Kunratice u Cvikova
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Kunratice jsou protáhlá údolní ves, ležící v rozšířeném údolí potoka Svitavky asi 3 km východně od Cvikova. Obec vznikla zřejmě za přemyslovské kolonizace a podle svého lokátora byla nazvána Conradi villa. Poprvé je uváděna roku 1352 a již v roce 1358 zde stál farní kostel. Prvním známým majitelem Kunratic byl od roku 1358 rytíř Hanuš Jan Pancíř, jehož sídlem byla tvrz, stojící tehdy na Zámeckém vrchu naproti kostelu. Roku 1388 obec získal Jindřich Berka z Dubé, který ji připojil k milštejnskému panství. Po smrti jeho syna Hynka roku 1413 se Kunratice staly vdovským sídlem Kateřiny z Lemberka, která tu žila až do své smrti kolem roku 1425. Při husitském tažení roku 1429 byla tvrz patrně zničena, protože v pozdějších zprávách se už neuvádí. Za třicetileté války celý kraj zpustošila vojska nepřátel i rakouského císaře, která tudy často procházela. Roku 1680 došlo v okolí k selským bouřím a téhož roku zde řádil i mor, na který zemřelo 60 lidí. Jejich památce byla vystavěna malá kaplička (morový sloup) v horní části obce. Většina obyvatel se až do 19. století živila zemědělstvím, částečně i obchodem se lnem, tkaním a předením či bělením příze a plátna. V obci pracovaly tři mlýny, cihelna a papírna, založená roku 1862, která později přešla na výrobu nábytku. Roku 1876 zde byla založena brusírna zrcadel. Po 2. světové válce zůstala v provozu pouze továrna na nábytek, což s likvidací drobných živností vedlo k tomu, že se obec pomalu vylidňovala a 1. ledna 1981 byla proto připojena ke Cvikovu. V 90. letech se ale opět osamostatnila. V obci je klasicistní trojlodní kostel Povýšení sv. Kříže, který byl postaven v letech 1832-1833 na místě staršího kostela. Jeho vnitřní zařízení je převážně z 2. třetiny 19. století. Naproti kostelu je nad údolím Svitávky nevelký Zámecký vrch (431 m), na jehož úbočí stávala do roku 1529 tvrz, k níž patřily vsi Kunratice a Heřmanice. Její existenci dnes připomíná jen hluboký a široký příkop na jižní a východní straně, kterým vede cesta na návrší. Zdivo původních budov bylo údajně již v roce 1680 rozebráno na stavební kámen a později zůstala jen Rytířská studna, která byla zasypána po stavbě vodovodu v roce 1911. Uprostřed vsi stojí Socha císaře Josefa II. z roku 1882 a na mostě je pozdně barokní Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. V lese u staré cesty do Drnovce je v pískovcové skále vytesaná kaple s lavičkou, vytvořená místním Horským spolkem a renovovaná roku 1934. Vnitřní výzdoba i lidové plastiky, které zdobily její okolí, byly po válce zničeny. Severně od obce jsou u silnice do Mařenic dva rybníky, využívané ke koupání. Další rybník je na jihozápadní straně pod Dutým kamenem. Na jižním okraji obce je v romantickém zákoutí údolí Svitávky Skála smrti.