Dobruška a František Ladislav Věk nebo František Vladislav Hek

F. L. Věk či F. Vl. Hek, filmová a literární postava nebo skutečná historická osoba. Symbol Dobrušky nebo příslušnost k českému národu. Každý to vidí jinak, ale návštěvou tohoto proslulého místa v Orlickém podhůří se nic nezkazí.

Město Dobruška je určitě jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, ale bohužel v době naší návštěvy to byla „brána zavřená“. A to byl krásný podzimní den, 28. října. Avšak kdysi křižovatka starých obchodních cest dnes žádné obchodníky nepřiměla, aby otevřeli své krámky a úředníky, aby nezamkli infocentrum, muzeum či krásnou renesanční budovu radnice s věží. Vím, že ve svátek mají právo být zaměstnanci doma, ale co když do města přijedou turisté? Nebyli jsme sami, kdo zkoušeli dveře infocentra a zklamaně odešli.

Ve městě, jehož historické jádro bylo prohlášeno roku 2003 městskou památkovou zónou, je zajímavých míst určitě více, ale lidé většinou zavítají nejdřív na hlavní náměstí, jehož dominantou je určitě renesanční budova radnice s věží vysokou 45 metrů z druhé poloviny 16. století.

A zde se poprvé, a hned dvakrát, může člověk setkat se zmíněným jménem. Náměstí totiž nese název F. L. Věka. A před monumentální budovou radnice se nachází jeho socha v nadživotní velikosti. Autorem díla je akademický sochař Josef Adámek, který tím dotvořil sochařskou výzdobu celého náměstí. Mladý muž s pohledem upřeným do dáli. Možná někdo řekne, že to je vůči F. Vl. Hekovi poněkud nespravedlivé, ale rozhodnuto bylo pro toho, kdo proslavil Dobrušku u celého českého národa. A tím byl F. L. Věk neboli František Ladislav Věk, románová postava stejnojmenné pentalogie Aloise Jiráska. Skutečná historická osoba František Vladislav Hek, vzdělaný vlastenecký kupec a spisovatel, musel ustoupit. Ale dodnes má mnoho lidí problém s tím, kdo je kdo z těch dvou a které jméno je vlastně správné.

Když zvídavý návštěvník města Dobruška pokračuje v toulkách, spatří za bývalou Vodní či Novoměstskou bránou krásný zděný přízemní dům, jednu z nejvýznamnějších památek města.

Kouzelný domek má číslo popisné 185 a představuje dochovanou ukázku předměstské architektury 18. století v Dobrušce. Sice byl v průběhu času opravován, ale původní vzhled si naštěstí ponechal.

Dům je ale většině lidí známý něčím jiným než svým vzhledem. Dne 9. září 1769 se tady místnímu kupci Josefu Hekovi narodil syn František. Ale jak již jsem napsal, životní osudy nejvýznamnější i nejpopulárnější osobnosti Dobrušky jsou odvislé od toho, zda máme na mysli Františka skutečného nebo románového. Kdyby nebylo historické osobnosti, nebyla by asi ani románová postava. A naopak kdyby nebylo F. L. Věka, mnozí by asi neznali vzdělaného kupce, významného spisovatele, propagátora českých knih i divadla a obrozeneckého buditele Františka Vladislava Heka. Román však není pouze životním příběhem Františka Věka. V díle se také objevují další reálné postavy českého obrození na konci 18. a na počátku 19. století, které prožívají své vlastní osudy více či méně propojené s životem hlavního hrdiny. Za všechny lze snad zmínit následující: kněz, filolog a zakladatel slavistiky v českých zemích Josef Dobrovský; český národní buditel a básník Šebestián Hněvkovský, český národní buditel a básník Václav Thám; český spisovatel, nakladatel a novinář Václav Matěj Kramerius a mnoho dalších více či méně známých lidí, na jejichž osudech ukázal Alois Jirásek mnohaletý proces boje proti pozůstatkům doby temna a za uchování krásného českého jazyka.

Alois Jirásek vydával F. L. Věka postupně. První díl vyšel roku 1888 v časopise Osvěta, druhý díl tamtéž, ale o čtyři roky později. Třetí díl byl otištěn roku 1897 v časopise Květy stejně jako čtvrtý díl v roce 1900. Pátý a šestý díl vyšly v letech 1905 – 1906 v časopise Zlatá Praha. První knižní vydání vycházelo v nakladatelství Jan Otto také postupně a to v pěti dílech mezi lety 1890 až 1907. Do konce tisíciletí byl F. L. Věk vydán více jak dvacetkrát s různými ilustracemi.

Knihu sice lidé určitě četli, ale až po nečekaném úspěchu televizního seriálu Československé televize v roce 1971 byl Hekův rodný domek upraven a zpřístupněn pro návštěvníky. Nábytkem z doby 19. století byl vybaven obytný pokoj, další prostory upravili jako kupecký krám a ve třetí místnosti vybudovali klasickou muzejní expozice připomínající život a dílo F. Vl. Heka.

Slavnostní otevření se konalo v květnu roku 1972 a zúčastnili se ho také hlavní tvůrci seriálu: režisér František Filip a herci Radoslav Brzobohatý (F. L. Věk), Antonie Hegerlíková (maminka) či Eva Vosková (Márinka).

V Dobrušce a okolí mě zaujalo ještě následující:

- rodný dům F. L. Věka: https://www.turistika.cz/mista/dobruska-rodny-dum-f-l-veka-i-f-v-heka

- radnice s věží: https://www.turistika.cz/mista/dobruska-renesancni-budova-radnice-s-vezi

- socha F. L. Věka: https://www.turistika.cz/mista/dobruska-a-f-l-vek-socha-pred-radnici

- Mariánský sloup: https://www.turistika.cz/mista/dobruska-mariansky-sloup-na-namesti-f-l-veka

- Jan Nepomucký: https://www.turistika.cz/mista/sv-jan-nepomucky-u-rodneho-domku-f-l-veka-v-dobrusce

- bývalá židovská synagoga: https://www.turistika.cz/mista/dobruska-a-byvala-zidovska-synagoga

- Nové Město nad Metují aneb Český betlém: https://www.turistika.cz/mista/nove-mesto-nad-metuji-nebo-cesky-betlem

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/