Dačice - historicky zajímavá místa

Moravské město Dačice leží na řece Dyji téměř v polovině cesty Telč - Slavonice. Zaparkovat se nechá hned na dvou místech v blízkosti zámku.

První písemná zmínka je z roku 1183, kdy je ve zdejší kronice záznam o vysvěcení dačického kostela. Největšího rozmachu dosáhly patrně v 16. století, ale památky jsou až z doby pozdější, převážně z doby baroka. Slávu si město zajistilo v r. 1843, kdy zde byl vynalezen kostkový cukr.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Pokud pojedete do známé Telče nebo Slavonic, určitě doporučuji si alespoň krátkou zastávku udělat i v Dačicích tak, jako jsme to udělali my. Určitě to za to stojí. A na závěr ještě jedna informace, v Dačicích se r. 1954 narodil tzv. zpívající právník Ivo Jahelka.

Kostel svatého Vavřince je dominantou města. Jeho renesanční věž vás zaujme, ať přijedete do města z kteréhokoli směru. Na jeho místě stál již v. 1183 románský kostel. Právě zmínka o jeho vysvěcení je ve zdejší kronice. V 15. století byl přestavěn goticky. Koncem 16. století k němu byla přistavěna hranolová renesanční městská věž o výšce 51 m s ochozem. Na věži je uchován nejstarší původní zvon sv. Vavřinec z r. 1483. Gotický kostel poškodil oheň, dál nebyl udržován, byl proto v 18. století zbourán. Stavba nynějšího římskokatolického kostela probíhala v letech 1775 – 1788. Je to jednolodní pozdně barokní kostel ve tvaru latinského kříže. Loď je dlouhá 41,5 m, patří mezi nejprostornější jednolodní kostely na Moravě. Je farním kostelem dačické farnosti, je chráněn jako kulturní památka ČR. V hlavní turistické sezoně je věž otevřena. Stačí vystoupat  po 150 točitých schodech a naskytne se vám krásný výhled na město a okolí.

Gotická tvrz byla postavena pány z Hradce na přelomu 14. a 15. století nad pravým břehem Dyje, tehdy při severním okraji městečka. Bylo to první sídlo zdejší šlechty.  V Krajíčově ulici nedaleko Lídlu najdete opravenou válcovou věž, která byla součástí opevnění. Okolo ní se dostanete míst, kde stála tvrz a kde stále stojí první panské obydlí, které si nechal postavit Jindřich Krajíř z Krajku po r. 1488. Nynější podoba je zhruba z poloviny 19. století - po požáru byla přestavěna v klasicistním slohu. Ale to už nesloužila k bydlení, ale byla součástí hospodářského dvora. Byly tam kanceláře, byty, konírny, sklady. V 19. století tam vznikl i panský pivovar, lihovar a sýrárna. Po druhé světové válce budovy sloužili zcela jiným funkcím, ke kterým byly stavebně upraveny. Objekty byly po r. 2000 nákladně  rekonstruovány. V baště a hospodářské budově jsou kanceláře, v barokní sýpce sklady, v bývalém pivovaru je Pivovarský dvůr. Všechny tyto budovy jsou nemovitou kulturní památkou.

Stará Radnice stojí na Palackého náměstí. Byla postavena  v duchu renesance v r. 1559. Dvakrát vyhořela. Obnovena byla v roce 1723. Je zdobena jednoduchými sgrafitovými obdélníky, hlavní průčelí má klasicistní portál se znakem města. Radniční věž má barokní cibulovitou báň. Uvnitř budovy se zachoval široký mázhaus. V přízemí byl také šenk, kde se čepovalo pivo a víno od r. 1572 až do r. 1836. Na radním dvoře byla šatlava. Na rohu věže dodnes visí zvonek, který prý svolával pány na jednání rady, ale také zvonil jako umíráček. Ohlašoval prý i začátek a konec jarmarků. Visívala tam také dřevěná ruka s taseným mečem, která zdůrazňovala, že v budově sídlí spravedlnost. Prostory Radnice byly v průběhu let různě využívány, dnes je tam část městského úřadu. Tam je také městské informační centrum.

Starý zámek najdete v nynější Krajířově ulici. Byl postaven v letech 1572 – 1579 v těsném sousedství tvrze a stal se novým sídlem šlechty. Je to dvoupatrová renesanční budova, která je zakončena atikou, prejzy a cimbuřím. Ve své době byl označován jako renesanční palác, také panské obydlí. Brzy však zjistili, že tato stavba je malá, nelze ji rozšířit. Proto si postavili nový zámek a tento starý se stal sídlem správy panství. V r. 1939 došlo k úpravám a zámek se stal sídlem městské správy. Pouze však do r. 1960. Roku 1991 se sem městský úřad přestěhoval zpátky a je zde dosud. O rok později byla proveden celková oprava objektu, vč. obnovení sgrafitové výzdoby. Nyní se zde nachází ještě městské muzeum, policejní strážnice a byty. Je chráněn jako kulturní památka ČR.

