Česká Kanada - Kaskády rybníků pod rozhlednou U Jakuba

Kromě vlastního nejatraktivnějšího cíle je jednou z dalších zajímavostí naučné stezky vedoucí na Ďáblovu prdel soustava malebných umělých vodních nádrží. Nacházejí se v horní části údolí nad obcí Valtínov pod Havlovou horou (680 m) s rozhlednou U Jakuba. Oficiálně se vodní díla označují jako Kaskády rybníků. Tvoří je dva větší „kousky“ umístěné na potoce nad sebou a vedle nich za cestou s naučnou stezkou uvidíme ještě dvě nádrže maličké. Všechny rybníky jsou do okolní krásné lesnaté jihočeské krajiny naprosto dokonale vsazeny a působí dojmem, jako by zde bývaly od nepaměti. Zdání ale klame – jedná se o novodobá vodní díla.

 

Od rozcestníku pod rozhlednou je to ke kaskádám po NS jen asi 300 m. Nejprve je nám dopřáno spatřit horní rybník, jehož vodní plocha dosahuje rozměrů 50 x 50 m a z jehož jižního konce vystupují nad vodní hladinu tři žulové balvany.

 

Okružní stezka poté klesá severním směrem k mnohem většímu rybníku spodnímu (150 x 50 m), který je z kaskád tím nejhezčím. I jej obzvláštňují z vody trčící balvany a navíc ještě rozkošný ostrůvek přístupný po lávce. Informační panel nad hrází nás seznámí s živočichy bydlícími nejen pod vodní hladinou, ale také v blízkém okolí. Protější břeh krášlí hned nad vodou dřevěná plastika jakéhosi zadumaného vodníka. Jestli se jmenuje Česílko, Rákosníček anebo snad Čochtan se mi zjistit nepodařilo.

Stezka přejde přes hráz rybníka, poté se stočí do protisměru a zamíří směrem k jihu. U břehu si můžeme hezky zblízka prohlédnout hastrmanovu dřevořezbu a romantické povahy si určitě neodpustí návštěvu ostrůvku. Chce to jen špetičku odvahy, neboť lávka je opravdu dost úzká.

 

Poté po naší pravici mineme dva malé boční rybniky, což jsou jen taková polovyschlá „plivátka“ a cesta začne nad břehem horního rybníka stoupat na kopec ke skále „Ďáblova prdel.“

 

Není tady skalním útvarem jediným, což nám vzápětí potvrdí pohled na zajímavé žulové skalky vypínající se z vykáceného svahu nad horním rybníkem. Na další roztomilé žulové stádečko narazíme i v polovině stoupání na kopec… a jak poté po výstupu na jeho temeno zjistíme, i ta „Prdel“ má ve svém blízkém okolí (byť už ne tak bizarní) brášky a sestřičky...