Datlík

Tento rybník v jižní části katastru Kluků, nyní součásti Hradce Králové, byl založen spolu s rybníkem Cikánem roku 1469 (některé prameny uvádějí již roky 1339, 1455 a 1464) na místě části lesa Křivce, kterým protékal potok Biřička, původně zvaný jako Černý potok. Tyto pozemky věnoval královéhradecké obci král Jiří z Poděbrad z majetku v roce 1421 husity zničeného kláštera v Opatovicích nad Labem. Podle všeho vznikl nejprve Datlík a teprve později byl nad ním vybudován rybník Cikán. Stejně tak je neznámý původ pojmenování rybníka a ohledně toho se objevuje řada teorií. Někteří autoři hovoří o jakémsi Datlíkovi, zakladateli nebo prvním porybném. Další prameny píší to, že měl původně připomínat hlavu malého datla, případně se v těchto místech nacházela řada datlů či datlíků. Jaká byla skutečnost, tak to se již sotva někdy dozvíme.

Roku 1547 byly oba rybníky zkonfiskovány císařem a teprve o 12 let později odkoupeny městem zpět, a to od Jaroslava z Pernštejna a na Pardubicích. V roce 1620 došlo k jejich opětovné konfiskaci, ale o 8 let později byly císařem městu navráceny. Toto období však přineslo značné škody, neboť jen roku 1643 způsobilo císařské vojsko na rybnících Roudničce, Cikánu a Datlíku škodu ve výši 156 zl. V roce 1713 je existence rybníka doložena názvem sousedního pole - "U rybníka Datlíka". Nalézt ho můžeme rovněž v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113).

Investice do rybníků se postupně přestaly počátkem 19. století vyplácet, protože rapidně klesla cena ryb, ale náklady na jejich chov zůstaly stejné nebo se v některých oblastech naopak zvýšily. Roku 1834 pronajala královéhradecká obec rybníky Roudničku a Datlík roudničské obci, a to s tím, že je buď může vodou napustit a rybami osadit nebo nechat na suchu a užívat je jako pole nebo louky. Protože Roudnička neměla vlastní sádky, mohla si dát ryby na zimu do královéhradeckých městských sádek. Nakonec měly být rybníky Datlík a Cikán v roce 1835 vysušeny a osety lesem. Tehdy bylo využito zejména borového a březového semena. V letech 1825-1834 byl navíc vykácen a proměněn v louku les "Velká bahna", jež se nacházel mezi oběma vodními plochami a nalézt ho můžeme např. v lesní mapě z roku 1738. V rozporu s tím je však indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html? typ=skicic&idrastru=HRA383018400), kde jsou oba rybníky i se jmenovaným lesem stále zakresleny, takže k jejich zániku muselo dojít později, než se tvrdí. Stejně tak je můžeme nalézt ještě v mapě II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_VIII), v mapě kultur z let 1837-1844 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=mapy_kult&idrastru=B2_c_C23__45_VS-XVI-14) a v reambulaci stabilního katastru z roku 1870 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html? typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6330_1). Poprvé oba rybníky z map mizí až v roce 1871, ale Datlík byl ve vysušeném stavu již roku 1861, kdy se skrz něj nově kopal hlavní lesní příkop.

K obnově výše jmenované dvojice rybníků došlo až v roce 1898. Tato událost byla zaznamenána též královéhradeckou „Obnovou“, jež vyšla 7. května 1897: „Hradecké rybníky budou příštím rokem napuštěny. Kdo je labužníkem, těší se zajisté již na hradecké kapry, marény, candáty, úhoře, pstruhovité a duhovité okouny a na menší rybu, kterou všeliká ta havěť českých rybníků tvoří. Cikán, Datlík a Roudnička, které dříve Hradčanům tak výtečné ryby dávaly, zalesknou se tedy v nové slávě. Na baště nových rybníků, bude v létě zajisté korso mladých Hradečanů, kteří se rychlým krmením ryb houskami, chlebem a různými odpadky přičiní, abychom za dvě horka lovili kapry pěti až šesti kilové.“

