Aby to nebylo tak jednoduché pro nezasvěceného, tak musíme hned na začátku říci to, že Chmelovický rybník je pozůstatkem mnohem větší vodní plochy, jíž se původně říkalo Podolibský rybník, a to podle Podolibského dvora, jehož emfyteuzí vznikla právě ves Chmelovice. Rozdělením Chmelovic a Podolib došlo k tomu, že samy Podoliby neměly dostatek vody, a tak byl v roce 1904 vyhlouben rybník za vsí, zvaný "Šutrovník" či "Šutrák", jenž však v suchých letech mnohdy vyschl až na dno, např. roku 1933, kdy musela být voda do zdejšího vodovodu dokonce hnána hasičskou stříkačkou.
Sám chmelovický dvůr patřil do 17. století ke skřivanskému panství a 15. prosince 1686 ho koupil od Jana Veikrta hraběte z Herbersteinu břevnovský opat, a to za 32 000 zlatých. čímž dvůr připadl k benediktinskému panství ve Sloupně. Již dříve však u něj byla založena výše zmíněná vodní plocha, jež byla např. zmíněna v kupní smlouvě, datované v pátek den stolování sv. Petra (22. února) 1516, kdy Havel Zvířetický z Vartenberka prodal své novobydžovské panství Vilému z Pernštejna za 14 000 kop grošů českých, přičemž nový vlastník nechal nedlouho poté rybník upravit a zvětšit, zejména opatřit novou a lepší hrází. To můžeme doložit zmínkou z Registry rybničné z let 1516 a 1518, kde se hovoří o náhradě pro hospodáře Poláka, jehož louky budou rybníkem z části zaplaveny.
Kromě Podolibského rybníka se u zdejšího poplužního dvora nacházela dvojice dalších rybníků, i když o mnoho menších. Tuto situaci můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), tak v indikační skice stabilního katastru obce Kobylice, k níž Chmelovice tehdy náležely, z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Thaddeuse Bretschedela a geometra 2. třídy Aloise Nothafta von Prokops (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD174018410). Tehdy rybník, náležející stále vrchnosti, obepínal vrch Hůrku (Horku, 250,1 m n. m.) a končil až u mostku nad Králickým potokem, přes který vede dnešní polní cesta (lokalita "U náhonu"), navazující severozápadně od rybníka Králíček na silnici z Králík do Myštěvsi. Stejně tak je ještě zaznamenán v reambulaci z roku 1872.
V průběhu času se plocha chmelovických vodních ploch, o nichž se dozvíme více např. z rybních účtů z let 1894-1921, postupně zmenšovala, až v roce 1948 dosáhla jejich výměra 1 ha, 38 arů a 43 m2. Ale již na leteckém snímku z roku 1936 můžeme vidět, že většina původního rybníka byla dávno vysušena a ve 20. letech 20. století podlehla pozemkové reformě (viz mapa politického a školního okresu Hradce Králové z roku 1896 od Dr. Antonína Boháče a mapa III. vojenského mapování z roku 1928), kdy došlo k parcelaci oněch pozemků. Tehdy se tato vodní plocha zmenšila do velikosti zbylých dvou, původně panských rybníčků. Později se zvětšil na přibližně polovinu současného stavu (za německé okupace nazýván jako Chmelowitzer Teich), ale postupně se zanášel bahnem, a to zejména z východní strany, což dokazuje letecký snímek z roku 1951. K jeho úpravě došlo koncem 50. let 20. století, neboť podle leteckého snímku z roku 1953 se ještě nic nezměnilo, ale v leteckých snímcích z let 1961-1962 jsou vidět jeho úpravy. Ve vojenské topografické mapě 1 : 10 000 z roku 1960, kterou zhotovil v roce 1959 F. Kovář, můžeme ještě vidět výše zmíněnou trojici rybníků, ale původní Podolibský, dnes Chmelovický rybník, se smrskl na dnešní velikost. Zatímco on měl maximální hloubku 1,5 m, tak oba rybníky u dvora ji měly o 0,5 menší. I tyto rybníky byly nakonec v 70. letech 20. století zavezeny a staly se z nich pouhé louky. Jen Chmelovický rybník se zvětšil západním směrem, a to přesně do současné výměry 0,34 ha. Dnes leží z většiny na obecních pozemcích, pouze menší západní část je v majetku České republiky. Využívá ho místní organizace Českého rybářského svazu pro chov ryb, ale je též lokálním biocentrem pro rozmnožování obojživelníků a oázou pro všechny živočichy a rostliny, jež jsou svázány se stojatými vodami. Na závěr ještě uveďme, že u rybníka se nachází studna, o níž se dá více dozvědět zde:
https://www.estudanky.eu/3066-studna-bez-jmena.