Chorvatsko: Národní park Krka a město Knin

Chorvatsko: Národní park Krka a město Knin (05/2019)

Chorvatský Národní park Krka se nachází v Šibenicko-kninské župě ve střední Dalmácii a zahrnuje téměř celý tok nádherné krasové řeky Krky a dolní tok jejího přítoku Čikoly. Stát tak chrání převážně nezměněnou krajinu s ekosystémem výjimečných přírodních hodnot včetně nádherných vodopádů, z nichž nejznámější je Skradinski buk.

Řeka Krka je dlouhá 72,5 km. Její pramen vyvěrá na úpatí pohoří Dinara, 3,5 km severovýchodně od města Knin, řeka protéká městem a stáčí se směrem k jihozápadu. Před Skradinem přibírá vody z Čikoly a za Skradinem se vlévá do Prokljanského jezera, ve kterém se již míchá sladká voda se slanou (brakická voda). Z jezera Krka pokračuje k městu Šibenik, vlévá se do Šibenického zálivu a úzkým průlivem do Jadranského moře, kde její pouť končí. 

Současný vzhled kaňonu Krky a jejích přítoků je výsledkem tektonických pohybů a povrchových krasových procesů ve vápencových vrstvách. Se vznikem travertinových vrstev v období po zalednění se začaly formovat vodopády a vznikla přírodní jezera. Jedinou umělou akumulací vody na toku Krky je přehrada Brljana, která byla zbudována pro vodní elektrárnu.

Národní park Krka je nejlépe navštívit na jaře, protože řekou protéká nejvíce vody z tajícího sněhu v pohoří Dinara. My jsme zde byli v květnu a vodopády byly impozantní, všude bylo spousty vody a kolem zelené stromy a kvetoucí louky. Voda se s hukotem valila korytem přes vodopády a protékala pod (i přes) chodníčky pro turisty, zatímco v létě, kdy sem jezdí nejvíce návštěvníků na výlet od moře, mohou být některá tato místa i suchá.

Pramen řeky Krky, vodopád Topoljski buk/slap Krčić - vyvěračka (pramen) řeky Krky se nachází mimo národní park za městem Knin v místní části Topolje. Řeka vyvěrá pod vrchem Krševac u 22 metrů vysokého vodopádu, pro který se vžily dva názvy - Topoljski buk nebo slap Krčić. Potok Krčić je 10 km dlouhý vodní tok, který se vlévá do řeky Krky přímo v její vyvěračce, tj. vodopádem spadá do prameniště řeky Krky, což je považováno za výjimečný geomorfologický jev. Vodopád tedy není pramenem řeky Krky. Podle některých zdrojů v období od poloviny července do poloviny září Krčič vysychá, to znamená, že tu vodopád vůbec nemusíte najít. V této době je ale pro změnu patrný pramen (vyvěračka) řeky Krky, která jinak není pod mohutným vodopádem vůbec vidět.

K vodopádu se dá přijet autem, cesta je značená po úzkých uličkách osady Topolje. Z hlavní silnice č. 6057 je sice vodopád také vidět, ale v celé své kráse jej spatříte, jen když k němu přijedete zespodu. Pro fotografie je sem nejlépe dorazit odpoledne, protože ráno jsme jej měli ve stínu. Nad vyvěračkou je malá vodní elektrárna.

Město Knin – je historické královské město, jedno z nejstarších měst na Balkáně, které bylo ve středověkou za vlády chorvatského krále Zvonimíra hlavním městem království. Za osmanské invaze se v oblasti usazovali uprchlíci z Turky obsazovaných území, především Srbové, kteří zde tvořili až do jugoslávské války v letech 1991 – 1995 většinové obyvatelstvo.

