Čertovy kameny - skalní věž Bělák
Turistické cíle • Skalní útvar
Návštěvu Čertových kamenů jsem měl do našich dovolenkových plánů při pobytu ve Zlatých Horách zařazenu už od počátku. Jenže jak se střídaly dny se slunečným jasem a ty, které celé propršely, musel jsem všechny naše výpravy překopávat podle aktuálního počasí a nakonec jsem byl rád, že jsem se na ně dostal v poslední sobotu dopoledne. Při návratu z několika výletů jsme využili autobusovou linku z Jeseníka do Zlatých Hor přes Mikulovice a při průjezdu Českou vsí nás na dálku zdravila jediná viditelná skála Čertových kamenů – skalní věž Bělák, jejíž sluncem ozářená stěna v pozdním odpoledni zářila jako skalní maják. Já na ni vždy hleděl celý očarován a zdálo se mi, že mi od ní do hlavy proudí tichý telepatický signál - „No tak, Franto, kdy se na mne přijdeš konečně podívat?“
Pak se mi o ni jednu noc dokonce i zdálo a bylo rozhodnuto. Jelikož byla manželka fyzicky indisponována, jel jsem na Čertovy kameny sám.
Bělák se stal nejen poslední jejich viděným „šutrem“, ale vlastně i tou příslovečnou třešničkou na dortu. Od Kostelníka to k němu bylo jen slabého půl kilometru, ale tentokrát mi k překonání vzdálenosti pár minut rozhodně nestačilo. Asi v polovině vzdálenosti byl totiž hřeben vlevo od cesty zdoben řadou nižších pitoreskních pegmatitových výchozů, no a poslední úsek do sedélka u skalní věže klesal schodovitým chodníkem zarostlou pasekou, kde bohužel kvůli vysoké trávě nebylo na ty „schůdky“ shora z mé hlavy dobře vidět a hrozilo podvrtnutí nohy.
Odměnou mi byl pohled na horní, asi 13 m vysokou stěnu Běláku, vypínající se nad turistickým přístřeškem, od nějž se mezerou mezi skalními útvary otvíral i pěkný výhled dolů do údolí Bělé a na pásmo Sokolského hřebene Rychlebských hor.
Z informační cedulky jsem se dozvěděl, že i tahle skála se dříve jmenovala podle vlastníka pozemku, jímž byl nějaký Franz Reinel a říkalo se jí Reinelstein. A také, že prý její západní stěna dosahuje výše až 28 metrů, což mi ale po sestupu k jejímu úpatí připadalo poněkud přehnané. Ostatně – i sami horolezci, kteří její témě poprvé zdolali roku 1957 (byli to nám už známý ředitel jesenického gymnázia Bohuslav Fiala se stejnojmenným synem), a kteří si na ni dodnes vyznačili 19 různě těžkých cest, její výšku odhadují „jen“ asi na dvacet metrů.
Metry sem, metry tam – i bez nich je skalní věž Bělák nádhernou ukázkou neživé jesenické přírody!
Přidat do oblibených uživatelů
Česká Ves
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Čertovy kameny - skalní věž Bělák
