Geostezka Po stopách těžby železných rud
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Chodník, naučná stezka
Již počátkem 16. století se v pískovcové oblasti mezi Doksy a Hamrem na Jezeře rozvinulo dobývání železných rud. Železnorudné doly bývaly běžně situovány do horských oblastí, kde vycházejí na povrch tvrdé krystalinické horniny.
Těžba železa uprostřed pískovcových skalních měst byla dost problematická, ale přesto se v těchto místech dochovaly důmyslné systémy důlních děl. Byly to např. jámy (tzv. pinky) a příkopy až několik set metrů dlouhé, svislé šachty a štoly. A také velké objemy vytěžené hlušiny na haldách, dnes již zarostlých lesem, svědčí o značném rozsahu původní těžby.
Nejstarší důlní areál se v této oblasti nacházel na vrchu Děvíně a na Hamerském Špičáku, kde se dodnes zachovalo několik štol. Zdejší doly dodávaly rudu pro místní hamr, který zde stával až do roku 1636. Těžbu železa na Mimoňsku znovu obnovil až v polovině 18. století majitel panství hrabě Adam František Hartig. V té době vyrostly další doly u Stráže pod Ralskem a Svébořic, které fungovaly téměř 40 let. Ruda se zpracovávala ve vysoké peci v Hamru na Jezeře a v pěti hamrech v okolí. Současně byla v provozu vysoká pec v Hradčanech, která údajně produkovala až 7 tun železa týdně. Ta brala surovinu z dobývek na břehu máchova jezera, především z vrchu Borného a z Havířského vrchu, a také z okolí Velké Bukové.
Naučná stezka vás provede od Děvína a Hamerského Špičáku k Schachstensteinu, a dále ke skalnímu divadlu, Jelením vrchům a Kozímu hřbetu. Spatříte některá zachovalá důlní díla a dozvíte se něco o geologii kraje. V rámci geostezky byla u Skalního divadla umístěna naučná tabule s tématem proželeznění pískovce a dva kruhové altány s 3D mapou geoparku a s vysvětlením geomorfologie. Jeden na rozcestí Pod Stohánkem a druhý Pod Děvínem.