Černý lom neboli Kamčatka na Dalejském potoce (Praha – Holyně)
Turistické cíle • Důl, štola, šachta
Černý lom patří k nejzajímavějším částem Dalejského údolí. Původně se jmenoval Kamčatka a své současné jméno získal až v roce 1923, kdy už nebyl funkční. Pochopitelně podle barvy zdejších tmavých silurských vápenců. Černý lom proslul jako významné naleziště lobolitu (plovacího orgánu) mořské lilijice (nejstarší mořští ostnokožci) a místo, kde můžeme – na jeho východní stěně - vidět unikátní přechod mezi dvěma geologickými obdobími, tedy silurem a devonem.
Tento zajímavý stěnový lom se nachází v části Praha – Holyně a v nadmořské výšce lehce přesahující 300 metrů. Někdejší Kamčatka dosahovala délky 275 metrů a její stěna dosahovala výšky 30 m. Zajímavé je, že se zde těžil - v nadloží černých vápenců uložený – světlý, vysokoprocentní vápenec, který je obzvlášť vhodný pro výrobu vápna. Tyto světlé vápence vznikaly ve spodním devonu usazováním na dně teplého moře. Dá se tedy říct, že se tady procházíme po (pra)mořském dně.
Těžba vápence byla v lomu Kamčatka ukončena v roce 1919, aby sem byla navezena silná vrstva těžebního odpadu z jiných lomů. A pak už tato lokalita patřila hlavně hledačům vzácných zkamenělin lobolitů, které se nacházejí jen v České republice a na několika málo dalších místech světa. Díky tomu dostala západní část Černého lomu jméno Lobolitová stráň.