty, obchody, sklady a dokonce i vězení.

Románský palác Osterio Magno, jehož současná podoba pochází z období 13. a 14. století, byl postaven – pravděpodobně stejně zručnými řemeslníky - ve stejném období jako zdejší katedrála, jen o něco rychleji. Celkem byl totiž budován jen dvě desetiletí. Nejkrásnější je zřejmě dvoubarevné průčelí na Via G. Amendola, kde se střídají pásy tufu a lávového kamene.

Palác má velké vnitřní nádvoří, kde bylo vstupní schodiště, a uvnitř v přízemním sále zůstávají zachovány pozůstatky nádrží, snad římského původu, které se staly součástí první fáze výstavby normanského paláce. Součástí objektu jsou pravděpodobně i fragmenty základny čtyřhranné věže pocházející z období helenistického. To vše je návštěvníkům města většinou skryto, velmi nápadná jsou naopak nádherná sdružená okna, která vznikla ve 13. století, tedy ve druhé stavební fázi. Poslední okna se nacházela na vrcholu někdejší velké čtverhranné věže a pocházela z let 1320 až 1330. Tato část stavby s vrcholovou obrannou korunou však dnes již, bohužel, neexistuje. 

Palác byl zrestaurován architektem Silvano Braidem v letech 1988 až 1991, kdy zde také byly profesorem Amedeo Tulliem nalezeny pozůstatky budov z helénistického období, bronzové mince ze 4. století př.n.l. i starověká keramika.

Budova se nachází na roku ulic Via G. Amendola (tady najdeme zmíněné průčelí i hlavní vstup) a Corso Ruggero a dnes slouží převážně jako místo pořádání nejrůznějších výstav a konferencí.