V roce 1991 byl Knin prohlášen hlavním městem samozvané Republiky Srbská krajina a srbské obyvatelstvo požadovalo pro toto území na Chorvatsku autonomii. Během války, podle Chorvatů vlastenecké války za nezávislost, bylo město v podstatě zničeno, Srbové vyhnáni a jejich domy buď vypáleny nebo rozdány novým nasídlencům. Přibližně 10 % Srbů se sem po válce vrátilo, většinu dnešního obyvatelstva však tvoří noví příchozí, což jsou z velké části uprchlíci chorvatské národnosti ze střední a severní Bosny, kterým chorvatská vláda pod vedením Franja Tuđmana přislíbila při přesídlení finanční podporu. Prý však zůstalo pouze u slibů.

Historické památky ve městě byly v průběhu války silně poškozeny, nejlépe renovovanou je dnes velká pevnost na kopci nad městem (Kninska tvrđava), na které vlaje chorvatská vlajka. Od pevnosti je pěkný výhled na město Knin a na pohoří Dinara. Vstupné je 30 Kun za dospělou osobu a otevřeno je denně od 8 do 19 hod. Ve městě se nachází kostely jak katolické, tak pravoslavné církve. Průmysl, který zaměstnával velkou část zdejších obyvatel, byl po válce nějakou dobu zastaven, nyní se jej zčásti podařilo znovu uvést do života.

Národní park Krka (Nationalni park Krka) – začíná těsně pod městem Knin a zahrnuje pruh kolem toku řeky Krky až po městečko Skradin. Národní park tedy není jen jeho nejjižnější a nejznámější část - kaskáda vodopádů Skradinski buk a pěší okruh kolem něj. Na celém území parku bylo v posledních letech vybudováno mnoho stezek a okruhů, které jsou prezentovány na webových stránkách parku: www.np-krka.hr

Vstup do parku je placený, vstupné se vybírá na těchto místech (oficiální vstupy do parku):

Skradin – loď, která je v ceně vstupenky, vozí turisty v období duben – říjen z přístavu ve Skradinu téměř až k vodopádům Skradinski buk. Dále je cca 800 m za Skradinem u mostu přes řeku vstup pro pěší a cyklisty (ke Skradinskému buku je to odtud ještě 3,5 km). Vstupenky se kupují buď online na internetu nebo v budově infocentra ve Skradinu nebo v budce u Skradinského mostu. Lodě jezdí od 8 do 18 hodin každou hodinu. Parkoviště jsou ve městě za poplatek buď soukromá nebo městská. Už při příjezdu do Skradinu vás odchytávají lidé vlastnící plochy k parkování. Jejich ceny neznám, ale viděli jsme i jednu tabuli u silnice se zavádějící informací - velkým písmem bylo napsáno, že je pakování zdarma, a pod tím malým písmem - v případě, že navštívíte naši restauraci. Největší parkoviště je městské přímo u infocentra, cena byla 12 Kun za hodinu.

Lozovac – za vesnicí je obrovské parkoviště, od kterého v období duben až říjen vozí turisty dolů do areálu Skradinského buku autobusy, které jsou v ceně vstupenky. Nebo můžete jít z parkoviště pěšky cca 1,2 km. V zimním období můžete pravděpodobně sjet s autem až dolů k řece.

Roški slap – vstupenky prodávají pracovníci parku na parkovištích u domku na začátku jednosměrného mostku přes řeku Krku.

Jako další vstupy jsou na webu parku uváděny muzeum Burnum a Kistanje, k těmto vstupům nemám bližší informace. Pokladny jsou v sezónu otevřené od 8 do 20 hodin, mimo sezónu od 9 do 16 – 18 hod. Ceny za jednodenní vstupenku jsou v období leden – březen, listopad – prosinec 30 Kun za osobu, v dubnu, květnu a říjnu 100 Kun za osobu, v hlavní sezónu 200 Kun za osobu. V některých ubytováních dostanete voucher na 10% slevu, který předložíte při koupi vstupenek.