18. března následujícího roku jsme si mohli v témže periodiku přečíst toto: „Zakládejme rybníky. Na Třeboňsku nesou poměrně chudé rybníky více, nežli ta nejlepší pole na žírném Polabí. Okolnost tato by měla býti pobídkou, aby též v severovýchodních Čechách rybníky co nejvíce se zakládaly. Městská obec Král.-hradecká rozhodla se v loni obnoviti bývalé rybníky: Roudnička, Datlík a Cikán, které se nasadí tříletým kapřím plodem. Dle zprávy porybního p. Horáčka, vytěží se na podzim v Roudničce (rozloha 17 korců) 20 metr. centů ryb, a počítaje cent jen po 65 zl., utrží se za ryby 1.300 zl. Za prodanou trávu a okraje rybníka se počítá 370 zl., za najmuté pole od Koutníka, jež jest též vrchní částí rybníka 55 zl. a za inventované ryby, které budou přezimovati v rybnících Cikánu (9 korců) a Datlíku (12 korců), počítá se dle udání jejich ceny panem porybným Horáčkem 1.336 zl. Obec Hradecká páčí si tedy tedy letos z rybničného hospodářství úhrnem 3.061 zl. příjmů. Po srážce zařizovacích a umořovacích výdajů v obnosu 1.923 zl. vynáší korec asi 30 zl. V příštích letech se výnos jistě zvýší. V Králové Hradci se platilo až dosud za 1 kg. kapra 85 až 1 zl. 30 kr. Majitel mlýna a rybníka v Starém Plese p. – prodává ryby na hrází pruským kupcům po 95 kr.; obec Hradecká počítá tedy letošní výnos velmi mírně. Podobného slušného příjmu mohly by se velmi snadno též mnohé jiné obce dodělati. Ve Velké Jesenici trží se např. slušný obnos za ryby; podobně i v Bohuslavicích a jinde. Na českém jihu trží mnohé obce 400-1000 zl. za ryby z rybníků, které si zařídily na návsi. Nemohly by naše obce zříditi na prostranných návsích místo posavadních ošklivých louží a žump výnosné rybníky? Velmi výnosné rybníky by se mohly zříditi např. v obci Pohřebačce, v Praskačce, v Rusku, ve Lhotě, v Blešně atd. Kde není dostatek vody tekuté, i tam může býti rybník a dobře se tam bude dařiti línu, který s prospěchem by se mohl nasadit též do polních příkopů a potůčků se stálou dosti hlubokou vodou. Mnohé obce by z obecních příjmů mohly zaplatit běžné výlohy a nemusily by sahati k stálému zvýšování obecních přirážek.“

A krátce poté (24. března téhož roku) následoval další článek „Obnovy“: „Obecní rybníky mezi obcí Roudničkou a Novým Hradcem byly v úterý o 6. hodině večer za přítomnosti obecního rady Šulce a jeho paní choti, obecních starších, pp. architekta Weinhengsta, poštovního správce Ryšánka, ředitele Haněla, pana Petříčky, p. lesmistra Strachoty, důchodního p. Th. Peřiny a p. Hamačka vysazeny kapříky, které p. Petříček přivezl z knížecích Thurn-Taxisovských rybníků v Loučeni u Mladé Boleslavi ve stavu výtečném. Za svou namahavou práci a přiděleného mu personálu zasluhuje p. Petříček dík a uznání. Rybník Cikán (má 9 korců) osazen 3 trdlicemi (jikrnáči) a 2 mléčňáky pětiletými, dále 15 kopami (5 cty) jednoročních 20-30 cm. Velkých plůdků, jichž šlo 185 do centů. Datlík (12 korců) osazen 4 centy čili 12 kopami dvouletých částečně i tříletých plůdků. Největší rybník Roudnička (17 korců) osazen 13 centy čili 25 kopami tříletých plůdků, které váží tři čtvrtě kg, ba i přes 1 kg. Roudnička se bude letos na podzim lovit. V rozpočtu vzat jest výtěžek jen 20 ctů po 65 zl., vynesla by tedy Roudnička 1.300 zl. Násada 22 centů koupena výhodně po 60 zl., ač teď plůdky po 72 zl. se prodávají. Bude-li počasí příznivé, tedy při výživnosti hradeckých rybníků lze počítat podzimní výtěžek ne 20 ale 23 centy, které Hradečtí obyvatelé sami dobře spotřebovati mohou. V Budějovicích si na městském důchodě objednají partie po 12 ½ neb 25 kilogramech kaprů, které z městských sádek po 1 kusu neb dvou zvláště v adventě a postě dle potřeby si vybírají. Hostinští si objednají ovšem větší partie, aby každý pátek a svátek měli čerstvou rybu na jídelním lístku. Dosud si soukromníci i hostinští z Hradce musí objednat kapry z daleka, nebo musí si sami pro ně jezdit a kilo po 90 až 130 kr. platit. Vlastní rybníky budou tedy pro městský důchod i naše domácnosti velikou výhodou. Nesčetní diváci z Hradce starého i nového, z Roudničky, Lhoty i z Kluků s velikou zálibou dívali se, jak kapříky z lejt vyndávali do rybníků, jak kapříci napřed podél mělkého břehu nový svůj domov ohlédali a jak pak vesele zmizeli v hlubinách. Diváci si dělali již laskominy, jak budou chutnat na hrázi při lovení z pekáčů při veselých zvucích dud a niněr. První rybolov bude ovšem velkolepou národní slavností jako na Rožmberku a Světě.“

Od té doby existují tyto vodní plochy v současném položení a o téměř stejné ploše až do dnešních dnů. V roce 1899 byla na hrázi Datlíka vystavěna hájovna (zrekonstruovaná až roku 1995 firmou Pragocivil HK) a k výsadbě blízkého dubového stromořadí došlo v letech 1901-1903. V roce 1914 byly pod hrází na západní straně Datlíka zřízeny sádky, jež byly později zrušeny. O chovu ryb na rybnících Cikánu, Datlíku a Roudničce napsal František Pitaš ve svém článku „Rybníky u Nového Hradce Králové“, který vyšel 15. ledna 1935 v „Královéhradecku“ toto:

