Cikán

Ohledně původu tohoto rybníka, ležícího na toku Biřičky, se prameny rozcházejí, což je důsledkem toho, že současný název tohoto rybníka se začal používat až v 18. století, čehož dokladem mohou být pojmenování polí "U rybníka Cikána" a "Proti Cikánu" a louky "Nad Cikánem", jež se poprvé objevují v roce 1713. Německá obdoba tohoto jména - Zigan, je doložena v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113). Jeho dřívější pojmenování není známé, ale to dnešní má být odvozeno od toho, že zde tábořili kočující Cikáni. Jiná verze hovoří o tom, že se tato místa nazývala dříve "Na Cikánce", a to od toho, že zde byla pohřbena svým ženichem zavražděná cikánská nevěsta. V některých starších dílech se uvažuje o tom, že by naopak mohlo připomínat Valentina Cikána z Rolštejna, kanovníka na Pražském hradě za Rudolfa II., který býval jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších tehdejších kazatelů. Jediným tradovaným nesmyslem je občas publikovaná zvěst, že byl vybudován Pernštejny, ale v době, kdy byli jeho vlastníky, již dávno existoval.

Počátky této vodní plochy musíme hledat již ve středověku, což dokazuje např. následující citát z knihy "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého" od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála: "R. 1469 Hradečtí zamýšleli stavěti rybník Datlík u K. Král Jiří dal jim pro něj z lesa Křivce, náležejícího k býv. klášteru opatovickému, co by z něho potopili. V téže asi době, vystavěli nad ním rybník Cikán. Oběma protéká potok Biřička, který v 15. a ještě na počátku 19. stol. zval se Černým potokem." Zajímavé však je, že v jiné knize od Ludvíka Domečky - "Průvodce po Hradci Králové a okolí. Výlety z Hradce Králové" nalezneme následující: "V údolí pod Kopcem sv. Jana byly na potoku Biřičce, dříve Černým potokem zvané, zrušené rybníky Roudnička a Datlík, jež zřízeny byly obcí hradeckou r. 1464, dále Cikán a Biřička. V r. 1896 byly Roudnička, Datlík a Cikán opět napuštěny. Rybník Biřička pod Nov. Hradcem je zalesněn."

Jako rybník, náležející královéhradecké městské obci, sdílel stejné osudy jako ostatní vodní plochy, a tudíž byl v roce 1547 zkonfiskován panovníkem, aby se později navrátil zpět, co si můžeme přečíst např. v "Dějepisu Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého" od Jeronýma Jana Nepomuckého Solaře: "Téhož ještě roku (1559) koupila obec za půl osma tisíce kop gr. českých od zástupcův pana Jaroslava z Pernšteina a na Pardubicích: Březhrad, Plačice, Vlčkovice, Praskačku, Sedlec, Chrastnici, Urbanice, Hřibsko, Roudničku, vesnice celé, dvory kmetcí atd., s rybníky zejmena těmito: rybník Březhradský se dnem i s násadou, s borky v témž rybníku i pod Březhradem ležícími, i s tím kusem olšinky pod týmž rybníkem Březhradským, i s tou strouhou a tokem svobodným, kterýž se počíná s splavem nad mlýnem Předměřickým i s rybníkem, kterýžto slove Vražďovský (za Fr. Švendy: Temešvárský), i s těmi toky a výpady z téhož rybníku Březhradského; rybník Nový se dnem, na obci hradecké pod lesem Obec ležící, s tokem tím, který na něj od starodávna byl, který jde z Království z Nadýmače nad Bělčem Velkým; rybník Roudnický, Datlík, Cikán, Bejštský, Vyskyt, i v těch všech rybnících s násadami, lidem i sirotky a se vším jiným příslušenstvím. - Postoupení těchto statků stalo se t. r. 1559 v úterý po sv. Trojici." K obdobné věci došlo po bitvě na Bílé hoře, aby se dostal opětovně do majetku města až o 8 let později. 11. května 1628 byla totiž navrácena pětice rybníků záduší (Plachta, Jáma, Hrušovský a 2 všestarské) a 8 městu (Březhradský, Roudnička, Datlík, Cikán, Břízský/Bejšťský, Výskyt, Vraždovský a Nový).

Na přelomu 18. a 19. století se však jeho existence, zprvu udržovaná pouze fišmistrem a jeho pěším pomocníkem (fišknechtem, v roce 1661 veden jako výtěrný), přestala obci vyplácet, takže se začalo uvažovat o jeho zrušení, i když ještě 22. dubna 1800 bylo do něj vloženo 15 kop a 20 kusů čtyř- až tříleté kapří násady, jež byla dosud uložena na městských sádkách. Nejprve se myslelo, že bude vysušen a na jeho místě budou pole a louky (roku 1804 činilo roční nájemné za něj 27 zlatých), ale později se rozhodlo, že nejlépe bude, aby se tato místa využila k lesnímu hospodaření, protože zdejší půda nebyla zrovna úrodná. Na luka byl proměněn naopak sousední les Velká bahna, který byl vykácen v letech 1825-1834. K definitivnímu vysušení rybníka mělo dojít v roce 1835, aby byl později oset borovým a březovým semenem. Toto hospodaření však nebylo tak výnosné, jak se čekalo, takže roku 1867 byla část bývalého rybníka proměněna na louku (podle Františka Pitaše se tak stalo již před 2 lety). Zbytek však zůstal zalesněn, což můžeme vidět na mapě královéhradeckých lesů z roku 1878, kde je vyznačen stejnojmenný les a na západ od něj situovaný lesík Volšina. Teprve později byl celý les Cikán vykácen a jeho původní plocha určena výhradně k lučnímu hospodaření, které se tu provozovalo skoro do konce 19. století.