Od severu k jihu jsou v parku k vidění tyto zajímavosti (ve fotogalerii řazeny za sebou):

Vodopád Bilušića buk – první menší vodopád na Krce, nebyli jsme tam.

Burnum – tábor římské legie - archeologická lokalita, která má tři části. 1) Budova archeologických sbírek zdejšího naleziště se nachází v Poljane - centrum s kongresovým sálem. Přijedete sem odbočkou ze silnice č. 6055 za přehradou Brljana. V budově se kupují vstupenky do národního parku. 2) a 3) Venkovní archeologická naleziště Burnum se nachází po obou stranách silnice č. 59 v blízkosti vodopádu Manojlovac. V lokalitě vlevo od silnice (od severu) jsou viditelné a volně přístupné renovované zdi oblouků budovy pretoria (velitelství tábora) římské legie, dá se u nich zaparkovat za kamennou zídkou.Lokalita je nehlídaná mezi loukami/poli. Dále vpravo od cesty je parkoviště a za ním se nachází archeologické vykopávky amfiteátru. Tato lokalita je zpoplatněna.

Vodopád Manojlovac slap – krásný, nejvyšší vodopád na Krce, parkuje se zdarma na uježděném parkovišti u silnice č. 59 a jde se pěšky po stezce k vyhlídce na vodopád. Je zde infocedule, že se zde v roce 1875 kochal vyhlídkou na vodopád také císař František Josef I. Z této vyhlídky je opravdu velmi krásný pohled na vodopád i kaňon řeky Krky. Toto místo je dobře dostupné pro všechny. Dále byly v této lokalitě zcela nedávno za dotace EU vybudovány nové stezky, po kterých se lze dostat dolů do kaňonu, ale vodopád odtud vidět není. Jsou zde však zbytky starého mlýna a kolem tekoucí voda v porostu, prostě příroda bez lidí. Tyto stezky nejsou ještě v mapách zakresleny a sestup po nich dolů do kaňonu může být pro někoho namáhavý.

Manastir sv. Arhanđela, nazývaný většinou Manastir Krka – nachází se u řeky Krky v blízkosti obce Kistanje, dá se k němu přijet autem, parkoviště jsou o něco výše. Jeho návštěvu jsme už bohužel nestihli.

Vodopád Roški slap a peřeje Ogrlice – k vodopádu Roški slap se většinou jezdí výletní lodí od Skradiského buku po jezeře Visovačko jezero. Pokud přijedete po silnici č. 6246, zaparkujete na parkovišti u jednosměrného úzkého mostu přes řeku Krku (řízen semaforem). Tady si buď zakoupíte nebo ukážete vstupenky do parku. Pohled na vodopád je z mola pod restaurací Kristijan, kde je i několik obnovených starých mlýnů. Nečekejte nějaký zázrak, vodopád je sice pěkný, ale lepší je možná pohled na jezero a okolní přírodu. Na druhé straně silnice můžete jít cca 3 km okruh kolem peřejí Ogrlice na řece Krce nebo vystoupat k jeskyni ve skále. Nebyli jsme tam.

Visovac – ostrůvek Visovac s františkánským klášterem a kostelem z roku 1445 se nachází v jezeře Visovačko jezero. Přístup na ostrov zajišťují lodní výlety od Skradinského buku nebo krátké linky od obou břehů. Vyhlídka na ostrůvek je od silnice č. 6076, u které je velké parkoviště. Autem lze sjet také až dolů k molu. Bohužel jsme tady byli až navečer a fotografie jsou proti slunci.

Jezero Torak – v kaňonu říčky Čikoly (přítoku Krky) se nachází kulaté jezírko Torak, na jehož dně je vyvěračka vodního toku. Na jezírko je krásný výhled za vesnicí Goriš. Lze sem přijet autem po místních cestách podle šipek pro cyklisty/pěší (Vidikovac Torak = vyhlídka Torak), nejprve projedete vesnicí, pak podél kamenných zídek k borovicovému lesíku. Na mapách tato vyhlídka zatím není zakreslena. U hlavní silnice směrová tabule k vyhlídce také nebyla.

