Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Poměrně rozsáhlé zříceniny hradu Děvín stojí na zalesněném vrcholu stejnojmenného kuželovitého vrchu (442 m) na Českolipsku v Libereckém kraji. Dochovaly se zbytky silných zdí hradního paláce, sklepení a studny. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostatečným vodítkem při zjišťování skutečného stáří hradu nemůže být ani jeho název Děvín, odvozený nejspíše od osobního jména Diva, i když se s tímto pojmenováním setkáváme již v raném období našich dějin jinde, u hradu nad soutokem Moravy s Dunajem a zejména u hradiště nad Zlíchovem, známým z Kosmovy pověsti. Vlastní historie hradu v někdejším Boleslavsku začíná ve 13. století. Široké okolí bylo tehdy v rukou Markvarticů a pravděpodobně oni byli před r. 1250 zakladateli hradu. Za Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) hrad patřil králi, neboť v listině z r. 1260 se uvádí jako svědek Jindřich, purkrabí na Děvíně, a v zápise z r. 1283 je Děvín jedním ze čtyř hradů, které Václav II. postoupil Janovi z Michalovic. Konečná podoba hradu byla dovršena ve 14. století a tato podoba již nebyla zásadně měněna. Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce, které uzavíraly nejširší stranu protáhlého nádvoří, chráněného z ostatních stran srázem a vysokými hradbami. Ve 14. století hrad patřil dočasně vyšehradskému proboštu Janovi a od poloviny 14. století Vartemberkům, kteří jej drželi s krátkou přestávkou až do poloviny 16. století. Roku 1516 prodal Jan z Vartemberka Hrad Děvín Biberštejnům, za jejichž vlády sídlil na hradě zpravidla jen hejtman. Po příbuzenských sporech o dědické podíly roku 1604 koupil hrad Jan Mylner z Mylhauzu - pán na Mimoni. V polovině 17. století získal hrad Jan Putz z Adlerthurnu. O pár let později, centrum panství přešlo z Děvína na zámek v Mimoni. V té době se předpokládá, že hrad byl neobývaný, snad dokonce pobořený. Dnes jsou obě nádvoří porostlá stromy a zbytky silných zdí z hrubě opracovaného pískovce jen dávají tušit někdejší mohutnost nikdy nedobytného hradu. V podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece.
Zřejmě na místě staršího hradiště založili kolem poloviny 13. století Markvarticové hrad, který byl za Přemysla Otakara II. již královským hradem. V letech 1359 ? 1516 patřil hrad s krátkými přestávkami pánům z nedaleké Stráže (Vartemberka), poté jej koupili Biberštejnové, za kterých byl hrad renesančně přestavěn. V roce 1645 hrad vypálili a pobořili Švédové, poté již nebyl obnoven a stal se zříceninou.
Zřicení Děvín nabízí krásný výhled na Máchův kraj. Zřícenina je pokreslená azbukou, která dodává zřicenině jiný nádech. V historii sloužil ěvín jako strážní hrad, který zaujímal velikou plochu. Dnes po něm zbyly základy, ve kterých můžeme vidět jeho velkolepost. Tenro příjemný výlet na opravdu zajímavou zříceni rozhodně doporučuji.
V okolí Děvína lze najít další zříceniny ( v okruhu 10 km)
Mapa 14 C5
První zmínka o objektu 1250
Jiný název objektu Ostrý
Počátek osídlení této lokality nelze přesně vystopovat a tak dle archeologických nálezů můžeme předpokládat přítomnost alespoň obchodní stezky, neboť zde byly nalezeny římské mince. Vlastní hrad vznikl nejspíše před rokem 1250 a to zřejmě za Markvarticů. S největší pravděpodobností se však kolem roku 1260 dostává do královských držav, kde zůstává až do roku 1283, kdy jej od Václava II. získávají páni z Michalovic. V roce 1311 je hrad prodán pražskému proboštovi Janovi. Později, kolem roku 1367, se majiteli stávají Vartenberkové za nichž je roku 1444 dobýván lužickými vojsky, ale neúspěšně a tak k jejich državám patřil téměř stále až do roku 1516, kdy je hrad prodán Biberštejnům. V jejich majetku se drží do roku 1604 kdy jej kupuje Jan Mylner z Mylhauzů. Po konfiskacích se majetníky stávají Zeidlerové, kterým je však panství zkonfiskováno a prodáno Albrechtu z Valdštejna. Následně se po Valdštejnově smrti hrad i panství vrací do rukou Zeidlerů. V jejich době je hrad pobořen švédskými vojsky a Zeidlerové jej roku 1651 prodávají Janu Putzovi z Adlersthurnu. Ten se však již o hrad nestará a tento následně pustne. Zdivo je rozebíráno na stavbu domů v Hamru a do dnešních dob se zachovaly pouze zbytky zdí, sklepení a studny. Zajímavé je, že hrad měl pravděpodobně předsunutou hlásku na vyšším Hamerském Špičáku (452 m.n.m.). Zřícenina hradu na 421 m.n.m. vysokém vrchu, přístupná z Hamru po červené TZN.
přírodní lokalita 2 km JV od Hamru
stopy těžby železné rudy v 18. století
Přírodní památka vyhlášena roku 1996 vyhlášená na kopci s vrcholem ve výši 452 m.n.m. Přirozený bukový porost s endemitickým výskytem vzácných rostlin. Lokalitou prochází červená turistická značka z Hamru.
Informace:
Cesty:
Dostupnost:
Pěšky:
Na kole:
Cíl:
Suvenýry:
Informační centra v okolí: