Černé jezero

Stejně jako u dalších vodních ploch na Slezském Předměstí se i u Černého jezera píše, že vzniklo regulací řeky Orlice, ale zde jde o naprostý nesmysl, neboť těmito místy, kde se od nepaměti říkalo „Pod silnicí“, nikdy netekla, pokud nedošlo k jejímu rozvodnění, což bývalo dost časté.

Původně se tu nacházel lužní les, jehož část můžeme vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), kdy se nacházela v celém okolí pouze trojice šosovních dvorů - Schneiderovský, Kociánovský a o něco dále ke Svinárkám Markovický (původně známý jako Markův). Ten byl postupně kácen do konce 19. století, kdy byla velká poptávka po dřevě a jeho cena byla velmi vysoká, takže přinášela vlastníkům pozemků velký zisk. Následně tu vznikly pastviny a pole. Důkazem tohoto tvrzení může být mapa II. vojenského mapování z let 1852-1853 od rotmistra Karla Werbitzkého, jež vznikla pod vedením plukovníka Johanna Becka (viz http://chartae-antiquae.cz/en/maps/13200/?view=-106.125,44.9375,5), a indikační skica stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Czerného a geometra 3. třídy Johanna Rubiniho (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA427018400), kdy tyto pozemky náležely svináreckému mlynáři Václavu Jánskému.

Tato lokalita byla zemědělsky využívána až do poválečného období, kdy o své pozemky mlynáři Janští přišli a dostaly se do rukou státu, resp. města, což můžeme vidět např. z leteckých snímků z let 1954 a 1977, případně z vojenské topografické mapy z roku 1961, kterou vyhotovil R. Janderka v roce 1959 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-d-1). Teprve s rozsáhlou výstavbou různých skladů a továrních objektů na druhé straně silnice z Hradce Králové k Třebechovicím pod Orebem zde byla od konce 70. let 20. století těžena zemina a písek, jež byly potřebné k zemním úpravám i jako stavební materiál k samotným stavbám.

Postupně v této lokalitě vznikl mnohem větší písník, který se zaplnil atmosférickými srážkami a podzemní vodou a svoje pojmenování obdržel podle barvy své vody, než v jakém stavu ho známe dnes. Jeho část byla následně zavezena různým materiálem a sutinami, jež jsou na severním břehu jezera patrné dodnes. Tato místa posloužila k uložení nepotřebného materiálu (navíc se zde u silnice nacházely stavební buňky a jiné provizorní objekty, jejichž osazenstvo zrovna na pořádek nikdy nedbalo), o který nikdo nejevil zájem a stala se tak de facto se svolením úřadů jakousi skládkou a na leteckém snímku z roku 1989 vidíme Černé jezero již v současném stavu, kdy na všechny odpady byla navezena z jiných částí města zemina, která měla zakrýt předchozí návozy, aby nebylo vidět vše, co zde vlastně skončilo. V té době zde proběhla jakási rekultivace, když bylo vedle několika zachovalých stromů vysazeno po březích další množství dřevin, ale starost o Černé jezero tím skončila, takže se sem začaly vozit různé odpady a vznikala černá skládka, o níž se muselo město ve spolupráci s okresem a krajem několikrát postarat. Ta navíc zarůstala náletovými dřevinami a teprve v poslední době je vidět změna v tom, že zde dochází k drobným probírkám břehových porostů a jiným úpravám.

V roce 2020 přišlo Povodí Labe s plánem revitalizace říčních ramen Labe a Orlice v Hradci Králové, kdy bylo mezi statutárním městem Hradcem Králové, státním podnikem Povodí Labe a akciovou společností Vodovody a kanalizace podepsáno memorandum o spolupráci, v jehož rámci došlo k řadě převodů pozemků. Toto jezero o výměře 6 344 m2 bylo do té doby majetkem města, ale po vzájemných dohodách připadlo státu a v současné době má právo s ním hospodařit již zmíněný státní podnik Povodí Labe. Snad se tato změna vlastnické struktury projeví i zde a Černé jezero se svým okolím prohlédne do větší krásy, neboť by si to zasloužilo. Ale bez spolupráce s majiteli okolních parcel to nepůjde, což je až nadmíru jasné. Stejně tak nadlidským úkolem je, aby se uhlídalo to, aby se sem nenavážely nějaké odpady, což se stále občas děje, bohužel.