Rozhledna U Jakuba v České Kanadě.

Kam a jak jedeme?

Míst, ze kterých lze přehlédnout alespoň část České Kanady, je několik. Patří mezi ně i rozhledna U Jakuba, která nám byla doporučena v hostinci Bobas v Albeři, kde jsme byli ubytováni. Na mapě jsme ji nenašli, rozhledna se stavěla až po jejím vydání. Ale věděli jsme, že ji najdeme u Valtínova. Touto obcí prochází silnice z Jindřichova Hradce do Dačic. Po okreskách jsme dojeli do Kunžaku a po několika minutách jízdy nás již vítala tabule výše uvedené obce. Na jejím konci u rybníku jsme odbočili vpravo a dojeli na parkoviště u lesa. Tady již stálo několik aut a po zaplacení za parkování jsme vykročili po červené k rozhledně.

 

Za čím jedeme?

Cesta od parkoviště prochází mezi lesem a loukou. Po krátkém stoupání se cesta narovná a pokračuje lesem. Na smrcích si i tady pochutnal kůrovec, ale listnaté stromy, a to především buky, jsou v dobré formě. Po několika desítkách metrů se nad stromy objevuje vrchol rozhledny. Po stranách cesty kvetou vřesy ( Calluna vulgaris) a je vidět, že tady toho moc nenapršelo. Les v okolí rozhledny byl proměněn v lesopark a ještě pod rozhlednou vcházíme k první atrakci. Tou je vstup do podzemí, které přenecháváme dětem a raději pokračujeme po schodech do prostoru pod rozhlednou. Je vidět, že si tady především děti přijdou na své. Kromě podzemí tu mají bludiště, lanovku, prolézačky na dětském hřišti pískoviště pro ty menší a mnohé další atrakce. Dosti velký prostor zabírají stoly s lavičkami. Dá se tady i koupit něco k občerstvení.

Zastavujeme se u tabule s údaji o rozhledně a opisujeme několik základních dat. Rozhledna je postavena ve tvaru tužky. Je vysoká 40,7 metrů. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 33,3 metru. Stavba má tři patra a na vyhlídku se musí zdolat 180 schodů. Autorem návrhu je architekt Libor Jiřík a rozhledna byla postavena za osm měsíců od října 2012 do května 2013. Slavnostní otevření proběhlo 1. července 2013, kdy vzdálená Kanada slaví státní svátek. Dalším krokem je zaplacení vstupného a můžeme vstoupit na první schod. S přibývající výškou sílí poměrně studený vítr a na vyhlídce to docela slušně fouká. Výhled do okolí je ale jedinečný. Desítky kopečků jsou vidět na všech světových stranách a určit alespoň některé mně dává zabrat. Vítr je zřejmě příčinou, že na vyhlídce zůstávám sám. Alespoň se můžu soustředit na okolí. Prostor pod rozhlednou mám jako na dlani. Začínám hledat Javořici ( 836,5 m. n. m.), kterou objevuji na SV. Na sever je ves Valtínov a o něco dál asi Suchdolský vrch. Východním směrem k Dačicím se vine silnice. Nejvyšším bodem na západě je Vysoký kámen ( 738 m. n. m.), na jihu Skalka ( 681 m. n. m.) a Studnice ( 722 m. n. m.). Snad jsem to pojmenoval dobře. Chladno začíná být citelnější a tak, i když nerad, začínám sestupovat. K vrcholu stoupá několik turistů a já se loučím pohledem do nitra rozhledny.                                                                                                                                                                                      Dalo by se říci, co s načatým dnem. Od rozhledny vycházejí dvě stezky a nás láká ta k balvanu, který byl pojmenován „ Ďáblova prdel“. Vycházíme západním směrem. Cesta vede lesem, po krátkém úseku mění směr a klesá do údolí. Tady to vypadá jako po návštěvě vichřice, ale je to jen následek kácení kůrovcem napadeného lesa. Na nedalekém kameni jako by se plazil velký had, ale je to jen kořen smrku, který kámen obepíná. V údolí je i několik rybníčků a poté opět stoupáme. Asfalt končí a jdeme po klikaté pěšince, která se občas chce ztratit. Hluk většího počtu lidí dává tušit, že skalní útvar je už blízko. Bohužel skupina lidí, kteří by raději měli zůstat doma, kámen doslova okupuje. Snad se utrhli ze řetězu. Děti a bohužel i dospělí musí prostě na ten kámen vylézt. Vypadá to, že je i s focením konec. Díky bohu, stádo se přehnalo a mizí v lese, pár fotek přeci jen bude. V okolí kamene jsou vyfoceny další kamenné útvary v okolí. Stejnou cestou se vracíme zpět a nedaleko rozhledny odbočujeme a k rozhledně stoupáme hezkou pěšinkou od jihu. Poslední květy náprstníku ( Digitalis purpurea) oznamují, že konec léta se blíží. Loučíme se s tímto zajímavým místem a jdeme k parkovišti. Poledne se blíží a chce to něco dobrého.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Je jasné, že opět budeme jíst v nedalekém Českém Rudolci a opět v restauraci proti kostelu. Dnes tu je o něco více lidí, ale obslouženi jsme skoro ihned. Jinak jsme bydleli a stravovali jsme se v hostinci Bobas v Albéři.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rozhledna U Jakuba je moc hezká a výhled z ní se dá označit jako jedinečný. Dá se přehlédnout i skutečnost, že okolí rozhledny bylo proměněno v jakési dětské zábavní centrum. Na druhé straně ale Česká Kanada užívá zařazením do přírodního parku, určitý stupeň ochrany přírody. To, co jsme viděli u Ďáblovy prdele, je hodně v rozporu s tímto zařazením.

 

Ostatní informace

Celá cesta se vejde do 6 kilometrů s menším převýšením. Výše vstupného mně vypadla z hlavy, ale není nijak velké. Otevírací doba a i cena se dá najít na internetu. Cena parkování byla 50,- Kč a po návratu na parkoviště tady bylo více jak sto aut. Zájem o tuto rozhlednu je značný. Vadou tohoto výletu byla pouze zima, kterou v srpnu člověk neočekává.