Loading...
Při procházce Krajířovou ulicí jsme na jejím začátku nejprve poobdivovali „starý“ renesanční zámek, ale zaujal nás i krásně opravený areál bývalého pivovaru, tvrze a sýpky, nacházející se jen o pár kroků dál. Všechny tyto budovy na slunci zářily novými bílými fasádami, červenou krytinou a viděli jsme, že jsou všude nainstalovány i nová dřevěná okna a dveře.
Poněvadž chodník se silnicí vede návrším, až při pohledu zblízka jsme zjistili, že je budova bývalého pivovaru ve skutečnosti patrová. Zajímavá byla nádstavba tzv.“hvozdu“ tyčícího se nad hlavním objektem, který má podobu úzké hranolové věže (na střeše ještě se stylovým komínem) se dvěma páry obdélníkových a dvou kruhových oken obložených cihlami. Nad hlavním vchodem z Krajířovy ulice je emblém pivovaru s pivovarnickým náčiním.
Tento městský pivovar a lihovar z 19.století byl v době nepříliš dávné celý zrekonstruován a využíván jako restaurace Pivovarský dvůr. Za naší návštěvy to ale vypadalo, že už je nejspíš nějaký čas mimo provoz.
Do vlastního dvora je možno volně vstoupit a prohlédnout si ho směrem od autobusového nádraží. Tady nás nejprve uvítala rovněž opravená masivná válcová věž - bašta, která dříve sousedila s hradební zdí. Má zvláštní střechu kulovitého tvaru, která je pokryta šindelem.
Kousek dál vlevo jsme viděli i zrekonstruovanou barokní sýpku v podobě třípatrové budovy s třemi řadami segmentovitě zaklenutých oken, jejíž interiér byl ve „století páry“ využíván jako lihovar.
Za baštou se již nacházel vlastní pivovarský dvůr a budovy na levé straně kdysi patřily k prvnímu dačickému panskému sídlu – tvrzi, jíž si tady nechal v roce 1488 vystavět Jindřich Krajíř z Krajku. Panstvem byla obývána až do dostavění „nového“ dačického zámku, pak se stala součástí hospodářského dvora. Budova tvrze byla využívána jako byty, sklad a kanceláře. V 19.století hospodářský dvůr prošel přestavbou na pivovar, lihovar a syrárnu, po 2.světové válce už sloužil jiným účelům.
Ačkoliv byly všechny budovy v padesátých a osmdesátých letech minulého století znehodnoceny nepřiměřenými úpravami, přesto byl roku 1963 areál prohlášen kulturní památkou, ale bývalý režim se k ní choval macešsky.
Velká rekonstrukce celého areálu se odehrála po roce 2000. Dnes je sýpka využita na sklad materiálu, bývalý pivovar byl upraven na restauraci, v přestavěné tvrzi a baště jsou umístěny kanceláře. Zdá se ale, že budovy jsou i sídlem nějakých firem a část je využívána na byty.