Dlouhé Hradiště
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Místní část
DLOUHÉ HRADIŠTĚ (místní část Obce Konstantinovy Lázně)
Na východním úpatí Hradišťského vrchu leží na svahu do Úterského potoka lehce proláklá, do délky roztažená vesnice Dlouhé Hradiště (500 m.). Místní název je odvozen znázvů hradiště adlouhá ves. KDlouhému Hradišti náleží místní část Na Klampru a v údolí Úterského potoka ležící samoty Hlaváčův Mlýn a Marasův Mlýn. Obec má 23 obývaných a 6 rekreačních domů; 22 stálých obyvatel. Dlouhé Hradiště se často v pramenech uvádí spolu s Okrouhlým Hradištěm. Místo náleželo r. 1379 Sulkovi aJeškovi zHrádku. Když husité nemohli vr. 1421 dobýt silně opevněný Gutštejn, obrátili se podél potoka proti Úterý arozbořili blízký Falkenštejn. Přitom bylo Dlouhé Hradiště těžce postiženo. R. 1447 koupila Dlouhé Hradiště Anna zHrádku. Roku 1460 zajistil Dittrich zGutštejna své manželce na svém dědictví v Dlouhém Hradišti 600 kop jako věno. Zté doby pochází seznam sedláků, který se přiložil. Uvádějí se jména
Vaněk, Machek, Hlaváč mlynář. Zjišťujeme, že rodina Hlaváčů vlastnila již v 15. stol. Hlaváčův Mlýn, okolo kterého se tehdy šířily velké dubové lesy. Z Dlouhého Hradiště pochází filharmonik František Reiter, který se již ve svých 19 letech stal členem orchestru Zemského německého divadla vPraze jako hráč na lesní roh (r. 1927). Vprvní světové válce mělo Dlouhé Hradiště 12 a ve druhé 16 padlých apohřešovaných. Při přesídlení přešli obyvatelé obce vmnohých transportech do Bavorska, Hessenska ado sovětské zóny.