Skradinski buk – je poslední a nejznámější kaskáda vodopádů na řece Krce, těšící se nejvyšší návštěvnosti. Tato část parku je opravdu velmi krásná, ale naprosto doporučuji sem přijet v jarních měsících, kdy teče nejvíce vody a je méně turistů. Přístupové cesty a parkování je popsáno výše.

Vodopád tvoří 17 schodů kaskády v délce 800 metrů s celkovým výškovým rozdílem 45,7 metrů. Kolem byl vybudován okruh pro pěší po povalových chodnících na cca 1 hodinu chůze, avšak doporučuji zde strávit nejméně 2 hodiny. Po cestě můžete navštívit několik obnovených mlýnů, z nichž v některých se na ukázku mele kukuřice, v některých jsou suvenýry a občerstvení. Pohledy na vodopády, vodu tekoucí pod chodníčky, na jaře spousty zeleně a květů, vážky, motýli, žáby atd. je to opravdu zážitek. V létě se pod nejspodnějším vodopádem můžete koupat, ale jen v ohrazené části (už se nesmí až pod vodopád jako kdysi).

Mapa Národního parku krka - moje mapa s vyznačením míst na podkladu turistických mapy.cz: NP Krka - moje mapa

Od Národního parku Krka by bylo hříchem nezajet do starobylého města Šibenik na pobřeží. Jeho monumentální katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) je naprostým stavebním a historickým unikátem a byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Katedrála je vybudována pouze z kamene včetně klenby a kopule. Klasický fotografovaný pohled na město poskládané na kopečku s obrannými pevnostmi a v čele s katedrálou, je od severozápadu od pobřeží u městského koupaliště Crnica, kde je i malé parkoviště.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další články z našich cest do Chorvatska:

• Chorvatsko. ostrovy Lošinj, Cres, Susak
• Chorvatsko: Národní park Risnjak
• Chorvatsko: Dinara (Sinjal) - výstup na nejvyšší horu Chorvatska
• Chorvatsko: Národní park Plitvická jezera, mlýny Slunj - Raztoke
• Chorvatsko - pohoří Velebit (1): Veliki Zavižan
• Chorvatsko - pohoří Velebit (2): Velika Paklenica - Aniča kuk
• Chorvatsko - pohoří Velebit (3): Mali Alan - Tulove grede
• Chorvatsko: ostrov Mljet

Naše články z cest do Bosny a Hercegoviny:

• Bosna a Hercegovina (1): Mostar, Počitelj, Blagaj - vyvěračka řeky Buny
• Bosna a Hercegovina (2): Jajce, historické vodní mlýny Mlinčići

Naše články z cest do Černé Hory:

• Černá Hora (1): Seznámení s Černou Horou, itinerář cesty
• Černá Hora (2): Kaňon řeky Mrtvice
• Černá Hora (3): Durmitor a kaňon řeky Tary
• Černá Hora (4): Skadarské jezero, Lovčen, Boka Kotorská

Naše články z cesty do Severní Makedonie:

• Severní Makedonie (1): Autem po Severní Makedonii - Ochrid, Mavrovo, Kokino, Stobi a další místa
• Severní Makedonie (2): Golem (Velký) Korab - výstup na nejvyšší horu Severní Makedonie

Naše články z cest do Slovinska - Julských Alp:

• Slovinsko - Julské Alpy (1): Seznámení s Julskými Alpami
• Slovinsko - Julské Alpy (2): Veliki Mangart
• Slovinsko - Julské Alpy (3): Dolina Krnica a sedlo Prevala v masívu Kanin
• Slovinsko - Julské Alpy (4): Kobilja glava u Tolminu
• Slovinsko - Julské Alpy (5): Bohinjské hory – Orlove glave, Šija