„Každým rokem loví se v jednom ze tří rybníků, takže ryby jsou tříleté. Výlov provádí se takto: 3 dni před lovením se vytáhne stavidlo a voda se z rybníku vypustí. Na nejhlubším místě, kudy protéká potok, zbude vždy něco vody, kam se všechny ryby z celého rybníku stáhnou. Nato lesní dělníci v nad kolena vysokých botách sítěmi ryby vytahují a v kádích se auty odvážejí. Sádky, t. j. ohrazená místa v rybníku, kde se chycené ryby přechovávají, byly na Datlíku zrušeny, ale mají býti zase obnoveny.

Rybolov provádí se počátkem listopadu a celý výlov se veřejnou soutěží prodá překupníkovi, obyčejně p. Franckovi do Malšovic. Z jednoho rybníku se vytěží 15-16 q ryb, většinou kaprů a štik. Přes zimu se nechá rybník vypuštěn a z jara se voda opět v rybníku nadržuje z přitékajícího potoku.“

Výlovy rybníka byly vždy velkým divadlem pro místní a přespolní, čemuž je tak de facto dodnes. 2. listopadu 1936 bylo z rybníka vyloveno celkem 1 088 kusů ryb, většinou kaprů, jejichž hmotnost činila 1 612 kg. V téže době docházelo také ke sporům s manžely Tichými z Kluků, majiteli přilehlé louky, která bývala při vyšším stavu vody zaplavována a nemohla být tak řádně využívána, nehledě na vzniklé škody.

S péčí o rybník se nepřestalo ani v období německé okupace, i když výnosy z něj končily zejména na stolech nacistické honorace a jejich přisluhovačů. Roku 1942 byla postavena nová výpusť rybníka. Po únoru 1948 se všechny městské rybníky dostaly do obhospodařování podniku Státního rybářství v Chlumci nad Cidlinou, které za celou dobu oba rybníky neodbahnilo, ani výrazněji neopravilo. Sice je ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 5 000 z roku 1961 uváděna maximální hloubka rybníka 2,5 m (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html? typ=topo1952&idrastru=D7_1__M-33-68-(123)), ale ve skutečnosti byla mnohem menší a značná část z ní byla pouhým bahnem. Ale co je špatné z hlediska chovu ryb, tak to kolikrát přináší zisk pro přírodu, takže zde byly nalezeny různé vzácné druhy fauny a flóry, což bylo zjištěno při řadě tehdejších botanických i zoologických průzkumů. K odbahnění rybníka došlo až ve 2. polovině 60. let 20. století a změna je vidět již na první pohled, když se zadíváme na letecké měřicí snímky z let 1963 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1963.HKRA63.09541) a 1969 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1969.HKRA63.04740). V roce 1972 došlo v Datlíku a Roudničce k velkému úhynu ryb, což bylo způsobeno větším množstvím saponátů a lyzolu z kanalizace Domova důchodců v Klukách. Od roku 1991 obhospodařují oba rybníky Městské lesy Hradec Králové a. s. Ty se postupně zasadily o odbahnění a opravu obou rybníků, jež byly poškozeny při velké vodě v roce 1998. Sám Datlík byl odbahněn a zrekonstruován roku 2002, v roce 2004 byla na jeho hrázi provedena poslední dosadba dubu spolu s jilmy a roku 2012 byla firmou POPR z Hradce Králové zrekonstruována sama hráz. Od roku 2014 vede kolem rybníka Vodnická stezka od výtvarnice a spisovatelky Marty Pohnerové (viz https://www.mestske-lesy.cz/tipy-na-vylet/vodnicka-stezka.html).

Na závěr je třeba ještě zmínit to, že Datlík je také chráněn jako přírodní památka. 18. února 1988 byl ONV v Hradci Králové vyhlášen chráněný přírodní výtvor Roudnička a Datlík, jejíž součástí se stal právě rybník Datlík. Již dávno předtím se zde uvažovalo o zřízení botanické zahrady. V roce 1975 byl za spolupráce Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích zpracován investiční záměr, který se stal podkladem pro urbanistickou studii botanické zahrady z roku 1983. Dřeviny měly být vysazeny na severní straně Datlíka, ale tak, aby nebránily výhledům. Tento záměr byl dokonce zapracován v roce 1988 do územního plánu města. Záměr vybudování botanické zahrady se dostal do rozporu s plánem Městského domu dětí a pionýrů v Hradci Králové, jenž chtěl v hájovně u Datlíka a na přilehlých zahradách zřídit letní příměstský stanový tábor. Ani jedno z toho se neuskutečnilo. Jedinou změnou se tak stalo to, že roku 1992 byl chráněný přírodní výtvor přeměněn v přírodní památku.