Čertovy kameny - hlavní skalní oblast

Turistické cíle • Skalní útvar

Fotografie (43) • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (43 fotografií)

pomník Albina Reichela

Plotny

Vstoupit do fotogalerie (43 fotografií)

Nejatraktivnější turistickou skalní oblastí v blízkosti města Jeseníku jsou Čertovy kameny. Při mé poslední návštěvě jsem si tady připadal skoro jako v Adršpachu. Samozřejmě že ne kvůli rozloze a velikosti místních skalních útvarů (ty se s našim největším skalním městem vůbec nedají srovnat), ale kvůli mnohamnožinovým hordám návštěvníků, z nichž tu nejpočetnější tvořila jakási polská výprava. Na rozdíl od „Ádru“ je ale vstup do téhle oblasti prozatím bez poplatku...

Motorizovaní návštěvníci a výletníci na kolech se k hlavnímu skalnímu ostrohu a chatě s restaurací Čertovy kameny dostanou pohodlně po silničce ze 3 km vzdáleného Jeseníku. Pěší turisté po žluté značce taktéž, ale těm, kteří se nechtějí spokojit pouze s návštěvou hlavního vyhlídkového útvaru nacházejícího se na dohled od chaty, doporučuji modré značení a trasu NS Česká ves, vedoucí sem nahoru ze stejnojmenné obce. (Tato naučná stezka je okružní a provede vás po celé skalní oblasti, kterou netvoří jen skály pod restaurací, ale také útvary vypínající se nad údolím z protějšího, kilometr vzdáleného hřebenu klesajícího směrem k České Vsi.)

Z geografického hlediska se lokalita hlavních Čertových kamenů nachází na výrazném skalnatém ostrohu trčícího přibližně v polovině svahu Zlatého Chlumu (891 m) se známou rozhlednou, ke které vede od chaty modré turistické značení.

Skalní oblast tvoří několik skalních hradeb, věží a okrajových skal, tvořených vystupující žilou muskovitického pegmatitu. Podle odborníků je pegmatit hrubozrnnou magmatickou horninou vzniklou z nevytuhlého magmatu při vzniku granitového plutonia. Vyskytuje se především ve tvaru žilných deskovitých těles anebo čoček a nejčastějším typem jsou žulové pegmatity. Jsou tvořeny křemenem, živcem a slídami a zbarvení horniny se pohybuje od nažloutlé a narůžovělé přes našedlou až po bílou.

Což samozřejmě nám laikům mnoho o podobě skal nenapoví a svůj názor si můžeme při návštěvě Čertových kamenů v hlavách vytříbit až při pohledu na vlastní oči.

Mne do oblasti skal zavedla modrá turistická pěšina, která k rozcestí U zapomenutého pramene vystoupala od České Vsi. Od něj pokračuje trasa kousínek po vrstevnici k dalšímu rozcestí U kamene, a odtud mne lesem čekalo prudké (asi čtvrt kilometru dlouhé) stoupání k pomníčku Albina Reichela z České Vsi, který v těchto místech roku 1927 zahynul na lovu. Od památníku už byl nade mnou vidět masív asi 15 m vysokých a hladkých stěn Ploten. Značený chodník je obešel zleva, nabídl pohled na zajímavý žebrovitý výchoz skal vlevo od stezky a něčím podobným, ale mnohem impozantnějším, obdařil mé zraky i po výstupu na už mnohem mírnější podvrcholovou část hřebene.

Dalším „bonbónkem“ pak byl pohled na 25 m vysokou spodní skalní stěnu Pekelníka. Musím doznat, že mne tahle mohutná skalní věž naprosto ohromila. Ne kvůli výšce, ale kvůli své podobě. Jak jsem o chvilku později mohl i z její druhé strany shora od altánku pozorovat, skála na první pohled vypadá jako kříženec mezi pískovcem a žulou. Jenže ty jakoby přilepené vrstvy lavicovitých výstupků se žebrováním stěnu zdobící nabízely srovnání s načinčanými štukovými rokokovými vrstvami v interiérech zámků a skále dodávají naprosto jinou dimenzi.

Ano, z geomorfologického hlediska jsou pegmatity opravdu velmi zvláštní a hned tak nevídanou horninou, ale i ona podléhá erozi a díky ní i tady můžeme objevit skalní hřiby, mísy a sedadla, známá odjinud.

Od Pekelníka už to nebylo daleko k chatě a restauraci Čertovy kameny, od níž vede na nejmohutnější skalní masív (délka 100 a výše prý až 40 m) asi 100 metrů dlouhá odbočka. Výstup až nahoru na temeno Vyhlídkové věže umožňuje chodník jištěný řetězy a doplněný několika železnými žebříky. Ačkoliv je hlavní skála při svém úpatí široká okolo třiceti metrů, podlouhlá vrcholová plošina dosahuje šíře pouhého metru a její jištění prověšenými řetězy umístěnými na ocelových sloupcích u některých jedinců přivodí rozkošnou závrať. Pokud ji ale nepohledneme, můžeme se pokochal nádherným výhledem na město Jeseník, na protější Sokolský hřeben Rychlebských hor s lázněmi Jeseník a na hlubokou dolinu řeky Bělé s osídlením táhnoucím se až k polským hranicím. A také na část území sousedního státu, na němž se leskne vzdálená hladina Otmuchovského jezera.

Pro horolezce jsou Čertovy kameny (původně Harichovy podle bývalého vlastníka pozemku Vinzenze Haricha z České Vsi) takovým malým rájem a krásného lezení si ve zdejších pevných plotnách, stěnách, puklinách a převisech velmi cení.

Však si také na Vyhlídkovou věž vyznačili již 23 cest, na Pekelníka dokonce 60, na Plotny vede 9 cest a na skalní věž Hřib 4 cesty.