Čertovy kameny - Kostelník
Turistické cíle • Skalní útvar
Ke dvěma vzdálenějším „pokrevním bratřím“ Čertových kamenů, rovněž tvořených pegmatitem (jedná se o skály Kostelník a Bělák), nás od chaty Čertovy kameny zavede trasa NS Česká Ves. Prvních 600 m kráčíme souběžně se žlutým tur.značením směřujícím k Rejvízu po vrstevnicové lesní zpevněné cestě směrem k východu. Po pár stovkách metrů komunikace prochází nad loukou s obrovitou patrovou rekreační chatou, odkud se otvírá daleký výhled až do polských rovin. Od rozcestí „U Kostelníka“ trasa NS odbočí po lesní cestě sestupující mírně po hřebeni k severu a po dlaších 0.5 km (a pěti minutách chůze) stojíme u prvního význačného skaliska.
Asi si v první chvíli stejně jako já pomyslíte, že ten Kostelník není nic moc. Zvláště při pohledu od cesty. Chce to z ní ale odbočit a skalní hradbu dlouhou okolo třiceti metrů si celou dokola obejít. Zaujme už její nejstrmější severní stěna, která je prý vysoká 10 metrů... ale já mám asi oko z Kašparovy krávy, protože bych jí hádal o dost míň.
Pravou pastvou pro naše kukadla je pak mnohem míň ukloněná, ale o to víc členitější protilehlá jižní stěna. Ta je poseta jakoby na mateřské skalisko přilepenými skalními „balkóny“ a ten nejbizarnější připomíná žokovitý rozpad žuly.
Původně se skále říkalo Kirchnerstein – to podle majitele pozemku, na níž stojí a jehož posledním vlastníkem byl Ferdinand Kirchner. Horolezci skálu „objevili“ roku 1955 a prvními lezci, kteří ji pokořili, byl první poválečný ředitel jesenického gymnázia Bohuslav Fiala se synem Bohoušem. Ten se později stal autorem prvního horolezeckého průvodce oblasti. Dnes mají horolezci na Kostelníku vyznačeno 12 cest.