Crhov – kříž u Valentova mlýna

Doba poválečného a hlavně poúnorového režimu nebyla příliš nakloněna údržbě památek, které měly v účelu oslavovat nějaké svaté a nebeské postavy. Paradoxně tento stav dorazily relativně divoká léta devadesátá, kdy se někteří nenechavci pokusili odnést, přesněji ukrást ještě co se dalo.

K tomu se i mohli občas připojit i celkem bezúhonní občané, když si odnesli nějaký ten kousek z chátrajícího artefaktu. Vždyť to vlastně bylo kdysi všech.

Zřejmě tak by se dal nastínit důvod stavu jinak zajímavého torza kříže poblíž bývalého Valentova mlýna v údolí říčky Březné, v místě, kde odbočuje silnička do kopců Zábřežské vysočiny, konkrétně k vesničce Crhov a dál k Cotkytli, tedy do nejvyšších partií zmíněné vysočiny.

Z díla je zachováno poměrně velké torzo, chybí pouze zřejmě původní vrcholový kříž a na bočních konzolích postavy nějakých světců.

Na nízkém základu stojí hranolový sokl s vybranými rohy, čelní strana má tesaný nápis „Pochválen buď Ježíš Kristus“. Navazující hranol má po stranách volutová křídla zdobená rostlinným motivem. Čelní strana hranolu nese v ozdobném rámu reliéf Svaté Trojice, nad nimi je ve vrcholové části tohoto stupně dvojice hlav andílků, po jejich stranách jsou dvě konzole, které tvoří část profilované římsy. Kříž pokračuje jehlanovitým dříkem s ozdobou kalichu a hostie na čelní straně, v dolní části s ozdobnou palmetou. Dřík je zakončen dvojstupňovou římsou nad kterou chybí původní kamenný kříž s Kristem.

Zadní strana díla je víceméně holá, jsou zde jen dedikační nápisy. Díky tomu víme, že kříž nechali postavit původní majitelé blízké usedlosti („... od Josefa a …Valentových“), ve spodní části dříku.

Nad tímto nápisem je nápis s datací: „Opraveno Ke cti a chvále Boží od Jana a Amalie(?) Havelkových 1896“. Ztracený kamenný kříž je nahrazen litinovým křížem novogotického tvarosloví s ženskou postavou u paty, patrně Pannou Marií.

Kříž je dílem neznámého kameníka z konce 19. století. Vlastně jeho hodnota není ani tak historická, jako spíše dokumentující národnostní prolínání v této části Moravy. Na přelomu 19. a 20. století žilo na severozápadu Moravy spíše německojazyčné obyvatelstvo. Ostatně blízké městečko Štíty, tehdy Šilperk (Mährisch Schildberg) bylo většinově německé. Paradoxně právě okolí Cotkytle tvořilo českou enklávu s většinovou mateřskou češtinou.