Červená hora-vulkán a stopy generála Laudona

Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka

Černý kříž mezi Domašovem nad Bystřicí a Novou Véskou z r.1858 na společném hrobě padlých v r.1758-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (48) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (48 fotografií)

Černý kříž mezi Domašovem nad Bystřicí a Novou Véskou z r.1858-památník na bitvu v r.1758 na společném hrobě-Foto:Ulrych Mir.

Černý kříž mezi Domašovem nad Bystřicí a Novou Véskou z r.1858-památník na bitvu z r.1758 na společném hrobě-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (48 fotografií)

V oblasti Jeseníků najdeme dvě hory se stejným názvem Červená hora. Červená hora(1333 m) se nalézá v Hrubém Jeseníku a dává název známému Červenohorskému sedlu, kterým vede státní silnice ze Šumperka do Jeseníku. Druhá Červená hora(749 m) se nalézá ve střední části Nízkého Jeseníku v podcelku Domašovské vrchoviny, nedaleko nejvyšší hory Nízkého Jeseníku- Slunečné(800 m), mezi městy moravský beroun a Budišov nad Budišovkou. Tato Červená hora, známá většinou jen z hlášení v rozhlasu meteorologické stanice „Červená u Libavé" o stavu počasí v této oblasti, byla svědkem mnoha událostí, znichž některé ovlivnily i průběh našich dějin. Nalézá se zde několik památek, které toto období připomínají a také přírodní i technické zajímavosti. Celkem nevýrazný vrchol Červené hory nabízí nádherné výhledy po západní a severní oblasti Jeseníků uzavřené masivem Hrubého Jeseníku s Pradědem. Z okolní vrchoviny vyčnívají vrcholky nejvyšší hory Slunečné(800 m) a dvou stratovulkánů -Malého(772 m) a Velkého(780 m) Roudného. Červená hora patří geologicky k pásmu již uváděných sopek Malého a Velkého Roudného, sopky Uhlířský vrch a Venušiny sopky u Bruntálu. Hlavní masiv Červené hory není vulkanický, je tvořen kulmskými horninami, ale stopy po vulkanické činnosti najdeme ve zdejších čtyřech lomech, z nichž nejzajímavější je lom nazývaný Velká sopka s výskytem olivínů, vzdálený asi 400 m jihozápadně od Zlaté lípy. Uprostřed lomu je geologicky zvláštní romantický útvar, který kameníci při lámání kamene žádným způsobem i spoužitím výbušnin nemohly odstranit. Jednotlivé lomy jsou cílem zájemců o geologii a romantických trempů. Vrchol Červené hory je zdaleka viditelný zásluhou červené konstrukce železné věže meteorologické stanice. Na Červené hoře měla německá armáda vybudovanou již v r.1941 radarovou a meteorologickou stanicí s dřevěnou budovou pro vojsko, jejíž torzo bylo k vidění asi 60 m jižně od vrcholu ještě do nedávna. Po r.1945 byla vybudována 1.dubna 1948, provizorní meteorologická stanice 7 km jižně od Červené hory ve Městě Libavé u větrného mlýna nad náměstím v opuštěném bývalém dřevěném lágru, která sloužila především pro účely dělostřelectva. Provizorní stanice byla umístěna dosti nevhodně a tak tehdejší velitel stanice des.Zajíc hledal vhodnější místo u bývalé německé stanice na Červené hoře a v r.1951 se začala stavět nová meteorologické stanice podle jednotného projektu, společného pro všechny tehdejší MS. Stanice byla dostavěna v r.1952 a v r.1954 byla vojenská posádka vystřídána posádkou civilní. V údolí uprostřed lesa asi 2 km jižně od stanice jsou zbytky tří domů zaniklé osady U Rakušana, která zanikla ve vojenském prostoru po II.světové válce, kdy již nebyla osídlena. Asi 1 km severně od MS je na konci Kančího údolí zastřešená studánka s pramenem Budišovky, kolem které vede z Guntramovic značená turistická cesta. Asi 200 m na jihozápad začíná hranice vojenského prostoru Libavá.

