Loading...
Turistické cíle • Příroda • Údolí
Stránky zajímavostí: Abecední seznam míst Česká KameniceKunratice a LískaChřibskáDoubice a Krásná Lípa Rybniště a Horní PodlužíDolní PodlužíJiřetín pod JedlovouKytlice Kamenický Šenov, Nový Oldřichov a PryskSkalice, Slunečná a Pihel Nový Bor, Polevsko a RadvanecSloup a SvojkovLindava a Velenice CvikovskoSvor a Nová HuťOkolí Světlé pod LužíOkolí Jablonného v Podještědí Okolí Rynoltic a Horního SedlaŽitavské hory Zajímavá místa v okolí Sloupu a Svojkova: Sloup v Čechách Cikánský důl a Cikánská jeskyně Lesní divadlo Modlivý důl Na Stráži Samuelova jeskyně Slavíček a Bílá paní Sloupský hrad a poustevna Svojkovský hrádek Šišák a Záhořínská kaple Tisový vrch a Vinný vrch Cikánský důl - Cikánská jeskyně Cikánský důl je asi 600 m dlouhá boční rokle, vybíhající z údolí Dobranovského potoka mezi Janovem a sloupskou skalní poustevnou. Skalnaté údolí bylo turisticky zpřístupněno místním Horským spolkem na konci 19. století a dnes jím prochází modře značená cesta ze Sloupu k hostinci U 7 trpaslíků. Údolí je po obou stranách lemované pískovcovými skalami s několika nevelkými převisy a jeskyňkami. Největší z nich je Cikánská jeskyně, uměle vytesaná do skalní stěny poblíž dolního ústí rokle. Tento mohutný skalní převis tvoří protáhlá klenutá prostora, jejíž strop podpírají dva štíhlé pilíře. Jeskyně byla zřejmě vytvořena při těžbě písku a podle místní tradice později sloužila jako příležitostné obydlí potulných cikánů. V horní části se Cikánský důl rozšiřuje a v jeho středu stojí nevelký skalní ostroh. Kousek nad ním údolní cesta vychází na silnici ze Sloupu, proraženou v roce 1827 průrvou mezi dvěma skalami, označovanými dříve jako Velký a Malý Dutý kámen (Hohler Stein). Původní cesta je dodnes patrná ve strži na východní straně silnice. Na vrcholku Dutého kamene kdysi stál kamenný Mariánský sloup, který nechal v roce 1735 hejtman Martin Fleck přenést k silnici na úpatí svahu a od roku 1843 stojí u kostela ve Sloupu. V nevelké prohlubni nad jednou ze skal Dutého kamene byly kdysi tři vyvýšeniny, které se označovaly jako Švédské hroby a podle pověstí v nich měli být pohřbeni švédští vojáci. Při vykopávkách v roce 1881 ale žádné hroby odkryty nebyly, nalezena byla jen stříbrná mince a několik zlomků železa. Můžeme proto předpokládat, že pojmenování místa bylo odvozeno jen od neobvyklého tvaru vyvýšenin.