Chrášťany (okr. Rakovník)

Chrášťany leží asi 8 km severozápadně od Rakovníka směrem k silnici I/6 Praha - Karlovy Vary (3 km od centra obce). Jde o poměrně velkou chmelařskou obec, ve které dnes žije 640 obyvatel. Nejstarší zdejší archeologické nálezy dokládají osídlení již v 5. tisíciletí před naším letopočtem. První písemná zmínka o Chrášťanech je z r. 1295. K Chrášťanům patří místní část Nový Dvůr.

Podle pověsti vznikly Chrášťany na místě, kde byly staré a husté lesy. Jednou tudy jel bohatý kupec, kterého přepadli a zranili loupežníci. Ten zalezl do hromady „chrástu“ (roští) a tam prosil svatou Barboru, aby jej neopouštěla a stala se jeho přímluvkyní u Boha. Kolem šel kněz, který uslyšel nářek a bědování "z chrástu". Šel tam a našel sténajícího kupce. Kněz jej zaopatřil svátostmi umírajících, ošetřil a dopravil do bezpečí. Když se po dlouhé době kupec uzdravil, nechal na památku a k poctě svaté Barbory na tom místě vystavět kapličku. Zasvětil jí sv. Barboře. Kolem kapličky se poté usazovali dřevorubci a uhlíři a postupně vznikla vesnice "Chrášťany".

Chrášťany bývaly poddanskou vsí a i tady se majitelé postupem let střídali. V roce 1837 je kníže Fürstenberg spolu se sousední Olešnou přikoupil ke křivoklátskému panství jako poslední šlechtický majitel.

Současná budova školy má základ v budově z roku 1833, kdy obec postavila samostatnou školu pro své děti. V té době také lidé chodili do kostela do blízké Kněževsi, kde byli i pochováváni na zdejším hřbitově. V obci ale chtěli mít svůj hřbitov a tak v letech 1895-6 postavili blízko sochy sv. Prokopa hřbitov vlastní.

Socha sv. Prokopa měla původně u svých nohou na silném řetězu uvázaného čerta. Podle zápisu v obecní kronice byl čert ukraden a v Žatci prodán. Na podstavci sochy je švabachem psaný nápis "Ke cti a chvále Hospodinu, též i sv. Prokopu, opraviti dali Chrášťanský dobrodincové, aby sv. Prokop vyprosil ourodu země. Nelekej se nikdy zlého, Důvěřujte v Boha svého – neboť mocnou rukou brání, před žihnutím hromu uchrání. Dobrodincové jsme: Josef Hauner, Tomáš Pracný, Josef Kunc, Johan Procházka, Josef Donat. A. D. 1832." Původně je socha z r. 1721, další oprava byla v r. 1896.

K památkám obce patří kříž mezi 2 lípami u silnice do Olešné, kamenný kříž "Na Strašítkách" z r. 1820, u školy socha sv. Isidora (patrona českých sedláků) z roku 1717 se staročeským nápisem "Ke cti a chvále pánu Bohu a svatému Isidorovi na čest tato vubec (obec) postaviti dala. Martin Chalupa, Girk (snad Kirch), Řenč, Wenzel Paur, Donáth, Anno 1717" a "Renort 1832". Socha sv. Aloise stojí u křižovatky nad kaplí sv. Barbory. Podstavec nese znaky hraběte Josefa Antonína z Mollart a jeho ženy Marie Aloisie, rozené z Lamberka, tehdejších majitelů panství Olešná. Kříž u křižovatky do Přílep byl postaven na památku zabití a oloupení kněževeského obecního posla. Sloup se sochou sv. Rozárie (ochránkyně před morem) stojí asi 1 km východně od Chrášťan a je nejspíš ze začátku 18. století. Tak jako v mnohých okolních obcích, tak i zde je pomníček Jana Husa z r. 1915 a v blízkosti školy pomník padlých 33 chrášťanských mužů na bojištích I. světové války (slavnostně byl odhalen 3. června 1923).

V Novém Dvoře je kamenný kříž s Ježíšem Kristem, pomník padlých 7 místních mužů v době I. sv. války a historická vodárenská věž nejspíš z konce 20. let 20. století (věž stále slouží svému účeli).

Stavebně největší památka v Chrášťanech je kaple svaté Barbory, která nahradila původní kapli. Její stavba trvala od r. 1856 až do r. 1916. Nejdříve byly v roce 1856 postaveny zdi, za 12 let byl vyzdvihnut krov a věžička, ale zase nebyly peníze na tašky. Než se je podařilo sehnat, krov shnil . Když Josef Donát (chrášťanský rodák a hostinský "U Pinkasů" v Praze) věnoval na dostavbu kaple celých 300 zlatých, tak to vypadalo, že stavba bude pokračovat. Jenže než se peníze dostaly od pana Donáta na místo určení, tak z nich nezbylo skoro nic. Co zbylo, tak stačilo sotva na nový krov. Až konečně r. 1916 se stavba kaple dokončila zhotovením oltáře. V roce 2005 nechala obec obnovit krov a střechu, v roce 2006 fasádu.