S obnovou rybníka se začalo v roce 1897, kdy byla zejména opravena a zhutněna rybniční hráz. Jeho napouštění však vhledem k malému průtoku v Biřičce, jemuž pomáhaly atmosférické srážky, trvalo déle, což prokazuje krátká zmínka v "Obnově", která vyšla 7. května 1897: "Hradecké rybníky budou příštím rokem napuštěny. Kdo je labužníkem, těší se zajisté již na hradecké kapry, marény, candáty, úhoře, pstruhovité a duhovité okouny a na menší rybu, kterou všeliká ta havěť českých rybníků tvoří. Cikán, Datlík a Roudnička, které dříve Hradčanům tak výtečné ryby dávaly, zalesknou se tedy v nové slávě. Na baště nových rybníků, bude v létě zajisté korso mladých Hradečanů, kteří se rychlým krmením ryb houskami, chlebem a různými odpadky přičiní, abychom za dvě horka lovili kapry pěti až šesti kilové." V březnu následujícího roku byl vzniklý 9korcový rybník osazen 3 trdlicemi (jikrnáči) a 2 mléčňáky pětiletými, 15 kopami (5 centy) jednoročních plůdků o velikosti 20-30 cm, jichž bylo kolem 185 kusů na cent. V roce 1900 bylo rozhodnuto o tom, že sem budou vysazeni rovněž candáti. Tehdy bylo dovezeno od Třeboně na 100 kusů půlkilových ryb, z nichž však 6 % leklo, neboť došlo k opoždění dopravy. Vedle ryb, jejichž chov přinášel ročně několik set korun (roku 1909 šlo o čistý výnos ve výši 937,73 K), se na rybníku lovili též jiní vodní živočichové a zejména ptactvo. O jednom rekordním úlovku máme zprávu z listopadu 1899, kdy zde lesní příručí Karel Kalát zastřelil káně rousné, které měřilo v rozpětí křídel 156 cm.

Netrvalo dlouho a došlo na první opravy, z nichž nejvýznamnější byla rekjonstrukce potrubí u rybníka, kterou provedl městský lesní úřad v roce 1911. Další změnou se stalo to, že již před 1. světovou válkou sloužil rybník také k tomu, aby se v něm mohli vykoupat nejen novohradečtí a klukečtí obyvatelé, nýbrž i různí letní hosté. V zimě se pak na něm navíc ještě bruslilo (příkladem budiž zima na přelomu let 1913/1914) a určitou dobu zde lidé vyráželi na plavby na loďkách (pramicích). Roku 1924 byla hráz rybníka osázena topoly. O 4 roky později byl rybník pronajat městem Novému Hradci Králové, a to na období 12 let. Následně zde došlo k vybudování hojně navštěvovaného koupaliště. Od 30. let 20. století vedlo kolem rybníka červené turistické značení, a to na trase z Nového Hradce Králové k hájovně ve Vysoké nad Labem a k Hoděšovicím.

Majetkem města zůstal rybník až do počátku 50. let 20. století. Tehdy přešel do vlastnictví státu a spravován byl podnikem Státní rybářství v Chlumci nad Cidlinou. Od té doby sloužil také k rekreačním účelům (v té době zde pozvolna rostla nová chatařská kolonie), což se neblaze projevilo na jeho stavu, zejména velkým znečištěním, takže byl nazýván "odpuzující stokou". Vlnu kritiky bychom mohli nalézt v řadě tehdejších periodik, kdy byl napadán jak MěstNV a pořádková služba, tak Státní rybářství v Chlumci nad Cidlinou. Částečně došlo k nápravě zřízením kanalizace v roce 1973, později i dalšími opatřeními, i když reálně to nebylo mnoho vidět. Zpět se městu navrátil až roku 1991, a to díky restitučnímu zákonu. Na jeho úpravu se však počkalo, protože teprve v roce 2012 byl rybník poprvé po 10 letech vyloven, aby byl opraven požerák (viz https://www.mestske-lesy.cz/aktuality/napsali-o-nas-rybnik-cikan-ceka-odbahneni-a-nova-vypust.html), a o 4 roky později bylo dokončeno jeho odbahnění a rekonstrukce hráze (viz https://www.mestske-lesy.cz/verejne-zakazky2015/kompletni-oprava-rybnika-cikan-odbahneni-oprava-hraze.html). V současné době, kdy má výměru kolem 4,1 ha, celkový objem 40 000 m3 a retenční objem 21 000 m3, na něm hospodaří Městské lesy Hradec Králové a. s.

Cikán na mapě