Dobrkovická zvonička a kamenný kříž

Ves Dobrkovice leží v hluboké dolině Prakšické vrchoviny (součást Vizovických vrchů) 8 km severně od Uherského Brodu, nebližší sousední obcí je po silnici asi 2 km vzdálený Velký Ořechov. Zástavba středu Dobrkovic je rozhozena v „dolíku“ okolo potoka Holomni v nadm.výši 276 m okolo pěkně upravené návsi, jinak je obcí „ulicového typu.“ První písemná zmínka o dědině se v análech objevuje roku 1360, ale katastr obce byl v osídlen už mnohem dříve, což dokládá nález sekeromlatu z období neolitu. Na sklonku druhé světové války bylo při osvobozování Dobrkovic dělostřeleckými granáty a leteckými pumami poškozeno 24 stavení, škola i hostinec. Dnes tu žije 290 obyvatel.

Jedinou rovinatější plochou v obci je náves, kterou dlouhá léta po zbourání obchodu a hospody hyzdila nevzhledná proluka. Tato byla roku 2009 asanována (spolu s celou návsí) a z dříve nevábného prostranství vzniklo velmi pěkné místo pro setkávání místních. Veřejný prostor byl osázen stromy, květinami, keři a lavičkami a veškeré úpravy přišly na 390 tisíc korun. Dotace ze Zlínského kraje pokryla 233 tisíc, bezúročná půjčka 77 tisíc a zbytek korunek byl uhrazen z rozpočtu obce.

 

(Já tuto malebnou dědinku poprvé navštívíl až letos v květnu /2024/, upravená náves se mi moc líbila a jak jsem si všiml, zbouráním staré hospody obec o svůj „útulek mudrců“ nepřišla, neboť ta nová /i s venkovní zahrádkou/ se nachází v domě čp.64.)

 

 

Nejzdobnějším prvkem návsi je kromě novodobější kaple dřevěná zvonice pocházející z roku 1832. Jedná se o jednoduchou roubenou stavbu stojící na půdorysu čtverce, kterou kryje jehlancovitá střecha. Z ní směrem k nebi vystupuje dvojice dřevěných sloupů nesoucích zvon z roku 1935 a ten je chráněn sedlovou stříškou.

 

Mně se ale zdál daleko zajímavější ten vedlejší, ve stínu památných lip, stojící kamenný kříž, u něhož se v minulosti konaly májové pobožnosti a nedělní růžencové modlitby.

 

Podle poněkud nezřetelného letopočtu na jeho zadní straně je snad datován do roku 1858 a na první pohled zaujme svou neobvyklou zdobností. Na spodní třístupňové kamenné základně stojí čtvercový sokl, lemován ze všech stran reliéfním rámem a v jeho středu ozdobou. Nad ním vystupuje hlavní podstavec v podobě kvádru (zkrášlen podobně), na jehož zadní straně je vyryt latinský nápis s rokem vzniku a reliéfem květiny. Čelní stranu rovněž člení reliéfní rám, v němž je navíc zobrazena brána s kalichem. Nad profilovanou římsou, vyzdviženou na protilehlých stranách do oblouku, se za zaoblením s paprskem slunce vypíná zvlněný (směrem nahoru se zužující) kamenný dřík. Nahoře na něm spočívá vysoká kovová klec s figurkou anděla a nad ní vystupuje vlastní kovový krucifix se zdobnými rameny.

 

(Takže tento kříž nevytvořil jen tak nějaký obyčejný kameník a kovář, ale oba tvůrci byli mistry svého řemesla!)