Olešná - kostel sv. Martina (okr. RA)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Obec Olešná leží přibližně 5 km severozápadně od centra Rakovníku v údolí potoka Olešná. Původně patřila Olešná ke křivoklátskému panství. První písemná zmínka o obci je z r. 1353, kdy ji král Karel IV. postoupil spolu s dalšími obcemi kněžím při kostele sv. Víta na Pražském hradě.
Místní kostel sv. Martina se připomíná jako farní již v polovině 14. stol. Původní gotický kostel byl v 1. polovině 18. století přestavěn barokně. Do nám známé podoby byl upraven v pozdním baroku a to po roce 1750 zásluhou Marie Anny z Mollartu a jejího pozdějšího manžela Johanna Stephana Meraviglia-Crivelli. Od husitských válek až do r. 1624 byl utrakvistický, poté se vrátil katolíkům. Svého vlastního administrátora získal až v r. 1768. Do té doby byl spravován z fary v Kněževsi.
Kostel stojí na místě starého zrušeného hřbitova. Ten tvořil společně se zámkem a zámeckou zahradou ucelený urbanistický celek. Jde o jednolodní stavbu s presbytářem uzavřeným z jedné strany sakristií a z druhé kaplí. Nad nimi jsou v patře oratoře. U hlavního vchodu před západním průčelím byla v 19. stol. přistavena předsíň.
Loď kostela je dlouhá 8,3m, široká 7m a vysoká 7,3m. Hlavní oltář v románském slohu pochází z r. 1857. Uprostřed visí obraz biskupa sv. Martina od Josefa Hellicha. (Ten omylem udělal ze sv. Martina biskupa a ne rytíře, jak znělo původní zadání. Proto cenu za obraz snížil z 800 zl. na 530 zl.) Boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii (obraz Viléma Trska z r. 1900) a sv. Josefu (obraz od Rudolfa Kripnera). Pozdně barokní kazatelna se znakem hrabat Meravigliů-Crivelli pochází z poloviny 18. stol. Varhany postavila v roce 1906 varhanářská firma Josef Rejna & Josef Černý z Prahy - Královských Vinohrad podle původních varhan.
Kolem kostela je hřbitovní zeď se 14 výklenkovými kapličkami, v nichž jsou obrazy se zastaveními křížové cesty. Na východ od kostela je ohradní zeď prolomena hranolovou patrovou průchozí zvonicí. Síla její zdi je 1,9m a v ní vede schodiště do patra. V areálu stála i kostnice, která byla kolem r. 1940 zrušena.
Před kostelem vpravo od zvonice stojí pískovcový barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1704. Vlevo od zvonice byl zbudován pomník obětem obou světových válek.
Areál za zdí a samotný interier kostela jsou přístupné pouze v době bohoslužeb.