Černý kříž mezi Domašovem nad Bystřicí a Novou Véskou z r.1858-památník na bitvu v r.1758 na společném hrobě-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Okolí Červené hory bylo svědkem mnoha válečných konfliktů, znich nejvýznamnější vpol. 18.stol. ovlivnily další osudy širokého okolí i rakousko-uherské monarchie. Za slezských válek, kdy se pruský král Fridrich(Bedřich) II. zmocnil na úkor rakousko-uherska větší části Slezska a chtěl se zmocnit i Moravy, nechala Marie Terezie přebudovat v letech 1742-1756 Olomouc na prvotřídní pevnost, která měla zabránit pruským vojskům i v ohrožování Vídně. Začátkem května 1758 Fridrich II. začal obléhat Olomouc, ale pevnost mu odolávala. V červnu 1758 potřebovalo doplnit obléhající vojsko zásobami a municí. Hlavní silnice z Opavy vedla přes Dvorce, moravský beroun, Šternberk a Dolany, ale pruské posádky umístěné k ochraně této cesty napadal s asi 1000 muži plukovník Lania, který se usadil severně od Moravského Berouna. 18.května přepadl pruskou posádku v Čabové a Nových Valteřicích, 25.května u Bilčic a 8.června u Horních Loděnic. Tím se stala hlavní silnice pro zásobování neprůjezdná a tak Fridrich II. zvolil pro zásobování cestu z Opavy přes Budišov nad Budišovkou, Domašov nad Bystřicí, Jívovou a Dolany. Úspěch zásobování mělo zabezpečit utajení a velikost transportu se silným zabezpečením. Zásobovací kolona dlouhá necelých 50 km měla kolem 4000 vozů s dvouspřežím a zabezpečoval je vojenský doprovod asi 11000 vojáků plukovníka F. W. von Mosela. Na cestu z Opavy se vydal transport 26.června 1758. Při pobytu generála Laudona v Moravském Berouně jej o přípravě transportu informoval koželuh Max Grubner, známý jako „špion Max", který se zdržoval několik týdnů v okolí pruského tábora u Opavy. 28.června 1758 přepadl generál Laudon asi se 7000 vojáky transport u Guntramovic. Po několika hodinovém boji rozptýlil čelo transportu, vnesl do něj paniku a ustoupil k moravskému berounu. Po bitvě u Guntramovic se k plukovníkovi Moselovi přidal s dalšími oddíly od Jívové pruský generál Ziethen a ke generálu Laudonovi generál Siskovics(Žiškovic), který měl ležení nad Domašovem nad Bystřicí. Po krátkém odpočinku se pruská vojska dala opět na cestu, rakousko-uherská vojska v počtu asi 12 500 vojáků je nechala projít, až se 30.června dostala téměř do Domašova nad Bystřicí, kde je napadl a zastavil generál Žiškovic a následně celou kolonu až ke Guntramovicím přepadl i generál Laudon. V následném boji, i když byli Prusové asi o 2000 mužů silnější, byl transport rozprášen, padlo a bylo raněno kolem 2500 pruských vojáků a asi 1500 vojáků bylo zajato. K Olomouci se dostalo kolem 250 vozů, ale o 50 vozů je ještě připravili u Svatého Kopečka císařsko-královští hraničáři. Pro nedostatek munice a zásob museli Prusové obléhání Olomouce ukončit.

Černý kříž mezi Domašovem nad Bystřicí a Novou Véskou z r.1858-památník na bitvu z r.1758 na společném hrobě-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Na bitvu u Guntramovic a Domašova nad Bystřici je na Červené hoře a v jejím blízkém okolí několik památek a hromadných hrobů. Přímo na Červené hoře, asi 1 km západně od MS je to chráněná přírodní památka, mohutný strom „Zlatá lípa", opředený řadou pověstí, většinou spojovaných boji s Pruskými vojsky a generálem Laudonem. Kolem „Zlaté lípy" chodívalo procesí na pouť do Staré Vody a býval tu sloup s lidovou malbou na plechu, znázorňující svatou rodinu. Další památkou je „Cesta česko-německého porozumění", asi 2 km severozápadně od vrcholku Červené hory. Na místě u „Seidlerova kříže", kde zabil sedláka Seidlera blesk, byl vybudován hromadný hrob padlým v r.1758, na kterém místní lidé o 100 let později zbudovali kamenný pomníček s korpusem Krista. V r.1998 u příležitosti oslav 240 výročí bitvy u Guntramovic a Domašova nad Bystřicí, byl kříž péčí města Budišova nad Budišovkou rekonstruován a do kamenného podstavce vložena pamětní deska na hromadný hrob z r.1758. U příležitosti těchto oslav navštívil bojiště a město Moravský Beroun přímí potomek generála Laudona pan JUDr.Ernest Gideon Freiherr von Loudon schotí, kteří žijí v rakouských lázních Bad Ischlu. O rok později 12.května 1999 byly občanským sdružením Vlastenecký poutník, položeny první desky ze slezské žuly na začátek Cesty česko-německého porozumění, která vede od Seidlerova kříže směrem k vrcholu Červené hory. Od té doby jsou každý rok na cestu přidávané nové desky se jmény dárců na věčnou připomínku společného přesvědčení, že je třeba, tak jak to bylo po staletí, aby spolu žili, pracovali a budovali své domovy občané různých národností, především Češi a Němci, hledejme pro přítomnost a budoucnost vše co nás spojuje. Na úpatí Červené hory na hřbitově v Guntramovicích je společný hrob s pamětní deskou na padlé v boji u Guntramovic v r.1758. Ve hřbitovní bráně je informační tabule s docela podrobným popisem bojů. Jihozápadně od Červené hory, mezi Domašovem nad Bystřicí a Novou Véskou nechali postavit v r.1858 němečtí olomoučtí měšťané u příležitosti 100 výročí bitvy u Domašova na společném hrobu pomník, známý jako "Černý kříž", jako poděkování za vítěznou bitvu vedenou generálem Laudonem, která donutila pruského krále Fridricha II. upustit od dalšího obléhání Olomouce. Generál Laudon měl také pamětní desku na náměstí v Moravském Berouně, dům i spamětní deskou byl po r.1945 zbourán. V r.1993 byla za podpory města z iniciativy firem Moravská expedice a Agros instalována nová pamětní deska na budově dřívějšího Katolického domu.