Hřbitov a kaple sv. Rocha a sv. Šebestiána jsou v blízkosti autobusového nádraží nedaleko od starého zámku. Pohřbívalo se tam již v 16. století. Z původního hřbitova se zachovalo jen deset náhrobních kamenů v západní hřbitovní zdi, nejstarší je datován kolem roku 1586. Na hřbitově stojí kaple sv. Rocha a sv. Šebestiána z konce 17. století, která zde byla postavena jako upomínka na velký mor, který zasáhl Dačice v roce 1680.

Nový renesanční zámek stojí na křižovatce Havlíčkova náměstí a Hradecké ulice. Přesný datum jeho postavení není znám. V roce 1591 je v pozemkových knihách uváděn jako novostavba. Po roce 1610 byla připojena či přestavěna boční a zadní křídla. V r. 1728 byla provedena barokní přestavba, interiéry byly nově zařízeny. V 1. polovině 19. století začal zámek nový majitel Karl Anton Maximilian Dalberg postupně proměňovat v moderní a pohodlné sídlo. Opět začala úprava interiérů, vznikl tzv. "gotický sál", zámek byl vybaven klasicistním nábytkem. Malby z té doby byly odhaleny ař. r. 2007. Vnitřní schodiště do 1. patra je považováno za jednu z nejskvělejších ukázek klasicistní architektury u nás. Naposledy bylo upravováno nádvoří – r. 1909. Současně byla postavena i novobarokní zámecká kaple a upravena secesní knihovna. Po válce byl zámek zestátněn a následně zpřístupněn veřejnosti. V letech 1990 – 1996 byla provedena náročná rekonstrukce chátrajícího zámku. V 1. patře severního křídla jsou nyní zpřístupněny obytné interiéry z poč. 20. století, vč. zámecké knihovny. Zámek spravuje Národní památkový ústav v Praze jako národní kulturní památku. V jednom křídle je Městské muzeum a galerie.

Za zámkem je zámecká zahrada, je to přírodně krajinářský park s množstvím stromů. Je tam i rybník s ostrůvkem, který uzavírá kaskádu téměř dvaceti rybníků, které byly založeny mezi Dačicemi a klášterem v Kostelním Vydří. Park je přístupný celoročně.

Mariánský sloup stojí ve středu Havlíčkova náměstí před Novým zámkem. Barokní sousoší je z r. 1725. Na korintském sloupu mezi postavami sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa je socha Panny Marie Neposkvrněného početí. U sousoší je šestiboká empírová kašna. V době naší návštěvy bylo bohužel okolo ní lešení.

Františkánský klášter a kostel stojí na druhé straně řeky. Obě budovy jsou jednoduché stavby, jak to odpovídá řádovým pravidlům. Jsou chráněny jako kulturní památka ČR.

Klášter byl postaven v duchu raného baroka v letech 1600 – 1664. Má tři jednopatrová křídla, přiléhá ke kostelu. Uprostřed má kvadraturu s křížovou chodbou. Mezi nejzachovalejší prostory původního kláštera patří konventní knihovna s malbami stropu a malovanými výplněmi skříní z 18. století. Františkánský klášter fungoval až do roku 1950. Od r. 1997 v něm sídlí Řád bosých karmelitek. Proto není přístupný veřejnosti.

Františkánský kostel sv. Antonína Paduánského byl stavěn později, až v letech 1672 – 1677. Nemá věž, má čtyři boční kaple. V roce 1689 byl vybaven nákladným hlavním oltářem, ale až do začátku 18. století byl postupně vybavován interiérem. Varhany jsou z roku 1720. Kostel byl vysvěcen až v roce 1729.

Palackého náměstí, na kterém stojí Radnice, bylo původně historické renesanční náměstí. Kvůli ničivým požárům se bohužel jeho podoba nedochovala. Nyní je to skutečné městské centrum s obchody, úřady, ale je možno si zde odpočinout pod lípami. Proti Radnici jsou zajímavé sluneční hodiny.

Kostka cukru samozřejmě nesmí v Dačicích chybět. Právě zde se r. 1843 vyrobil první kostkový cukr na světě. Kostek je ve městě rovnou několik. Před kostelem sv. Vavřince je žulový pomník kostky cukru. Na Palackého náměstí v těsné blízkosti Radnice je kostka cukru na obrovské dlani. V parčíku před Novým zámkem jsou čtyři dřevěné kostky cukru Bridge. Ani nevím, zda se ještě vůbec vyrábí.

To jsou největší zajímavosti města, které rozhodně stojí za to je vidět.